Science ON

Science ON Jsme Science ON, platforma pro popularizaci vědy. Natáčíme vědecká videa, děláme vědecké show pro veřejnost a programy pro školy.

🟠 LEDOVÝ DALEKOHLED ICECUBE👉 Chtěli byste procházet zdí? A myslíte si, že to nejde? Jedna částice to umí. Nejen, že proj...
05/01/2026

🟠 LEDOVÝ DALEKOHLED ICECUBE
👉 Chtěli byste procházet zdí? A myslíte si, že to nejde? Jedna částice to umí. Nejen, že projde zdí, ale i například námi, nebo dokonce celou Zemí. Seznamte se s neutrinem – téměř nepolapitelnou částicí, která může cestovat vesmírem miliardy let, aniž by do něčeho narazila. Ale k čemu nám vůbec takové částice jsou, když s hmotou interagují tak minimálně?
👉 Právě díky nim můžeme nahlédnout do nejzazších koutů vesmíru a sledovat události, které bychom jinak nikdy nespatřili. Neutrina k nám přicházejí z explodujících hvězd, černých děr či extrémních vesmírných jevů, a nesou s sebou cenné informace o jejich původu. A kde je můžeme zachytit? V hlubinách Antarktidy se nachází unikátní vědecké zařízení – IceCube Neutrino Observatory – které se specializuje právě na jejich detekci.
👉 IceCube je obrovský detektor ukrytý v antarktickém ledu poblíž jižního pólu. Jeho hlavní součástí je síť více než 5 000 optických senzorů, rozmístěných v kilometrové krychli čistého ledu. Jak to funguje? Když vzácně neutrino narazí do atomového jádra v ledu, vytvoří nabité částice, které produkují slabé modré světlo zvané Čerenkovovo záření. A právě toto světlo dokáže IceCube zachytit!
👉 Díky tomuto ledovému dalekohledu můžeme sledovat neutrina přicházející z nejenergetičtějších procesů ve vesmíru, například z blazarů – supermasivních černých děr, které chrlí extrémní proudy částic napříč vesmírem.
👉 V roce 2017 IceCube potvrdil, že blazary mohou být zdroji vysokoenergetických neutrin, čímž pomohl odhalit jednu z největších záhad astrofyziky. V roce 2023 vědci poprvé detekovali neutrina pocházející přímo z naší vlastní galaxie – Mléčné dráhy! Tento objev změnil způsob, jakým naší galaxii vnímáme. Vědci nyní pracují na IceCube-Gen2, větší a citlivější verzi současného detektoru, která nám umožní zachytit ještě slabší signály a odhalit nové kosmické jevy. Možná se díky ní dozvíme více o původu vesmíru a temné hmotě.
👉 Až se příště podíváte na noční oblohu, vzpomeňte si – možná právě v tuto chvíli prolétají vaším tělem miliardy neutrin z hlubokého vesmíru. A díky IceCube se konečně dozvídáme, odkud přicházejí a co nám mohou říct o vesmíru kolem nás.

04/01/2026

🔴 SRDCE VS. PLÍCE – Aleš T. Pilgr
👉 Dokáže Aleš vytvořit svým dechem stejný tlak jako srdce?
👉 Víte, co vlastně slyší lékař ve fonendoskopu při měření tlaku?
👉 Proč se udávají dvě hodnoty krevního tlaku?
👉 Co znamená tajemné mm Hg?
👉 Pomocí názorných pokusů vám Aleš T. Pilgr ze Science ON vysvětlí, jak funguje měření systolického a diastolického tlaku.
🎥 CELÉ VIDEO NAJDETE NA NAŠEM KANÁLU HEROHERO - DÍKY ZA PODPORU
Jsme Science ON, platforma pro popularizaci vědy.
Natáčíme vědecká videa, děláme vědecké show pro veřejnost a programy pro školy.

31/12/2025

Jak dnes vypadá česká energetika – a jak by mohla vypadat v budoucnu?

Grafika ukazuje rozdíl, který není jen o zdrojích energie, ale o celém fungování systému.

