Poznej Albanii

Poznej Albanii Contact information, map and directions, contact form, opening hours, services, ratings, photos, videos and announcements from Poznej Albanii, Digital creator, Shkëmbi i Kavajës, Durrës.
(1)

🇦🇱 Albánie | Martina & Ivan - Češi trvale žijící v albánském Durrës | Tipy na cestování | Průvodce Albánii

Všechny naše odkazy najdeš ZDE:
👉 https://beacons.ai/poznejalbanii
👉 https://www.poznejalbanii.cz/
👉 https://youtu.be/0yNqTCcSDbQ

⛴️ Před 35 lety – 8. srpna 1991 – dorazila do italského Bari loď Vlora, která 7. srpna vyplula z albánského přístavu v D...
08/08/2026

⛴️ Před 35 lety – 8. srpna 1991 – dorazila do italského Bari loď Vlora, která 7. srpna vyplula z albánského přístavu v Durrës. Na její palubě se nacházelo na 20 tisíc albánských uprchlíků.

➡️ Pád komunismu v Albánii na počátku 90. let vedl k hluboké ekonomické krizi, nedostatku potravin a rozsáhlým sociálním nepokojům. Čtyřicet let tvrdého režimu zanechalo na albánské společnosti hluboké stopy.

🇮🇹 Mnoho Albánců tehdy hledalo cestu ven z beznaděje. Itálie – vzdálená necelých sto mil přes Otrantský průliv – se stala symbolem svobody a naděje na lepší život.

První velká uprchlická vlna Albánců do Itálie se odehrála v březnu 1991. Italská média tehdy psala, že do přístavů Bari, Otranto a Brindisi dorazilo během několika dní přes 25 tisíc Albánců. Druhý významný exodus je datován na 7.-8. srpna 1991.

⚓️ Do přístavu v Durrës se tehdy začaly sjíždět tisíce lidí, připravených odplout jakoukoli lodí. Jednou z nich byla nákladní loď Vlora, která se právě vrátila z Kuby s nákladem cukru. Kotvila zde kvůli vykládce a poruše hlavního motoru.

7.srpna 1991 loď obsadil neovladatelný dav údajně čítající přes 20 tisíc lidí. Skákali do vody, šplhali po lanech a zaplnili každý volný centimetr – někteří po celou cestu viseli na bocích lodi. Touha opustit zemi překonala všechny obavy.

🧑‍✈️ Kapitán Halim Milaqi nebyl schopen zabránit nalodění – někteří pasažéři byli dokonce ozbrojeni – a rozhodl se proto, navzdory technickému stavu lodi, vyplout.

💦 Přetížená Vlora vyplula pouze s pomocnými motory, bez radaru. Během plavby zoufalí pasažéři poškodili chladicí systém, když přeřezali trubky s chladicí kapalinou ve snaze získat vodu. Jen duchapřítomnost kapitána zabránila zničení motorů.

Když se nad ránem loď přiblížila k Brindisi, italské úřady přistání odmítly. Vlora proto zamířila do Bari, vzdáleného dalších 55 mil. Zdecimovaní uprchlíci na palubě trpěli – po dlouhe plavbě prakticky bez vody a jídla, v hrozných hygienických podmínkách.

🚢 V Bari jim přístup do přístavu blokovaly malé lodě a z přístavu zaznívaly výzvy k návratu. Kapitán však neustoupil – poukázal na zraněné a technický stav lodi. Nakonec vplul do přístavu proti příkazům.

Vysocí úředníci přístavu byli na dovolené a ostatní úřady, včetně úřadu starosty, rozsah vylodění zaskočil nepřipravené. Obyvatelé regionu Apulie však reagovali na institucionální vakuum tím, že uprchlíkům poskytli jídlo a vodu a nabídli základní potřeby.

Vlora zakotvila na okraji přístavu v zóně určené pro vykládku uhlí. Uprchlíci byli převezeni na opuštěný stadion Stadio della Vittoria, kde došlo ke vzpouře a násilnostem. 8.–9. srpna zasáhla policie, došlo ke střetům a zraněním na obou stranách.

