Časopis re:vize

19/08/2025

﹆ Pouť do Mekky představuje, spolu s vyznáním víry, modlitbou, půstem a almužnou, jeden z pěti pilířů islámu a její historie sahá až do období předislámské Arábie. Existují dva typy poutě do Mekky — velká (hadždž) a malá (umra). Velkou pouť lze uskutečnit pouze jednou ročně, a to na začátku islámského měsíce dhu-l-hidždža. Trvá řadu dní a skládá se z mnoha různých rituálů. ﹆

Arabista a islamolog Kristián Dembický píše v rubrice jih o základní islámské pouti v dávných dobách a dnes, v článku s názvem 𝗗𝗼 𝗠𝗲𝗸𝗸𝘆.

𝗿𝗲: 𝗷𝗶𝗵
̌

Pouť budiž konána v měsících známých. Ten, kdo se zavázal vykonat v nich pouť, nechť zdržuje se žen, prostopášnosti a hádek během pouti! Ať cokoliv dobrého učiníte, Bůh se o tom dozví; a zásobte se na cestu, však nejlepší zásobou na cestu je bohabojnost! Buďte tedy bohab...

14/08/2025

﹆ Dlouhá cesta se vždy řídí svým vlastním časem. Alespoň v mysli a vnímání toho, kdo ji podstupuje. Pro poutnickou cestu to platí několikanásobně. Rytmus dne sleduje hlas krajiny a hlas těla, dělení času je konkrétnější, často hmatatelnější, lidštější. Z obyčejných věcí se stávají neoddělitelní společníci a velké milníky, jistoty nebo přerušení jednolitosti proudu kroků. Portál kostela znamená velké vítězství a radost. ﹆

Pro 12. číslo časopisu re:vize připravila rubriku vizuál historička umění Katarína Kravčíková, a to o jedné “dlouhé cestě”.

𝗿𝗲: 𝘃𝗶𝘇𝘂á𝗹

Dlouhá cesta se vždy řídí svým vlastním časem. Alespoň v mysli a vnímání toho, kdo ji podstupuje.

12/08/2025

﹆Na pouť vyrážím se svými studenty každý rok již třináct let, za tu dobu jsme ušli tisíce kilometrů, viděli neskutečné věci, potkali se s bezbřehou lidskou štědrostí, několikrát se pohádali, většinou i usmířili…

﹆ Napříč civilizacemi, časem a prostorem je putování podle všeho praxe zásadně spojená s hledáním lidství a transcendentna v hlubokém dialogu s přírodou.

Ivan Foletti píše ve 12. editorialu o pouti a putování jako – Symfonie smyslů, balvan, nebo oslava ega?

𝗿𝗲: 𝗲𝗱𝗶𝘁𝗼𝗿𝗶𝗮𝗹

Na pouť vyrážím se svými studenty každý rok již třináct let, za tu dobu jsme ušli tisíce kilometrů, viděli neskutečné věci, potkali se s bezbřehou lidskou štědrostí, několikrát se pohádali, většinou i usmířili…

07/08/2025

﹆ Mnoho poutníků cestujících během jubilejního Svatého roku do Říma a Vatikánu se dnes do cíle své pouti přepravuje letadlem, vlakem, autobusem nebo autem. Jejich poutnická zkušenost je tak často limitovaná na interiér dopravního prostředku a nejvíce potu propotí snad při dlouhém čekání na slunci ve frontě před vstupem do baziliky sv. Petra. ﹆

Historik umění Martin F. Lešák v 11. čísle re:vizí píše o poutnících v krajině i mimo ni v článku s názvem ✺ Siluety, zvony a čas ✺

𝗿𝗲: 𝗺𝗶𝗻𝗼𝗿

Mnoho poutníků cestujících během jubilejního Svatého roku do Říma a Vatikánu se dnes do cíle své pouti přepravuje letadlem, vlakem, autobusem nebo autem. Jejich poutnická zkušenost je tak často limitovaná na interiér dopravního prostředku a nejvíce potu propotí snad při dlouh....

