Science ON

21/08/2025

🟡 Zítra vystoupíme s naší show ZVUK hudebním festivalu Fryštácký malý svět.
👉 Chcete se dozvědět, jak vzniká zvuk a proč ho slyšíme?
👉 Vidět pokusy, pobavit se a přitom něco dozvědět?
👉 První zvuk odpálíme v 20:30.
💛 Těšíme se na vás!

20/08/2025

🟠 DETEKCE RADIACE - Anna Kufová
👉 Co je to ionizující záření?
👉 Jakým způsobem jej lze detekovat?
👉 Jak funguje částicová kamera?
👉 Která částice zanechává v detektoru dlouhou tenkou stopu?
👉 Dá se jednoduchý detektor vyrobit doma v dílně?
👉 S pomocí zajímavých radioaktivních materiálů a názorných ukázek vás Anna Kufová provede fascinujícím světem radioaktivity a detekce záření.

🟠 DETEKCE RADIACE - Anna Kufová👉 Co je to ionizující záření?👉 Jakým způsobem jej lze detekovat?👉 Jak funguje částicová kamera?👉 Která částice zanechává ...

20/08/2025

Co je to fontánový jev supratekutého helia?

19/08/2025

🟠 VĚDECKÁ PROCHÁZKA – PÁLAVA
👉 V úterý 12. 8. jsme vyrazili na naši čtvrtou Vědeckou procházku, tentokrát do CHKO Pálava.
👉 Sešlo se nás opravdu hodně a dorazila i řada hostů, kteří předváděli zajímavé pokusy a vyprávěli o místní krajině.
👉 Jiří Kmet nás uvedl do světa místní fauny a flóry.
👉 Hynek Podlipný vysvětlil, jak je možné vyrobit z červeného vína bílé – a proč to funguje.
👉 Tomáš Tyc předváděl pokusy s vlnami a s Magnusovým jevem.
👉 Václav Vávra přiblížil geologický vznik zdejší krajiny.
👉 Lenka Karpíšková a Jiří Vlach ukázali pokus s vinnými slzami.
👉 Adam Blahák vysvětlil, proč mají škeble uvnitř perleťové zbarvení.
👉 Roman Štěpánek ukázal, jak by se rýsovalo na kouli.
👉 A vše nakonec zakončil Jan Faltýnek svou vrtulí.

🎥 Celou procházku jsme také natáčeli a během příštího měsíce ji zpracujeme a zveřejníme na Herohero Science ON.

💛 Velké díky všem hostům, divákům i kameramanům Petrovi Vašků a Petrovi Kobzevovi!

19/08/2025

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Víte ale proč?

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Víte ale proč?

🥵Změny v atmosférické cirkulaci přinášejí v létě častější vlny veder.
🌍 Severní část Evropy zasahuje do Arktidy – nejrychleji se oteplující oblasti světa.
😮 Úbytek znečištění ovzduší. Úbytek znečištění ovzduší (aerosolů) znamená, že na povrch dopadá víc slunečního záření.

(Roli samozřejmě hraje i skutečnost, že Evropa je kontinent. Kontinenty se ohřívají rychleji, než oceány. Ale to platí pro všechny kontinenty.)

Výsledek? Evropa se otepluje dvakrát rychleji než globální průměr. To už dnes cítíme na každém létě.

18/08/2025

🟠 JE MOŽNÉ ZASTAVIT SVĚTLO?
👉 Je rychlost světla opravdu absolutní? Podle Einsteinovy teorie relativity ano. Ale vědci se ptají, zda ji lze zpomalit, nebo dokonce „zastavit“. Průlomové experimenty Dr. Leny Hau z Harvardovy univerzity ukázaly, že elektromagnetické vlny lze zpomalit až na rychlost jedoucího automobilu.
👉Tyto fascinující pokusy využívají Bose-Einsteinův kondenzát, exotický stav hmoty, který se tvoří při teplotách blízkých absolutní nule (−273,15 °C). V tomto stavu se atomy chovají jako jedna kvantová vlna.
👉Princip pokusu je následující:
🔹Příprava média: Tým zchladil oblak sodíkových atomů na teplotu pouhých miliardtin stupně nad absolutní nulou, aby vytvořil Bose-Einsteinův kondenzát. Tento kondenzát je neuvěřitelně opticky hustý, ale pro správné vlnové délky transparentní.
🔹Laserové svazky: Vědci použili dva lasery. Kontrolní laser nastavil kvantové vlastnosti kondenzátu tak, aby zpomaloval elektromagnetické vlny pomocí jevu zvaného elektromagneticky indukovaná transparentnost (EIT). Díky tomu mohl druhý, signální laser, projít kondenzátem.
🔹Zpomalování a "zastavení": Když byl zapnut signální laser, jeho rychlost poklesla na pouhých 17 metrů za sekundu (60 km / h ). V dalším experimentu se vědcům podařilo signální laser vypnout a tím dočasně uvěznit světelný puls uvnitř kondenzátu. Když laser znovu zapnuli, puls „oživil“ a pokračoval v cestě.
👉Tyto objevy mají dalekosáhlé důsledky pro technologie budoucnosti, například pro vývoj optických pamětí pro kvantové počítače. Ukazují, že i ta nejpravděpodobnější pravidla fyziky mohou být ohýbána, což otevírá nové a fascinující možnosti.