🔴 Dnes:
– dominantní fosilní paliva
– vysoké emise (~91 Mt CO₂eq)
– elektřina tvoří jen ~20 % konečné spotřeby

🟢 Možná budoucnost:
– víc elektřiny z jádra a obnovitelných zdrojů
– výrazně nižší emise (~3–6 Mt CO₂eq)
– elektřina tvoří už ~46 % konečné spotřeby
– celkově méně spotřebované energie, ne více

➡️ Dekarbonizace není jen „vyměnit uhlí za soláry“.
Je to změna struktury energetiky, vyšší efektivita a chytré využití elektřiny tam, kde dnes pálíme paliva.

📘 nabízí základní rámec, jak o téhle změně mluvit věcně a na datech – v Česku, bez zkratek a strašení. Více najdete tam.

🟠 RECYKLACE ODPADU POMOCÍ PLAZMY – Milan Křikava📺 Video právě zveřejňujeme na herohero Science ON / DÍKY ZA PODPORU 🙏👉 P...
29/12/2025

🟠 RECYKLACE ODPADU POMOCÍ PLAZMY – Milan Křikava
📺 Video právě zveřejňujeme na herohero Science ON / DÍKY ZA PODPORU 🙏
👉 Plazma je čtvrté skupenství hmoty, které má široké spektrum využití.
👉 Nejenže pomocí plazmatu můžeme něco zahřívat nebo jím svítit, ale lze ho využít také ke zpracování odpadu a k získávání surovin a energie pro další využití.
👉 Víte, co je to plazmatron? Jaká je rychlost a teplota plazmatu v plazmovém reaktoru?
👉 Co je to syntézní plyn? Jaké další produkty lze získat při plazmovém zplyňování odpadu?
👉 Jaká je budoucnost zpracování odpadu? V čem je tato technologie unikátní?
👉 Tuto technologii vám představí Milan Křikava, který je ve společnosti Millennium Technologies odpovědný za vývoj této technologie.

Science ON

26/12/2025

🟠 UMĚLÝ ČMELÁK, KTERÝ DĚLÁ SALTA
🤔 Vzpomínáte na scénu z prvního dílu Duny, kdy Paula Atreida málem zabije malý robotický špión? Létající útočník o velikosti vážky??
☝️Takovíhle robotičti letci už nejsou jen výmyslem sci-fi autorů, ale skutečností dneška!
👉Vědcům z americké MIT se dokonce podařilo vyrobit hmyzí dron, který umí dělat salta! Možná vás to v tento moment zas tak neohromilo... my ale vám povíme, proč by mělo!
🧠Vývoj dronů o velikosti hmyzu je extrémně náročná disciplína. Intuice radí, že čím menší létající stroj je, tím by mělo být snažší ho sestrojit...
❌ ...tahle logika (menší = lehčí = letí snáz) funguje jen do konkrétního momentu.
S velikostí stroje se zmenšuje i velikost křídel. A pro příliš malá křídla už fyzika těch velkých prostě neplatí.
🍃Pro pochopení toho, jak létají malá stvoření je klíčové tzv. Reynoldsovo číslo (Re). Říká zásasdní věc: jak moc za daných okolností okolní vzduch interaguje s křídlem. A tedy, jak křídlo ovlivňuje, vzduch proudící kolem.
🦅Velká křídla vytvářejí podmínky s vysokým Re. Vzduch kolem nich proudí “klidně”a umožňuje vztlakové síle je nadnášet.
🐝Křídla v hmyzí říši to mají naopak, vzduch se na ně “lepí”, tvoří se víry - což znesnadňuje let.
🌀 Přesně tohle je důvod, proč musí hmyz tak zběsile mávat křídly. Vysoká frekvence kmitů vytvoří vztlakovou sílu i když se všude kolem vzduch točí ve vírech.
👉 První výzvou miniaturních hmyzích dronů je tedy zvládnout rychlost mávání křídel. Další je v každém okamžiku přizpůsobit polohu a nastavení křídel momentální situaci.
🪰 Fyzikální podmínky se v takto malých měřítcích mění extrémně rychle. Hmyz má pro vyrovnávání změn spoustu nástrojů:
💡Ovládání toku hemolymfy v křídlech pro změnu pružnosti💡
𖣘 Jak má ale něco takového vzládat robot? Úplně jasnou vychytávkou odkoukanou od hmyzu jsou samozřejmě naklopitelná křídla...
🐝...no a zbytek (alespoň v případě umělého hmyzáka z MIT) zvládá umělá inteligence. Ta je natrénovaná množstvím pokusů a tak ví, jak máchnout, když se situace kolem dronu změní.
🏙Tyhle drony jsou vyvíjeny (mimo jiné) pro vedení záchranných operací v nepřístupných terénech. A třeba v takových sutinách po zemětřesení se hodí umět uhýbat padajícím troskám.

