26/12/2025
PROČ SE ŘÍKÁ: NA ŠTĚPÁNA NENÍ PÁNA
Říká se, že „na Štěpána není pána“. Toto rčení vzniklo proto, že čeledínům, zejména pacholkům od koní, v tento den končila služba a odcházeli na „svobodu“. Nové smlouvy se uzavíraly až od Nového roku, a tak byli po tuto dobu bez závazků, tedy „bez pána“. Služebným dívkám začínala „svoboda“ až Novým rokem a trvala do večera před svátkem Tří králů. Za své služby také dostávali celoroční odměnu a při odchodu obdrželi zvláštní pečivo – nejčastěji koláč zdobený pentlemi a ořechy, zatímco děvčata dostávala vánočku.
S nemalou nadsázkou se dá říci, že druhý svátek vánoční byl v podstatě neoficiálním dnem mužů. Štěpánské pití má dlouholetou tradici, už v Kapituláři Karla Velikého z 8. století se zakazuje neřest opilosti a zaklínání na počest sv. Štěpána. Mnoho se v tento den pila kořalka, prý aby byli lidé silní. Na taneční zábavě mnohde útratu platily dívky, za to, že je chlapci u muziky vytočili.
V tento den si hospodyně už od rána své muže předcházely, čistily jim boty, chystaly svým mužům celý sváteční úbor k lůžku. Při strojení do něj mu podávají jeho kalhoty. Poučený manžel ví, že jejich přijetím by byl "odejit" do jiné "služby", tudíž své ženě poděkuje, ale z jejích rukou je nepřevezme. „Polož je na lůžko, já si je potom vezmu", tak praví manžel, který chce zůstat v dosavadní "službě", jelikož je v ní spokojen. Často pak muži své hospodyně za tuto úslužnost odvděčili „zavdanou“ v hospodě. Někde se zvyk otočil a na Nový rok muži ženám podávali sukně.
VŠE O SVÁTKU: https://www.ceskezvyky.cz/kategorie/ceske-zvyky/zima/vanoce/2-svatek-vanocni/
