Časopis re:vize

29/12/2025

▩ V posledních letech se ve Spojených státech stále intenzivněji diskutuje o svobodě projevu na univerzitách. V médiích i mezi politiky zaznívají obavy, že akademická půda se mění v prostor, kde „už není možné nic říct“ bez rizika skandálu. Ve skutečnosti se však dnešní autocenzura na amerických univerzitách mnohem častěji neodvíjí od „přecitlivělosti“ studentů či tlaků zdola, ale od politických zásahů shora, zejména ze strany konzervativní pravice a současného prezidenta Donalda Trumpa.

▩ Amerikanistka Denisa Krásná píše pro re:vize o autocenzuře na amerických univerzitách.

𝗿𝗲: 𝘇á𝗽𝗮𝗱

V posledních letech se ve Spojených státech stále intenzivněji diskutuje o svobodě projevu na univerzitách. V médiích i mezi politiky zaznívají obavy, že akademická půda se mění v prostor, kde „už není možné nic říct“ bez rizika skandálu. Ve skutečnosti se však dnešní ...

18/12/2025

☆ 𝙧𝙚:𝙫𝙞𝙯𝙚 a jejich autor*ky ☆ Tomáš Koblížek

»Běžně se má za to, že stát na straně svobody slova a čelit cenzuře s sebou nese určitou daň: musíme dopřát svobodu slova i projevům, které pokládáme za nenávistné či děsivé.«

▩ Analytický filozof Tomáš Koblížek napsal pro tematické číslo 🚫 #16 CENZURA 🚫 časopisu re:vize malý úvod do moderního myšlení o cenzuře v eseji s názvem *FILOZOFIE UMLČOVÁNÍ*.

Celý článek najdete na revize-casopis.cz nebo v tištěném čísle #15– #16 Cenzura.

𝗿𝗲: 𝗲𝘀𝗲𝗷

»Běžně se má za to, že stát na straně svobody slova a čelit cenzuře s sebou nese určitou daň: musíme dopřát svobodu slova i projevům, které pokládáme za nená...

16/12/2025

⊹₊⟡⋆✷ 𝗧𝗿𝗼𝗷(𝗼)𝗯𝗮𝗹 – časopisu re:vize ✷⊹₊⟡⋆

⊹₊ S blížícím se koncem roku jsme si pro Vás připravili speciální akci: 3 Vámi vybraná čísla časopisu 𝓻𝓮:𝓿𝓲𝔃𝓮 v dárkovém balení. K časopisu navíc dostanete jako dárek i originální samolepky.

⟡⋆ Ať máte dostatek času na promyšlení, nemusíte s výběrem spěchat do Vánoc. 𝗧𝗿𝗼𝗷(𝗼)𝗯𝗮𝗹 časopisu nemusíte stihnout ke kaprovi, můžete ho objednávat až do konce ledna.

✷ Pro získání trojobalu a více informací navštivte: https://is.muni.cz/obchod/baleni/406034
Osobní odběr bude od 17. prosince po dohodě možný v centru Brna.

15/12/2025

▩ Zatímco podle statistik zájem o literaturu pomalu klesá, jakékoliv zmínky o její cenzuře spolehlivě přitáhnou zájem médií a rozvíří celospolečenskou debatu. A zatímco cenzura literatury pro dospělé je převážně věcí minulosti, o literatuře pro děti a mládež se diskutuje stále: kdo zakázal Vinnetoua, jestli se ještě smí vydávat Ladův Mikeš a jak dnes vypadá Honzíkova cesta.

▩ Literární vědec Stefan Segi píše v rubrice lokál o cenzuře, politické korektnosti a cancel culture v literatuře pro děti.

𝗿𝗲: lokál


▩▩▩▩▩▩▩

My, literární vědci, někdy propadáme pocitům bezvýznamnosti. Zdaleka ne každý dokáže ocenit význam posledních výstřelků komputační versologie či literární bibliografie. Přesto jsou témata, která stále dokáží upoutat pozornost. K nim patří také cenzura, které jsem se...