05/08/2025

☆ 𝙧𝙚:𝙫𝙞𝙯𝙚 a jejich autor*ky ☆ Magdalena Grešová

Historička Magdalena Grešová si pro jedenácté číslo re:vizí a rubriku otazníky, pomlčky a vykřičníky genderu připravila text s názvem “Sloužit pracujícím ženám?”, ve kterém rozebírá „dvojí břemeno“ jako problém poválečného Československa. Reels najdete na našem youtube kanálu: https://youtube.com/shorts/HrNqEOQ9ukc

Celý článek najdete na https://www.revize-casopis.cz/vsechny-clanky/otazniky-pomlcky-a-vykricniky-genderu/slouzit-pracujicim-zenam/ nebo v tištěném čísle #11– #12 Pouti a putování

𝗿𝗲: západ
̌eskoslovensko

Známe to všichni. Uvařit večeři, ulevit odkapávači plnému nádobí, pověsit prádlo, když zbude energie, tak vyluxovat. Činnosti, které nám jako jednotlivci neumožňují zastavit se v každodenním pracovním chodu. Podle Mezinárodní organizace práce však těmito takzvanými reprod...

29/07/2025

﹆ Nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2006 Orhan Pamuk se ve svých románech často vrací do minulosti. Skrze obrazy a příběhy z 15. nebo třeba z konce 19. století vypráví také o přítomnosti. Téma přepisování historie a zrodu i upevňování národoveckých mýtů je totiž palčivé stejně na imaginárním ostrově Minger jako v našem světě. ﹆

Orientalista Bronislav Ostřanský píše o posledním dílem Orhana Pamuka ~ Morové noci.

re: jih

Nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2006 Orhan Pamuk se ve svých románech často vrací do minulosti. Skrze obrazy a příběhy z 15. nebo třeba z konce 19. století vypráví také o přítomnosti. Téma přepisování historie a zrodu i upevňování národoveckých mýtů je totiž pal....

28/07/2025

﹆ Žijeme v době, kdy dezinformace či konspirace hýbají věcmi veřejnými i dušemi jednotlivců. Po sociálních sítích obíhá nepřehledné množství informací a jednotlivci i skupiny lidí žijí v izolovaných světech, kde je čím dál těžší rozlišit realitu od fikce či záměrné lži. ﹆

Psychologové Vladimír Chrz a Eva Dubovská napsali v 11. čísle re:vizí “průvodce” konspiračními narativy o válce na Ukrajině v eseji s názvem ✺ Moc skrytého vědění ✺

Žijeme v době, kdy dezinformace či konspirace hýbají věcmi veřejnými i dušemi jednotlivců. Po sociálních sítích obíhá nepřehledné množství informací a jednotlivci i skupiny lidí žijí v izolovaných světech, kde je čím dál těžší rozlišit realitu od fikce či záměrn....

24/07/2025

﹆ Ráda překládám básně, a to nejen proto, že jsou to, jak napsal Jan Masaryk, „zhuštěná staletí života“ a „muzika ve slovech“. Vždycky se mi na překladech zamlouval nejen onen blízký přístup k autorovi či autorce (který/á nám v pouhých několika řádcích odkryje své nálady, pocity, touhy i strachy), ale také odraz konkrétní společnosti, jež se za verši skrývá.﹆

﹆ O arménských básnířkách očima armenistky, etnoložky a překladatelky se dočtete v eseji od Petry Košťálové v 10. čísle časopisu re:vize.

𝗿𝗲: 𝗲𝘀𝗲𝗷

Ráda překládám básně, a to nejen proto, že jsou to, jak napsal Jan Masaryk, „zhuštěná staletí života“ a „muzika ve slovech“. Vždycky se mi na překladech zamlouval nejen onen blízký přístup k autorovi či autorce (který/á nám v pouhých několika řádcích odkryje své n...