🛩️ 🇦🇱 Mezi 9. a 16. srpnem probíhaly hromadné deportace loděmi i letadly. Úřady některé uprchlíky klamaly – tvrdily, že je převážejí do jiných italských měst, ale ve skutečnosti je vracely do Tirany. Velká část Albánců, rozčarovaná z italské reality, se do Albánie vrátila zcela dobrovolně. Do 16. srpna bylo repatriováno 17–18 tisíc lidí. V Itálii zůstalo jen asi 1 500–2 000 žadatelů o azyl.

💰Itálie následně poskytla Albánii 9 milionů dolarů na potravinovou pomoc výměnou za omezení emigrace. Přesto menší migrační vlny pokračovaly.

☀️Loď Vlora se tak na krátký okamžik stala symbolem zoufalé naděje na nový začátek. V Bari zůstala ještě 45 dní, poté byla odtažena zpět do Albánie a v roce 1996 sešrotována v Turecku.

🗞️Snímky přeplněné Vlory byly kuriózně zneužity během migrační krize v letech 2015–16. Byly totiž vydávány za aktuální fotografie uprchlíků ze Sýrie.

🇪🇺 Dnes Albánie prokazuje velkou snahu a vstup do společenství evropských zemí. I když ani dnes není pro spousty Albánců všechno narůžovo, závěr vytvořený na základě porovnání současnosti a roku 1991 je zřejmý🤷☀️.

🤝🇮🇹🇦🇱 Událost vylodění Albánců v Bari v roce 1991 připomíná plastika s názvem “Loď naděje”, která byla v italském přístavu instalována v roce 2018 jako symbolické poděkování obyčejným Italům za lidskost a za pomoc Albáncům ve chvílích nouze. Vztah mezi Itálií a Albánií je dlouhá léta nesmírně přátelský a vzájemně nadstandardně vstřícný.

Máte-li cestu od Skadaru směrem do některé z úchvatných horských vesnic Vermosh nebo Lëpushë, určitě nevynechejte koupač...
12/07/2026

Máte-li cestu od Skadaru směrem do některé z úchvatných horských vesnic Vermosh nebo Lëpushë, určitě nevynechejte koupačku v tůni nad Kanioni i Bashkimit.

Zmíněné vesnice i kaňon se nachází v nejsevernější části Albánie v pohoří Kelmend. Řeka Vermosh tady vytváří nedlouhý, ale nádherný, úzký kaňon. Nad ním se vznáší sympatická tůně, vyzívající v horkých letních dnech ke schlazení.

✨ Uložte si tento tip na cestování a nezapomeňte ho zařadit do svého itineráře při objevování severní Albánie. ✨

05/07/2026

Skrytá mezi dramatickými útesy a dostupná jen pěšky nebo lodí (či offroadem). Pláž Gjipe je skutečný poklad albánské riviéry.

Křišťálově čistá voda, oblázky, písek a nekonečný mořský horizont - místo pro dobrodruhy i milovníky klidu. Kaňon vyzývá k rodinným procházkám a horolezce a horolezkyně ke zdolání značených cest. V sezóně krom stínu mezi skalami schladí drink z plážového baru.

My tuhle divokou krásku milujeme hlavně mimo sezónu, kdy na Gjipe beach vládne příroda ve své nejčistší podobě.

Už jsi navštívil ?

Co se skutečně děje kolem Zvërnecu? Co nejobjektivnější fakta bez emocí. Oblast Zvërnec byla ještě relativně nedávno obl...
06/06/2026

Co se skutečně děje kolem Zvërnecu?
Co nejobjektivnější fakta bez emocí.

Oblast Zvërnec byla ještě relativně nedávno oblíbeným spotem pro freestylové cestovatele, tedy i pro nás (viz fotografie z roku 2023). Časy se holt ale mění🤷. V současném kontextu jde ale o něco mnohem podstatnějšího.

V posledních dnech zaplnily ulice Tirany tisíce lidí protestujících proti plánovanému turistickému projektu v oblasti Zvërnec – Vjosa-Narta na jihu Albánie. Debata je velmi vyhrocená, ale realita je složitější než jednoduché „pro ochranu přírody“ nebo „pro výstavbu rezortu“. Vedeme diskuse s našimi albánskými sousedy a kamarády a tak jsme si z těch nekonečných debat udělali jakýsi co nejracionálnější závěr🤷.

