10/11/2025
🟠 KŮŇ, KTERÝ UMĚL POČÍTAT
👉 Věděli jste, že existoval kůň, který uměl počítat, číst, rozpoznávat barvy a odpovídat na složité otázky?
👉 Na přelomu 19. a 20. století ohromoval Německo i celý svět hřebec jménem Hans - známý jako Clever Hans. Jeho schopnosti se zdály neuvěřitelné: stačilo mu zadat příklad jako 3 + 2 a Hans tlapkou vyťukal správnou odpověď - pět. Zvládal i odčítání, násobení, dělení, poznával čas na hodinách nebo počítal dny v kalendáři.
👉 Jeho majitel, bývalý učitel matematiky Wilhelm von Osten, byl přesvědčen, že zvířata dokážou myslet jako lidé, pokud se jim dá šance. A právě Hans měl být živým důkazem.
👉Ukazoval své schopnosti před publikem, novináři i vědci, a často odpovídal správně bez jakékoli nápovědy. Byl celebritou. Lidé ho obdivovali, tleskali mu, a von Osten si byl jist, že jeho kůň skutečně počítá.
👉 Jenže pak přišlo vystřízlivění!
👉 Případ začal vyšetřovat psycholog Oskar Pfungst. A ten zjistil, že Hans nepočítá. Ve skutečnosti reagoval na mimovolné signály svého publika, často jen nepatrné pohyby těla, které lidé dělali nevědomky, když očekávali správnou odpověď.
👉 Když Hans začal klapat kopytem a dosáhl správného čísla, publikum (včetně von Ostena) nepatrně změnilo výraz, napřímilo se nebo změnilo napětí těla a Hans toho využil jako signálu, že má přestat. Pokud ale přítomní neznali odpověď, nebo byli schválně postaveni mimo zorné pole koně, Hans se mýlil.
👉 Tento fenomén dnes známe jako Clever Hans efekt. Nejde o podvod, ale o to, jak neuvědomělé chování lidí může ovlivnit chování zvířat i lidí kolem nich. Efekt se dnes aktivně studuje např. v psychologii, pedagogice i výzkumu chování zvířat. A znovu nabývá na důležitosti v kontextu umělé inteligence.
👉 Jak se Clever Hans projevuje dnes?
👉 Při vývoji modelů AI se ukazuje, že algoritmy často nedělají to, co si myslíme. Nechápou význam, ale učí se reagovat na vzorce a detaily, které výzkumníkům unikají - podobně jako Hans.
👉 Například některé systémy pro rozpoznávání pachových stop u psů dokázaly správně určit vzorek jen tehdy, když výzkumník věděl, kde se vzorek nachází. Pes nevyužíval čich, ale reagoval na drobné změny v chování člověka. Výsledky tak byly zkreslené. Přestože byla tato metoda označena za velmi nepřesnou, v české kriminalistice se systém rozpoznávání pachových stop stále používá.