21/07/2025

﹆ Karská smlouva určila hranice mezi kavkazskými státy a Tureckem. Řešení, které přinesla, bylo nešťastné. Jeho zhoubné důsledky přetrvávají dodnes a dorostly do rozměrů války. Katastrofální bylo řešení nejen pro Arménii, která přišla o velké území, na němž Arméni po staletí žili, ale v konečném důsledku pro celý region. ﹆

Karolina Foletti píše o Karské smlouvě v článku s názvem ﹆Obzvlášť krutá lživost﹆.

re: východ


﹆﹆﹆﹆﹆

Vlády Socialistické sovětské republiky Arménie, Ázerbájdžánské socialistické sovětské republiky i Socialistické sovětské republiky Gruzie na jedné straně a vláda Velkého národního shromáždění Turecka na straně druhé, sdílejíce zásady bratrství národů a práva národ...

08/07/2025

✺﹆ dvoučíslo #𝟭𝟭– #𝟭𝟮 𝗽𝗼𝘂𝘁𝗶 a putování ﹆ ✺ časopisu re:vize je tady. Tištěná verze k dispozici na munishop.cz a jednotlivé články postupně online na našem webu revize-casopis.cz/

#𝟭𝟭
✺ Ivan Foletti: Můj stín bude smutnit v pozadí
✺ 𝓇𝑜𝓏𝒽𝑜𝓋𝑜𝓇 s historičkou Petrou Mutlovou
✺ Míla Janišová: Setkání se svou (zemřelou) hvězdou
✺ Adrien Palladino: Pochopit přítomno
✺ Karolina Foletti: Obzvlášť krutá lživost
✺ ᴋᴏᴍɪᴋꜱ Michele Foletti: O studiu chůze
✺ Petra Košťálová: Tak stiskni, nebo pusť!
✺ Elena Mikhina: Pas, emoce a identita
✺ Vladimír Chrz a Eva Dubovská: Moc skrytého vědění
✺ Bronislav Ostřanský: Mýty, z nichž jsou utkány národy
✺ Ally Kateusz: Ženy u oltáře? Samozřejmě!
✺ Magdalena Grešová: Sloužit pracujícím ženám?
✺ Martin F. Lešák: Siluety, zvony a čas

#𝟭𝟮
﹆ Ivan Foletti: Symfonie smyslů, balvan, nebo oslava ega?
﹆ 𝓇𝑜𝓏𝒽𝑜𝓋𝑜𝓇 s historikem umění Michelem Baccim
﹆ ᴋᴏᴍɪᴋꜱ Jindřich Janíček: Bude to stát za to!
﹆ Ondřej Jakubec: V krajině své duše
﹆ Katarína Kravčíková: Dlouhá cesta
﹆ Karolina Foletti: Historici umění na poutních cestách
﹆ Kristián Dembický: Do Mekky
﹆ Pavel Pospěch: Balvany z minulosti
﹆ Stefan Albrecht: Medailon pro námořníka
﹆ Líza Faktorová: Krajinou a časem
﹆ Katarina Petrovićová: Proměny literárních poutníků
﹆ Luděk Čertík: Na široké stezce Země
﹆ Nina Marcineková: O mládí a pošetilosti

✺﹆ Odkaz ke získání tištěného časopisu naleznete v biu ﹆✺

26/06/2025

⺅Vlna zájmu pozvedla obyvatelstvo peri­ferií do centra pozornosti, a to nejen v médiích, ale i v sociálních vědách. Diskuse o prostorových nerovnostech, o pocitech křivdy a o nedůvěře vůči hlavním městům se staly běžnou náplní sociologických a geografických konferencí.

⺅Sociolog Pavel Pospěch napsal poznámky ke zkoumání prostorových nerovností v rubrice traumata minulosti, otázky dneška v #10 re:vizí.

𝗿𝗲: 𝘁𝗿𝗮𝘂𝗺𝗮𝘁𝗮 𝗺𝗶𝗻𝘂𝗹𝗼𝘀𝘁𝗶

V roce 2016 přestaly být periferie periferiemi. V roce, kdy si Britové odhlasovali výstup z Evropské unie a Donald Trump se poprvé stal prezidentem USA, se pozornost udivených světo­vých médií obrátila k odlehlým, nerozvinutým a přehlíženým oblastem a k jejich obyvatelům: co je t...