Krásné Vánoce na modré planetě 💛🌲💛
24/12/2025

Krásné Vánoce na modré planetě 💛🌲💛

„Podívej se znovu na ten puntík. To je tady. To je domov. To jsme my. Je na něm každý, koho miluješ, každý, koho znáš, každý, o kom jsi kdy slyšel, každý člověk, který kdy prožil svůj život. Souhrn naší radosti a utrpení, tisíce sebevědomých náboženství, ideologií a ekonomických doktrín, každý lovec a sběrač, každý hrdina i zbabělec, každý tvůrce i ničitel civilizací, každý král i sedlák, každý mladý zamilovaný pár, každá matka a každý otec, každé nadějné dítě, vynálezce a objevitel, každý učitel mravů, každý zkorumpovaný politik, každá „superstar“, každý „vůdce“, každý svatý i hříšník v dějinách našeho druhu žil tam — na smítku prachu zavěšeném v paprsku slunce.“

Carl Sagan (9. 11. 1934 – 20. 12. 1996)

🟠 BAREVNÝ KLAM – Aleš T. Pilgr📺 Na video se můžete podívat na našem YouTube a nebo herohero Science ON.👉 Jak vytvořit os...
23/12/2025

🟠 BAREVNÝ KLAM – Aleš T. Pilgr
📺 Na video se můžete podívat na našem YouTube a nebo herohero Science ON.
👉 Jak vytvořit osmicípou hvězdu tak, aby její střed zářil?
👉 Stačí k tomu dvě čtyřcípé hvězdy a chuť experimentovat.
👉 Co se stane, když si s vánoční hvězdou začneme hrát s barvami a barevnými filtry?
👉 Může nás výsledek překvapit a odhalit, jak klamavé může být naše vnímání barev?
👉 Vidíme bílou opravdu tak, jak si myslíme? A jsou barvy vždy tím, čím se zdají být?
👉 A proč je slavná „červená“ Coca-Cola vlastně úplně jiná, než jak ji vidíme?
🎄 Pomocí míchání základních barev vás tímto vánočním experimentem provede Aleš T. Pilgr ze Science ON.

Jsme Science ON, platforma pro popularizaci vědy.
Natáčíme vědecká videa, děláme vědecké show pro veřejnost a programy pro školy.

🟠 BAREVNÝ KLAM – Aleš T. Pilgr👉 Jak vytvořit osmicípou hvězdu tak, aby její střed zářil?👉 Stačí k tomu dvě čtyřcípé hvězdy a chuť experimentovat.👉 Co se ...

🟠 NA FACEBOOKU NÁS SLEDUJE 40 000 UŽIVATELŮ 🎉👉 Science ON bylo založeno v únoru 2022.👉 Za poslední měsíc měly naše přísp...
22/12/2025

🟠 NA FACEBOOKU NÁS SLEDUJE 40 000 UŽIVATELŮ 🎉
👉 Science ON bylo založeno v únoru 2022.
👉 Za poslední měsíc měly naše příspěvky 12,5 milionu zhlédnutí a zaznamenaly 10 000 interakcí.
👉 Pokud se vám líbí, co děláme, a chcete naši aktivitu podpořit, začněte nás sledovat na Herohero. 🎄🎁 Přístup na Herohero můžete věnovat někomu jako dárek a tím zároveň někoho potěšit.
💛 Děkujeme, že se s námi zajímáte o vědu.

Jsme platforma zaměřená na popularizaci vědy. Pořádáme interdisciplinární interaktivní vědecké streamy a natáčíme videa s experimenty. Pomáháme učitelům poutavě vysvětlovat přírodní jevy a vzděláváme i širokou veřejnost.

