Praha 1 Online

20/03/2024

📷 Dnes vás zdravíme z ulice U Zlaté studně.

🔹 U Zlaté studně je asi 100 metrů dlouhá úzká ulice, která je pokračováním Sněmovní ulice od domu U pěti kostelů. Patří pro své architektonické kvality k vyhledávaným pražským lokalitám. Členité střechy, portály domů, drobné stavební detaily a nad ulicí v nadhledu Ústav šlechtičen, Rožmberský palác Pražského hradu. To vše je nám odměnou za namáhavou cestu nahoru. V cíli jsme však odměněni dvojnásobně, neboť vyhlídka na Prahu přes malostranské střechy je k nezaplacení.

🔹 Původně se i v těchto místech říkalo Pod valy hradu pražského a od poloviny 18. století pak Pětikostelní. Také název Sněmovní se přenesl až sem nahoru od so**ední ulice, která toto jméno má dodnes, neboť tam sídlila od roku 1871 do roku 1918 zemská sněmovna. Současný název ulice U Zlaté studně se datuje od vytvoření Velké Prahy v roce 1922.

19/03/2024

🚶‍♂️ Dnes nás naše putování historií a současností Prahy 1 zavedlo do ulice Míšeňská.

🔹 Starobylost místa je dána bezprostřední blízkostí biskupského dvora i blízkostí nejstaršího kamenného mostu v Praze. Biskupský dvůr byl po husitských válkách opuštěn, stavební aktivita i v těchto místech byla nejspíše zahájena až po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541.

🔹 Trasa ulice, kterou navrhoval někdy po roce 1707 Tomáš Haffenecker, navazovala na starou cestu k Dolnímu přívozu u Vysokého nebo také Panského domu (čp. 92/15). Ulice dostala jmého Nová, vznikala parcelací pozemků a vedla k přívozu. Cyril Merhout uvádí v 2. díle Zmizelé Prahy v době vzniku ulice také název Svatojosefská. Západní části, která měla blíže k Dražického náměstí, říkalo se podle obchodu s dřevěným uhlím také Uhelniště.

🔹 Od roku 1870 platí pro celou ulici pojmenování Míšeňská. Rohový a nepravidelný dům U Lužického semináře (čp. 90/13) vybudoval Matěj Václav Jäckel. Tento dům věnoval kněz Jiří Josef Šimon roku 1726 lužickým studentům bohosloví. Na druhém konci ulice, kde začíná malostranská část Karlova mostu, stojí zajímavý dům U tří pštrosů (čp. 76/12). Fedršmukéř Jan F*x nebo Fuchs dal dům při přestavbě vyzdobit malbami Daniela Alexia z Květné (1606), které zobrazují majitelovo povolání. Zabýval se prodejem módní novinky – pštrosích per. V roce 1714 v tomto domě prodával Armén Deodatus Damajan další pražskou novinku – kávu. Část bloku ulice blíže k Vltavě patřila od roku 1707 malostranskému řeznickému cechu ( čp. 75/11, 74/9, 73/7). V domech čp. 73/7, 72/5, 71/3 se usídlila manufaktura Demartinů. V této ulici se už v 18. století začíná probouzet malostranský průmysl.

Historická fotografie: Stará Praha krásná
Současná fotografie: Jaroslav Tatek

09/03/2024

Pasáž U Stýblů v roce 1937.

Zdroj: Andrew Aborygen Skladowski

05/03/2024

🚶‍♂️ Dnes nás naše putování současností a historií Prahy 1 zavedlo na Hlavní nádraží.

🔹 Původní nádražní stanice nesoucí jméno císaře Františka Josefa byla postavena podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia v novorenesančním slohu v roce 1871. Stavba se dvěma věžemi s hodinami byla dlouhá 150 m, střechy loubí ukončující obě křídla byly neseny jónskými sloupy, přízemí výpravní budovy vyplňovala prostorná hala krytá kazetovým stropem. Budova, které se pro její vzhled začalo záhy říkat „zámecké nádraží“, však brzy přestala kapacitně stačit a na přelomu století byla vypsána veřejná soutěž na důkladnou přestavbu.

🔹 V soutěži zvítězil projekt architekta Josefa Fanty, jenž soustřeďovací halu vyřešil podle zásad secesního slohu jako ústřední pavilon s podobou půlkruhovitého uzavřeného prostoru s pokladnami a vstupy na nástupiště (dnes prostor slouží jako kavárna). Vstupní průčelí z ulice je tvořeno velkým oknem ve tvaru oblouku. Od centrální části se pak rozbíhají 2 křídla zakončená třípatrovými budovami. Celek byl obohacen čtyřmi věžemi: dvě dotvářejí hrany centrálního vestibulu a jejich vrcholy jsou tvořeny skleněnými symboly zeměkoule. Další dvě zdobí křídelní budovy, doplněny jsou hodinami a jižní věž byla navíc osazena symbolem železnice – okřídleným kolem. Nádraží se přestavovalo za plného provozu v letech 1901–1909. Kopuli nad hlavní částí budovy zdobí secesní motivy a sochy od Stanislava Suchardy a Ladislava Šalouna zpodobňující česká města.

Historická fotografie z roku 1964: Autor Ernst Wolf, Zdroj: Úžasná Praha nostalgická
Současná fotografie: Jaroslav Tatek

04/03/2024

Sáňkování na Petříně v roce 1910.