👉 Argumenty odpůrců projektu:

Kritici upozorňují především na ekologickou hodnotu oblasti. Vjosa-Narta je chráněné pobřežní území s lagunami, borovými lesy a významnými hnízdišti ptáků. Během svých přesunů se zde na delší období zastavují plameňáci a pelikáni a někteří zde i hnízdí. Žijí zde mořské želvy, tuleni středomořští a stovky druhů migrujících ptáků. Ochránci přírody se obávají, že rozsáhlá výstavba rezortů, marín a související infrastruktury může nenávratně změnit charakter území a poškodit místní ekosystémy.

Dalším tématem je transparentnost. Část veřejnosti tvrdí, že rozhodování o projektu probíhalo bez dostatečné veřejné diskuse a že změny legislativy umožnily výstavbu v místech, která byla dříve silněji chráněna, a že důvodem těchto změn byl soukromý finanční zájem schvalovatelů. Kritici také upozorňují na nejasnosti kolem statusu některých pozemků, jejich vlastnictví a povolovacích procesů.

Pro mnoho protestujících už nejde jen o ochranu přírody. Projekt se stal symbolem širších obav z korupce, klientelismu a způsobu, jakým se v Albánii rozhoduje o velkých investicích. Do určité míry už dnes spousta mladých Albánců cítí, že kauza Zvërnec může být velkou šancí na “omlazení” politických struktur a zavedení transparentnějšího nekorupčního politického prostředí.

Co této šanci fandí je fakt, že mezi demonstrujícími je převážná většina mladých lidí a spousta bývalých voličů vládnoucí Socialistické strany SP pod vedením Ediho Ramy. Opozice, čili Demokraticka strana DP, se snaží k protestům přisát a profitovat z nich, ale vzhledem k věku lídra Saliho Berishy (84) je, jak se zdá, absolutně out. Proto také sílí tlaky uvnitř DP na omlazení vedení strany.

👉 Argumenty podporovatelů projektu:

Vláda premiéra Ediho Ramy a investoři tvrdí, že Albánie potřebuje přitáhnout velké zahraniční investice, pokud chce posunout ekonomiku směrem k vyšší přidané hodnotě a luxusní turistice. Podle nich by projekt mohl vytvořit tisíce pracovních míst, zvýšit příjmy regionu a přivést do země bonitnější klientelu.

Obhájci projektu také zdůrazňují, že projekt ještě není definitivně schválen, a že musí projít environmentálními posouzeními a že investoři deklarují snahu o „odpovědném hospodaření“ a minimalizaci dopadů na okolní přírodu. Vláda odmítá tvrzení, že by šlo o nekontrolovanou výstavbu bez pravidel. Do jaké míry tomu tak je, ví Bůh či Alláh.

Je pravda, že cestovní ruch dnes tvoří jednu z nejdůležitějších částí albánské ekonomiky a proto zastánci projektu argumentují, že pokud budou dodrženy ekologické standardy, může být rozvoj turistiky a ochrana přírody slučitelná.

👉 Co víme jistě?

* Oblast má vysokou přírodní hodnotu a ekologické obavy nejsou vymyšlené.
* Projekt představuje jednu z největších turistických investic v historii Albánie.
* Protesty jsou skutečné a masové, ale zároveň zahrnují směs ekologických, politických i společenských požadavků.
* Odpůrci projektu nejsou plošně a zásadně proti výstavbě ekonomicky smysluplných projektů souvisejících s cestovním ruchem, ale vyžadují transparentnost procesů a dodržení odpovídajících norem ochrany přírody. Jsou ale zásadně proti rozprodáváni albánské půdy.

👉 A jak se to vše týká turistů?

Pro běžné návštěvníky Albánie nepředstavují současné protesty bezpečnostní riziko. Demonstrace jsou soustředěny především do centra Tirany, do center měst a do okolí samotného projektu ve Zvërnecu. Turistické oblasti například měst Durrës, Golem, Vlora, Saranda nebo Ksamil fungují normálně a země zůstává pro návštěvníky bezpečnou destinací. Ojedinělé střety se týkaly převážně protestujících, soukromé ostrahy a policie v bezprostřední blízkosti staveniště.

Jinými slovy: pokud přijíždíte do Albánie na dovolenou, není důvod mít jakékoli obavy. Jen je rozumné vyhnout se případným demonstracím v centru Tirany nebo přímo v okolí staveniště ve Zvërnecu.

Závěrem lze říct, že kauza Zvërnec není jednoduchým střetem „dobrých“ a „špatných“.