21/12/2025

🟠 BÍLÝ JED – Aleš T. Pilgr
🎄 Blíží se vánoční svátky a s nimi i cukroví, čokoládové ozdoby a jiné laskominy.
👉 Co se v našem těle děje při metabolizaci cukru? A co se děje, když je ho najednou moc?
👉 Proč se látka pro lidské tělo nezbytná může stát jedem?
👉 Jaké procesy se při tom všem v těle odehrávají?
👉 Co je to glykemický šok a jak na něj tělo reaguje?
👉 Víte, kdo byl Paracelsus?
👉 Jaké tvrzení stálo u zrodu toxikologie?
👉 Vše názorně a formou pokusů vysvětluje Aleš T. Pilgr ze Science ON.

Jsme Science ON, platforma pro popularizaci vědy.
Natáčíme vědecká videa, děláme vědecké show pro veřejnost a programy pro školy.

19/12/2025

🟠 JAK ODBARVIT VÍNO? - Hynek Podlipný
👉 Jaké znáte druhy vína? První, čeho si všimnete, je jejich zbarvení.
👉 Ale proč má každé víno svou charakteristickou barvu?
👉 Jde udělat před očima diváků z červeného vína bílé?
👉 Hynek Podlipný ze Science ON vám to ukáže. Jen to víno už moc k pití nebude. Spíš ho prosím v žádném případě ani neochutnávejte.
👉 Tento experiment ale krásně ukazuje, jakým způsobem dochází ke zbarvení různých druhů vína a která barviva za to mohou.
📺 Celé video najdete na herohero.co/scienceon
🎁 Přístup na herohero můžete věnovat jako dárek pro své vědu-chtivé nejbližší.

Jsme Science ON, platforma pro popularizaci vědy.
Natáčíme vědecká videa, děláme vědecké show pro veřejnost a programy pro školy.

🟠 PROČ JE 💩 HNĚDÉ?🤔 Je to záhada! Ať už člověk sní cokoliv, 💩 je většinou hnědé… jenže ptát se na takové věci se nikdy t...
19/12/2025

🟠 PROČ JE 💩 HNĚDÉ?

🤔 Je to záhada! Ať už člověk sní cokoliv, 💩 je většinou hnědé… jenže ptát se na takové věci se nikdy tak úplně nehodí.
😁 A my jsme tu od toho, abychom třeba i na takové❓otázky❓odpovídali. Pojďme na to!

❓Má barva jídla vůbec nějaký vliv na barvu 💩❓
👉 Stručně řečeno… většinou ne. Předtím, než se jídlo přemění ve výkal, prochází v žaludku a střevech mnoha procesy. A spousta z nich je chemicky dost agresivní.
👉 Barviva, která nerozloží kyselina chlorovodíková v žaludku, se vstřebají v tenkém střevě, nebo je zpracují mikroorganismy v tlustém střevě.
👉 Existují ale výjimky – například červená řepa, aktivní uhlí nebo některá potravinářská barviva, která mohou barvu 💩 dočasně ovlivnit.
👉 Přesto platí, že bez působení žlučových barviv by byla 💩 spíše světlá až šedobílá.

❓Jakto teda, že to tak není❓
🔴 Můžou za to naše červené krvinky. Hemoglobin v nich obsahuje železo, kterého se tělo zbavuje jen nerado. Když krvinka doslouží, železo je zachováno v těle a hem (část hemoglobinu) se přemění na bilirubin.
☣️ Žlutý bilirubin vzniká v játrech a v této podobě je pro tělo toxický. Játra ho proto upraví tak, aby mohl být bezpečně vyloučen.
👉 První část cesty zmákne žluč, která ho dopraví do tenkého střeva.
👉 Tady je bakteriemi přeměněn na bezbarvý urobilinogen, který mohou potkat hned dva osudy:

🟡 Pokud je krví dopraven do ledvin, přemění se na žlutý urobilin a je vyloučen s močí. A ano, pochopili jste správně – urobilin může za její typickou žlutou barvu.

🟤 Ve střevech může být urobilinogen zoxidován na hnědý sterkobilin… a to je právě barvivo, které dává 💩 jeho nezaměnitelnou barvu, ať už sníte cokoliv (pokud zrovna nejíte řepu 😉).

👉 A teď už víte, proč je 💩 hnědé!

Adresa

Brno
60200

Telefon

+420608123765

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Science ON zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Science ON:

Sdílet