Zdroj: Andrew Aborygen Skladowski

02/03/2024

Tématem sobotního dne v Praze 1 byla voda.

Protipovodňové cvičení na Žofíně ověřilo výbornou připravenost Hasiči Praha 1. A takto klidnou hladinu Vltavy, v tomto místě Čertovky, vidíme nejraději 😊

Fotografii pořídil Jaroslav Tatek 📸

01/03/2024

Až půjdete Kaprovou ulicí, pozvedněte hlavu a podívejte se trochu jinak 😊

🔹 Název ulice je někdy odvozován od domovního znamení na domě U tří kaprů, avšak ve skutečnosti získala ulice jméno až v 2. pol. 16. st., kdy tentýž dům (čp. 49) koupil staroměstský primátor Pavel Kapr z Kaprštejna.

🔹 Ulice patří k nejstarším pražským komunikacím, spojovala Staroměstské náměstí, na němž se nacházelo pravděpodobně nejstarší tržiště vznikajícího města, s brodem přes Vltavu u dnešního Rudolfina, možná i s nejstarším dřevěným mostem, který byl v blízkosti brodu vybudován, a zcela jistě s přívozem, jenž v těchto místech existoval až do konce 19. století.

26/02/2024

Malostranské střechy. Kolik všedních i nevšedních příběhů se pod nimi skrývá...

25/02/2024

Mandloně na Petříně věstí brzký příchod jara 🌸

A máme malou zajímavost: ač se zdají teploty letošní zimy nadprůměrné, v roce 2023 jsme zveřejnili fotografie kvetoucích petřínských mandloní už 24. ledna.

Krásný nedělní večer 😊

24/02/2024

🎞️ U příležitosti dvouletého výročí ruské invaze na Ukrajinu vás zveme 29. února v 18 hodin do Kino 35 na projekci dokumentárního filmu 20 dní v Mariupolu režiséra Mstyslava Černova, který je nominovaný i na Oscara.

🎤 Po projekci bude následovat diskuse s historičkou a dokumentaristkou Mariiou Sulialinou a Davidem Stulíkem, zvláštním zmocněncem pro východní partnerství na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Debatu bude moderovat Lenka Víchová, novinářka a specialistka na ukrajinistiku.

▪️ Výtěžek z prodeje vstupenek věnujeme sdružení Museum for Change, které se zabývá ochranou muzeí a kulturního dědictví na Ukrajině.

▪️ Zakoupením ukrajinských kulinářských specialit a uměleckých předmětů můžete zase přispět na pomoc spolku Berehyni z Irpenya, který sdružuje ukrajinské ženy zajišťující materiální podporu vojákům.

Akci KINOWAR pořádá Kinovarta v rámci cyklu 4 projekcí v Praze ve spolupráci s Velvyslanectvím Francie a Velvyslanectvím Ukrajiny v České republice.

🇺🇦 20 DNÍ V MARIUPOLU | Občas katastrofu nezpůsobí sopka či moře, ale váš so**ed. A pak vám nezbývá nic jiného než se bránit.

Dokumentární snímek 20 dní v Mariupolu (🔊UA, EN💬CZ, EN), který máte možnost vidět 29. 2. v Kině 35, byl je nominovaný na Oscara. Svou účastí přispějete na obnovu ukrajinského kulturního dědictví či ukrajinským ženám zajišťují podporu svým vojákům. Po filmu diskuse s odborníky.

Více info bit.ly/film_debata_pro_Ukrajinu
Přijďte i v případě, že všechna místa budou rezervovaná. Máme v plánu přidat přístavky.

🇺🇦 20 DAYS IN MARIUPOL | Sometimes it's neither the volcano nor the sea that causes the disaster, but your neighbour.
When that happens, you have no choice but to fight back.
Documentary 20 Days in Mariupol (🔊UA, EN💬CZ, EN) was nominated for an Oscar, threfor don't miss our projection. You'll be contributing to the reconstruction of Ukraine's cultural heritage and supporting the Ukrainian women standing by their soldiers. The film will be followed by a discussion with experts.
For more information bit.ly/film_debata_pro_Ukrajinu

22/02/2024

Příběh zachycený v roce 2000 chorvatským fotografem Stanko Abadžićem v Černínské ulici.

Zdroj: Pražské příběhy

21/02/2024

Dramatické nebe nad sochou sv. Víta na Karlově mostě.

🔹 Sochu vytvořil v roce 1714 Ferdinand Maxmilián Brokoff.

🔹 Socha znázorňuje mladého římského mučedníka jako legionáře s knížecí korunou a mučednickou palmou stojícího na skále. Údajně byl prý patron pro svou křesťanskou víru ze skály svržen, ale lvi jej nezabili a lehli si mu k nohám.

🔹 Podle legendy o sv. Václavu to byl právě kníže Václav, kdo na zasedání říšského sněmu obdržel od římského císaře darem rámě sv. Víta, tj. ramenní kost světce, kterou přivezl na Pražský hrad a na počest světci dal před rokem 929 vystavět rotundu sv. Víta, později zasvěcenou svatým Vítu, Vojtěchu a Václavovi, dnešní Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.

🔹 Svatý Vít je patronem mladých lidí, tanečníků, herců, komiků, vinařů, hostinských, lékárníků, kovářů, sládků a horníků, a stal se zemským patronem v Čechách, Sasku a na Sicílii.