12/12/2025

▩ Při pokusném ověřování metod badatelské výuky (projekt Dějepis plus) se testovalo, jak žáci devátých tříd českých základních škol rozumějí historickým fotografiím.
Podle dat z aplikace HistoryLab (badatelské dílny pro výuku dějin 20. století) vnímají snímky jako „okna do minulosti“ a zapomínají na toho, kdo je pořídil. Proto vzniklo cvičení Na**lm Girl, v němž si žáci uvědomují, jak je důležité kontext vzniku zohlednit. HistoryLabem zprostředkovaný pohled za scénu fotografie narušuje důvěru v médium, rozvíjí schopnost odstupu od emocí a kritickou reflexi mediality a je přenosný i na jiné vizuální obsahy.

▩ Historik Kamil Činátl představil v rubrice vizuál Jak se dostat „za fotografii“? a na co mohou zapomínat nejenom deváťáci.

𝗿𝗲: 𝘃𝗶𝘇𝘂á𝗹


▩▩▩▩▩▩▩
Fotky:
© ČTK / Kocian František
© ČTK / AP / Nick Ut
© HistoryLab

Při pokusném ověřování metod badatelské výuky (projekt Dějepis plus) se testovalo, jak žáci devátých tříd českých základních škol rozumějí historickým fotografiím.

10/12/2025

▩ Na základě výzkumu cenzury v politické filozofii ukážu, že jejím vykonavatelem nemusí být pouze stát. Může jím být také koordinovaná masa lidí, která se snaží mluvčího umlčet pomocí řady neformálních prostředků. Budu se také zabývat tím, že cenzurní zásah má běžně podobu omezování daného projevu, ale stejně tak může spočívat v systematickém odvádění pozornosti čtenářů od nežádoucích výroků. Jednoduše řečeno, text má ukázat rozmanitost různých forem cenzury, kterou nelze redukovat na prosté zakazování ze strany státu – jde o mnohem pestřejší fenomén.

▩ Analytický filozof Tomáš Koblížek píše pro tematické číslo #16 časopisu re:vize malý úvod do moderního myšlení o cenzuře.

𝗿𝗲: 𝗲𝘀𝗲𝗷

V roce 2003 se ruské ministerstvo školství rozhodlo revidovat některé učebnice moderních dějin, které z jeho hlediska dostatečně nevyjadřovaly „vlastenecký obsah“. Jeden z nejvýraznějších zásahů se dotkl učebnice Igora Doluckého Národní dějiny: 20. století, která ...

08/12/2025

Pojem „klimatická krize“ si člověk obvykle pojí se současností a změnami klimatu, způsobenými globálním oteplováním planety, jež započalo v poslední třetině 20. století. Ve skutečnosti však klimatickým výzvám čelil člověk odpradávna. Právě klima a ekologické podmínky stály za rozvojem starobylých říší, které se rozvíjely v úrodných povodích velkých řek, a mnohdy také za jejich pádem.

▩ Iberoamerikanistka Monika Brenišínová napsala pro #15 časopisu 𝘳𝘦:𝘷𝘪𝘻𝘦 esej o klimatických výzvách předkontaktní Latinské Ameriky. V rozhovoru se dozvíte, čemu se jako iberoamerikanistka ve svém výzkumu věnuje, proč si vybrala téma ekologie a klimatických změn a také, co ji v tomto kontextu u témat Latinské Ameriky zaujalo.

𝗿𝗲: 𝗲𝘀𝗲𝗷


Celý článek: https://www.revize-casopis.cz/vsechny-clanky/esej/setba-a-sklizen-vody/

Pojem „klimatická krize“ si člověk obvykle pojí se současností a změnami klimatu, způsobenými globálním oteplováním planety, jež započalo v poslední třetině ...

05/12/2025

▩ Cenzura vždy zasahuje do literární komunikace: ovlivňuje, jak se knihy píšou, jak se redigují, jestli vůbec vyjdou a jak se dostanou ke čtenářům. A taky jak je čtenáři přijímají. Už jen povědomí o tom, že existuje nějaký zákaz, možnost zásahu nebo určité tabu (ať už se dodrží, nebo překročí), má značný vliv. Působí na autora, na vznik textu, na šíření díla i na samotné chování a porozumění čtenářů a čtenářek. Proto dávají nakladatelé občas na obálku nápis „Necenzurována verze“.

▩ S rakouským germanobohemistou a literárním vědcem působícím v pražském Ústavu pro českou literaturu AV ČR mluví Libuše Bělunková o různých pojetích omezování a regulování literatury.

