09/01/2025
🙏 Úterní hokejový zápas ukázal, že v kritických momentech držíme při sobě. Když fanoušek zkolaboval, diváci okamžitě zahájili resuscitaci. Hráči bez váhání přerušili hru a pomohli zdravotníkům přes led. Přestože tentokrát bitva o život skončila smutně, jsme hrdí na všechny – fanoušky, hráče i záchranáře. Ukázali jsme, že v Pardubicích jsme jedna velká rodina. Upřímnou soustrast pozůstalým. ❤️
Tahle fotka zachycuje fakt moc. Je v ní všechno, co mě fascinuje na urgentní medicíně, je v ní to, proč si myslim, že je to nejlepší práce na světě.
Fanoušci pískají a mávají. Hokejisté dvou znepřátelených celků přestávají hned hrát, stadion tichne, probíhá resuscitace zkolabovaného pána. Hráči pohotově pomáhají zdravotnici přes ledovou plochu k rychlé resuscitaci fanouška, kterou započali už přítomní diváci… Nikoho v tu chvíli nezajímá hokej, ti, co před chvílí fandili hokejistům, teď fandí zdravotníkům a pánovi, který zrovna hraje svůj nejdůležitější zápas v životě… Bohužel, tenhle zápas prohrál…
Přesto jsem hrdej.
Fanoušci začali s resuscitací, hráči přestali hrát, laici skvěle resuscitovali, dojela ve skvělém čase a zdravotníci dělali možné i nemožné - každý dělal to, co má. Někdy to je prostě takhle rozdané a i kdyby se všichni rozkrájeli, příroda je někdy v tomhle prostě svině.
To zažíváme u 9 resuscitací z deseti. Neznamená to tedy, že by někdo udělal něco špatně.
Bohužel jsem se kromě spousty Vašich zpráv na tohle téma začetl i do komentářů na sociálních sítích. Většina z nich je dojemná, účastná, ale samozřejmě vyplavalo spoustu samozvaných odborníků na urgentní medicínu, korunu tomu dala paní, které je jasné, že “to ten hokejista měl určitě z těch steroidů co si píchal” - prosím, vyndejte si hlavu ze zadku, ty komenty se někoho můžou vážně dotknout, může to číst rodina… Ten pán by pravděpodobně jinak zemřel doma v obýváku na stejnou diagnózu…
Rodině tedy hlubokou účast, všem, co se na záchraně podíleli mega respekt, stejně jako všem, kteří tohle dělají v práci každý den… Pokud jste to někdo viděl a zanechává to ve Vás pocity smutku, úzkosti, neváhejte vyhledat pomoc, není ostuda si o ní říct i v tomhle případě… Opatrujte se.
