18/08/2025
✨ V Ďáblicích leží ředitel čs. pošty i notorický alkoholik ve službách CIA
🥀 Do masových hrobů na pražském Ďáblickém hřbitově neschovával komunistický režim jen ostatky popravených odbojářů, které odmítl vydat příbuzným. V "šachtách" končili také lidé, kteří sice nezamířili na šibenici, ale ocitli se v soukolí "třídní spravedlnosti".
✍️ Dva takové osudy představuje v nejnovějším vydání Paměti a dějin historik Petr Mallota, mj. hlavní autor a editor publikace Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu.
✉️Václav Krejčík byl původně dělník, který se po válce vypracoval na ředitele Československé pošty. Osudným se mu stala znalost podzemních kabelů, které ještě za války položili v Praze okupanti.
✆ O tuto vědomost se Krejčík podělil s odbojovou skupinou kolem Antonína Fürsta, která byla Státní bezpečností rozkryta a dopadena na konci roku 1950. Krejčík, který byl zadržován a "vytěžován" na Pankráci, dne 9. dubna 1951 spáchal na svém pásku a kapesníku sebevraždu oběšením.
𓉸 Jeho ostatky, jak již bylo řečeno, příbuzným vydány nebyly. Jak ukázalo nedávné pátrání historiků, skončily s nejvyšší pravděpodobností v ďáblické šachtě číslo 20.
📖 Druhý příběh, který Mallota v Paměti a dějinách popisuje, se týká Václava Pyrase. O něm lze jen stěží říci, že vedl spořádaný život - holdoval alkoholu, zpronevěřil opakovaně peníze, a k odbojové činnosti se dostal v podstatě náhodou, když uprchl do Německa před trestem vězení, k němuž byl v ČSR odsouzen.
⭐ Opilecké štěstí, které mu přálo při překročení státní hranice, ale bohužel pro něj nebylo nekonečné. Při nasazení zpět do Československa se totiž jal propíjet peníze od CIA v českobudějovické restauraci Metropol, kde ho zadržela bezpečnost.
🍺 Za odbojáře Pyrase mimochodem nepovažoval ani státní prokurátor, který se jeho případem v roce 1951 zabýval. „Pro trestný čin velezrady obviněného nestíhám, neboť z oznámení neplyne, že by obviněný odešel do Německa v úmyslu pracovati tam proti republice, Obviněný jest totiž notorický alkoholik, který v žádném místě nevydržel delší dobu a potuloval se z místa na místo. Z oznámení plyne, že do Německa odešel ze strachu před trestem, neboť byl rozsudkem okresního soudu v Uh. Brodě odsouzen k trestu odnětí svobody na 1 rok pro trestný čin zpronevěry.“
⚠️ Za nedovolené opuštění republiky byl Pyras nakonec odsouzen na 12 let odnětí svobody. Konce trestu se ale nedožil, neboť 9. února 1954 v pankrácké vězeňské nemocnici podlehl souběhu několika vážných onemocnění. Jeho ostatky skončily v šachtě č. 35.
Celý článek si můžete přečíst v Paměti a dějinách 1/2025, které pořídíte
👉 ve všech dobrých knihkupectvích, např. Kosmasu či Academii
👉 nebo jako součást předplatného s knižním dárkem ( tinyurl.com/padakce )