𝗿𝗲:𝗿𝗼𝘇𝗵𝗼𝘃𝗼𝗿

S rakouským germanobohemistou a literárním vědcem působícím v pražském Ústavu pro českou literaturu AV ČR mluvíme o různých pojetích omezování a regulování literatury.

30/11/2025

▩ Tisíce návštěvníků denně žasnou nad příběhy o byzantských císařích a tureckých dobyvatelích. Málokdo si však uvědomuje, že nejnovější kapitola příběhu se píše přímo před jejich očima.

▩ O tom jak Turecká republika využívá nejslavnější byzantské památky píše v rubrike zápisky z cest Zuzana Urbanová.

𝗿𝗲: 𝘇á𝗽𝗶𝘀𝗸𝘆

V knižní zpovědi Istanbul vykresluje Orhan Pamuk své rodné město jako zaostalé, zchátralé a především zasmušilé. Popisovanou melancholii pojí se zaniklou kulturou Osmanské říše, kterou nová Turecká republika po svém vzniku v roce 1923 netoužila zachraňovat, ale ani ji nezvlá...

24/11/2025

▩ Československo bylo zemí bez koloniální minulosti a zároveň bylo díky exportní politice meziválečné první republiky relativně známé leckde po světě. Stačí připomenout globální úspěch značek Škoda a Baťa. Nepřekvapí tedy, že se stalo zemí poměrně atraktivní, do níž směřovala řada mladých lidí velmi exotického vzhledu (na tehdejší zvyklosti) a neznámé, někdy tajuplné kultury a zvyků. Pro specifické potřeby těchto studentů byla v roce 1961 v Praze založena speciální vysoká škola, Universita 17. listopadu (USL, 1961–1974). Její název odkazoval k Mezinárodnímu dni studentstva, který měl český původ, ale slavil se po celém světě.

▩ Historička Marta Edith Holečková píše pro #15 re:vizí o Universitě 17. listopadu (1961–1974).

𝗿𝗲: 𝗹𝗼𝗸á𝗹
̌eskoslovensko ̌kolství

Ve dvou dílech legendární „básnické“ trilogie (Jak básníci přicházejí o iluze a Jak básníkům chutná život) režiséra Dušana Kleina z poloviny osmdesátých let vystupuje jako jedna z vedlejších, ale výrazných postav africký student Numira Cassa Tomba z Bujumbury (Burundi), ...

17/11/2025

Její přihláška do londýnské akademie byla akceptována dříve, než kdokoli zjistil, že není muž

▩ Jak ukazují rozsáhlé výstavní i vědecké projekty posledních let, zájem o výtvarné dílo umělkyň je enormní. Velké umělecké instituce do svého výstavního plánu zařazují výstavy dnes již etablovaných autorek i málo známých umělkyň z hlubin svých depozitářů.

▩ Esej o pomalé cestě žen k uměleckému vzdělávání píše historička umění Petra Lexová pro #15 časopisu re:vize.

𝗿𝗲: 𝗲𝘀𝗲𝗷
̌eskoslovensko ̌kolství

Jak ukazují rozsáhlé výstavní i vědecké projekty posledních let, zájem o výtvarné dílo umělkyň je enormní. Velké umělecké instituce do svého výstavního plánu zařazují výstavy dnes již etablovaných autorek i málo známých umělkyň z hlubin svých depozitářů.

15/11/2025

▩ Žijeme v době, kdy jsou jedna za druhou prolamovány a daleko překračovány meze podmiňující zachování života na planetě Zemi v podobě, za níž se zrodila a dosud prosperovala lidská civilizace. Světová literatura na tuto situaci přirozeně reaguje a stále výrazněji reflektuje téma ekologických hrozeb a katastrof.

▩ O ruskojazyčné literatuře a ekologickém rozvratu píše rusistka Jitka Komendová pro #15 časopisu re:vize.

*re:východ*

Žijeme v době, kdy jsou jedna za druhou prolamovány a daleko překračovány meze podmiňující zachování života na planetě Zemi v podobě, za níž se zrodila a dosud prosperovala lidská civilizace. Světová literatura na tuto situaci přirozeně reaguje a stále výrazněji reflektuje t....