16/08/2025

🟠 Science ON - včerejší otázka
👉 Včera jsme se vás ptali, v jakém prostředí se světlo pohybuje nejpomaleji.
👍 Z přírodních běžných látek je to diamant, který má index lomu asi 2,42, takže rychlost světla tam klesne na zhruba 124 000 km/s (oproti 299 792 km/s ve vakuu).
👉 Silné zpomalení a vysoký index lomu znamená, že paprsky světla se uvnitř diamantu lámou pod velkými úhly a „cestují“ delší dráhu uvnitř kamene. Díky tomu vícekrát odrážejí od vnitřních ploch.
👉 Pokud je diamant správně vybroušen, světlo se místo úniku ven odráží zpět do kamene, takže vychází ven „zeshora“. To způsobuje jeho charakteristický jasný záblesk.
👉 Diamant má také poměrně velkou disperzi (0,044), což znamená, že láme různé barvy světla pod různými úhly a vzniká barevná hra („oheň diamantu“).
👉 Čím vyšší index lomu, tím víc světla diamant „zadrží“ a vrací k oku, což vytváří jeho ikonický třpyt a duhové záblesky.
🫶 Líbí se vám co děláme? Baví vás pokusy? Chcete vidět záznamy našich streamů a videa s předstihem a bez reklam?
Odebírejte nás na herohero Science ON a tím podpořte naše aktivity. Děkujeme za podporu 💛
👉 herohero 👉 YouTube 👉 IG 👉 FB 👉 TikTok 👉 Twitch

16/08/2025

🟠 VĚDECKÁ PROCHÁZKA – PÁLAVA
👉 V úterý 12. 8. jsme vyrazili na naši čtvrtou Vědeckou procházku, tentokrát do CHKO Děvín.
👉 Naši hosté na 4 km dlouhém okruhu předváděli pokusy a měli přednášky o místní fauně, flóře a geologii.
📷 Na fotografiích si můžete prohlédnout jedinečnou atmosféru místa, kterou zachytila Julie Tomaňová. 👇 Celé fotoalbum najdete v komentáři pod příspěvkem.
🎥 Celou procházku jsme také natáčeli – během příštího měsíce ji zpracujeme a zveřejníme na Herohero Science ON.

15/08/2025

🟡 Zítra vystoupíme s naší show na festivalu Houpačka ve Velešíně u Českých Budějovic.
👉 Chcete se vidět pokusy, pobavit se a přitom něco dozvědět?
👉 Přijďte v 17 hodin na fotbalové hřiště.
💛 Těšíme se na vás!

15/08/2025

🟠 Science ON - platforma pro popularizaci vědy
👉 herohero 👉 YouTube 👉 IG 👉 FB 👉 TikTok 👉 Twitch

15/08/2025

🟠 HOUBY Z ČERNOBYLU
👉 Okolí černobylské jaderné elektrárny by se dalo jen ztěžka označit za místo vhodné k životu. Přesto existují organismy, kterým toto radiací zamořené prostředí naprosto vyhovuje. Jsou to tzv. radiotrofní houby!
👉 Život v zamořeném prostředí těmto houbám prospívá, protože dokážou přeměňovat energii vysokoener-getického záření na jiné druhy energie.
👉 Když jsou tedy vystaveny radiaci, mohou syntetizovat molekuly potřebné k životu. Podobně, jako to pohlcováním viditelného světla dělají fotosyntetizující organismy.
👉 V černobylské elektrárny byly radiotrofní houby (hlavně plísně) nalezeny poprvé v roce 1991. Vědce tehdy překvapila černá plíseň rostoucí na vnitřní stěně jaderného reaktoru. Odebrali její vzorky a začal výzkum.
👉 Bylo zjištěno, že plísně energii ze záření zpracovávají právě díky svému černému zbarvení, respektive díky pigmentu, který zbarvení způsobuje. Jde o melanin - organismy běžně využívaný pro ochranu proti UV záření. Radiotrofní houby si ho vzaly za svůj a začaly ho využívat úplně jinak. Krásná ukázka tzv. exaptace (tzn. prvek užívaný k jednomu účelu je v průběhu evoluce využit k něčemu jinému).
👉 A tahle “radiaci požírající” stvoření mohou být užitečná i lidem. Díky tomu, že pohlcují gamma záření, by mohly být užitečné pro budoucí cesty do vesmíru a osídlování sousedních planet. Potenciálně se s nimi počítá jako s možnou radiační ochranou stanic při osídlování Marsu, nebo jako s potenciálním zdrojem živin pro astronauty.
👉 V roce 2019 dokonce proběhl experiment, kdy byla plíseň rodu Cladosporium sphaerospermum dopravena na ISS a přímo ve vesmíru byly testovány její schopnosti stínit radiaci přicházející z vesmíru... a výsledky byly slibné...

14/08/2025

🟠 Chystáme novou spolupráci – ARCHIMEDES + SCIENCE ON
👉 Archimedes je síť venkovních učeben propojených webovou platformou.
Jsou postavené z udržitelných a přírodních materiálů a slouží k zážitkové výuce všech předmětů, především k posilování vztahu dětí k přírodě, chápání principů udržitelnosti a objevování fungování přírody.
👉 V příštím roce se možná v některých učebnách objevíme - online i naživo.
🫶 Vše je zatím v jednání, ale už teď se těšíme na společné projekty.