Na jedné straně stojí snaha o ochranu jedinečné přírody, o transparentnost případných stavebních procesů, o potírání korupce a zastavení prodeje albánské půdy.

Druhá strana usiluje o ekonomický rozvoj Albánie a přilákání velkých investorů a bohatých “rekreantů”, kteří svými investicemi mohou Albánii pomoci ekonomicky růst. Nevýhodou této strany bohužel je, že se v korupčním prostředí dlouhodobě pohybuje a s tímto hendikepem se jí její úmysly hůře prosazují. V očích demonstrantů jde tedy o velmi silnou, až zásadní nedůvěru.

Skutečnou otázkou tedy není, zda se Albánie má rozvíjet, ale jakým způsobem a za jakou cenu.

Když chcete poznat jakoukoli zemi takovou, jaká opravdu je, vydejte se na místní trhy. Najdete na nich vždy čerstvé ovoc...
31/05/2026

Když chcete poznat jakoukoli zemi takovou, jaká opravdu je, vydejte se na místní trhy. Najdete na nich vždy čerstvé ovoce a zeleninu, ryby, med, domácí sýry, olivy, nářadí, oblečení, autodíly, starožitnosti a spoustu věcí, o kterých jste ani netušili, že je “potřebujete”. A často za ceny, které vám vykouzlí úsměv na tváři.

V Albánii se jeden z takových trhů nachází kousek od tiranského letiště ve Vorë. Koná se vždy ve čtvrtek a v neděli od časných ranních hodin.

Albánie na nás, uspěchané středoevropany, působí pozitivně pomalejším plynutím času a tento pocit si potvrdíte i tady během procházení se mezi stánky. Na trhu nejde jen o nakupování. Jde o setkávání, smlouvání, úsměvy a vtipné rozhovory s lidmi, kteří vás během pár minut přijmou za starého známého.

Právě tohle máme na Albánii rádi. Je to země, která si navzdory rychlému rozvoji stále zachovává své tradice, srdečnost a poctivou atmosféru. Albánci nám přirostli k srdci, protože dokazují, že pohostinnost není turistický slogan, ale součást jejich genetického kódu a každodenního života.

Možná na albánském trhu pořídíte nějakou praktickou věc nebo zajímavou relikvii. Ale i když nakonec nic nenakoupíte, určitě si odvezete něco mnohem cennějšího, a tím je další důvod, proč se do této země znovu vrátit. ❤️🇦🇱

10/05/2026

Vede sem jen horská stezka divokou přírodou pod pohořím Nemërçka. Partnerem po cestě vám bude vodní kanál vedoucí do vesnice Strëmbec. Po několika kilometrech chůze vás za vaše úsilí čeká odměna v podobě kaskádového vodopádu, tyrkysových jezírek a ticha, které ruší jen zvuk padající vody.

Tady vás možná napadne odpověď na otázku, proč nás taková místa přitahují - protože v divoké přírodě člověk často najde to, co v běžném světě ztrácí - ticho, klid a sám sebe.

Proč jít na túru Kakome – Krorëz?Albánská riviéra má desítky nádherných pláží, ale málokteré nabízejí kombinaci nedotčen...
01/05/2026

Proč jít na túru Kakome – Krorëz?

Albánská riviéra má desítky nádherných pláží, ale málokteré nabízejí kombinaci nedotčené přírody, historie a skutečného dobrodružství. V případě tripu z Kakome beach na Krorëz beach se projdete užasnou přímořskou stezkou s výhledy na Jónské moře (pravděpodobně pří výstupu do kopce i tričko propotíte), cestou narazíte na dva pravoslavné kláštery z 16. a 17. století, bunkr z komunistických časů, a nakonec dorazíte na jednu z nejkrásnějších pláží v Albánii.

Tahle túra spojuje historii, přírodu a dobrodružství do jednoho perfektního zážitku. A co je na ní hodně fajn? Potkáte tady víc koz a ovcí než turistů.

Odkaz na článek v komentáři👇

Address

Shkëmbi I Kavajës
Durrës

Alerts

Be the first to know and let us send you an email when Poznej Albanii posts news and promotions. Your email address will not be used for any other purpose, and you can unsubscribe at any time.

Contact The Business

Send a message to Poznej Albanii:

Shortcuts

Share