Folklorní vysílání na Radiu Proglas

14/08/2025

Unikátní program Scottish Chamber Orchestra v čele s dudákem Robertem Jordanem kloubícím klasiku a skotský folklor

13/08/2025

Folklorní okénko: Veronika Koubová-Malatincová - Zpěvem malované/Spevom malované
Radio Proglas, středa 13.srpna od 16 hodin (později Audioarchiv)
Veronika Koubová-Malatincová (*1982), profesí malířka a pedagožka ZUŠ, je výraznou zpěváckou osobností rozkročenou na pomezí Moravy a Slovenska: po úspěchu svého prvního profilového alba (Ej, ženy, ženy, poraďteže mi, 2013) se na čas odmlčela - s novým projektem Zpěvem malované/Spevom malované přišla až v roce 2025. Její hlas i zpěvní projev se prohloubil a vyzrál. Na novém albu ji doprovází cimbálová muzika Strážničan a Ĺudová hudba Jara Hazlingera, čímž dokládá volbu repertoáru - strážnické Dolňácko a slovenskou Kokavu a Podpolanie. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 13.srpna v 16 hodin.

Veronika Koubová-Malatincová, rozená Ulmanová (1982) náleží k nejvýraznějším představitelkám současné mladší generace lidových zpěvaček. Pěveckou kariéru zahájila ve folklorních souborech Štěpnička a Radošov, později spolupracovala s několika moravskými cimbálovými muzikami, příležitostně účinkuje se soubory BROLN a SĽUK. V roce 2002 získala prestižní cenu Foskar v kategorii ženského sólového zpěvu. Jejím debutovým recitálem se stalo album Ej, ženy, ženy, poraďteže mi (s Musica Folklorica, 2013). Veronika Malatincová v té době pracovala jako pedagožka na Střední škole průmyslové a umělecké v Hodoníně.

Veronika je osobitou, dobře rozpoznatelnou, originální lidovou zpěvačkou a výtvarnicí. Pochází z Veselí nad Moravou, nyní žije a tvoří na Drahovej na středním Slovensku. Jako host se podílela přibližně na desítce hudebních CD. Její druhé sólové album Zpěvem malované/Spevom maľované prezentuje písně Moravského Slovácka (především strážnického Dolňácka - s CM Strážničan) a středního Slovenska (Detvy, Podpolaní, Kokavy nad Rimavicou - s ĹH Jara Hazlingera). Svými obrazy a kresbami vyzdobila Veronika oba booklety svých profilových alb.

16/07/2025

Folklorní okénko: Pozvánka na Horňácké slavnosti
Radio Proglas, středa 16. července od 16 hodin
Slovem i hudebními ukázkami pozveme posluchače Proglasu do Javorníka, Kuželova a především do Velké nad Veličkou, kde se letos 17.-20. července konají tradiční Horňácké slavnosti. V pořadu vám představíme program slavností, letos věnovaný několika jubilujícím muzikantům (mj. zpěvačce Evě Grombířové a cimbálové muzice Velické Trnečky) a připomínce 130.výročí účasti Horňáků na Národopisné výstavě česko-slovanské v Praze v roce 1895. Pozveme i na tradiční zpěváckou soutěž Supí škrek "o najvěčího znalca horňáckých sedláckých". Na slavnosti vás pozve hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 16.července v 16 hodin.

Je tu další Folklorní okénko, se kterým tentokrát zamíříme k česko-slovenské hranici; Slovem i hudebními ukázkami totiž pozveme posluchače Proglasu do Javorníka, Kuželova a především do Velké nad Veličkou, kde se letos 17.-20. července konají tradiční Horňácké slavnosti. V pořadu vám představíme program slavností, letos věnovaný několika jubilujícím osobnostem (mj. Evě Grombířové a cimbálové muzice Velické Trnečky) a připomínce 130.výročí účasti Horňáků na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895. Pozveme i na tradiční zpěváckou soutěž Supí škrek "o najvěčího znalca horňáckých sedláckých". Jak v úvodu programové brožury píše starosta Velké nad Veličkou Petr Šmidrkal, v letošním roce se akce v tomto ustáleném formátu uskuteční již po šedesáté. Náš pořad bude věnovám především "menším" programovým částem; některé pořady budou věnované jubileím - ten první, jímž se otevře páteční program na Strážné hůrce v 19 hodin, bude věnován muzikantským a pěveckým legendám Hrubé Vrbky. Jedna z výjimečných ženských osobností lidového zpěvu na Horňácku, a právě konkrétně v Hrubé Vrbce, paní Eva Grombířová, se v letošním roce dožívá kulatého výročí; to byla příležitost proZlatu Potykovou, aby jí připravila symbolickou hudební poctu s názvem De sa zpívalo, tam ňa našli. Symbolická oslava patnáctin cimbálové muziky Velické Trnečky nese název Dyž sem u mamičky byla.

Podrobnosti o jednotlivých pořadech i kompletní program letošních Hor'náckých slavností najdete v Programovém sborníku, který bude k dispozici na jarmarku i u vstupu na Strážnou hůrku.

10/07/2025

Už se chystají Horňácké slavnosti - tak na shledanou příští víkend 17.-20.července ve Velké! V sobotu u toho bude i Radio Proglas!

09/07/2025

Přijďte podpořit dobrou věc:

Jako každý rok ožije nádherný prostor Biskupského dvora pod petropavelskými věžemi folklorem v již 28. ročníku cyklu folklorních večerů F SCÉNA 2025.

09/07/2025

Folklorní okénko: Čechovci - 55 let
Radio Proglas, středa 9.července od 16 hodin
55 let od svého založení slaví v roce 2025 Cimbálová muzika Jaroslava Čecha. Muzika při svém vzniku v roce 1970 navázala na dětskou cimbálovou muziku uherskohradišťské LŠU, kterou založil a vedl Jaroslav Čech - houslista, cimbalista, sběratel a upravovatel lidových písní a skvělý hudební pedagog. Po jeho nenadálé smrti 6.března 1970 se mladí muzikanti rozhodli pokračovat v jeho odkazu a přihlásit se k němu i názvem. Repertoár kapely je tvořen především písňovým materiálem z uherskohradišťského Dolňácka, Luhačovického Zálesí a Moravských Kopanic. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 9. července v 16 hodin (nebo kdykoliv později v Audioarchivu Proglasu).

Mnozí současní i bývalí členové kapely jsou nejen výjimečnými muzikanty, ale též hudebními pedagogy - i v tom naplňují odkaz svého učitele a zakladatele. Vydali řadu hudebních nosičů (v našem pořadu zazní ukázky především ze tří alb - Muzicírování ve stodole, Túžení, súžení a z eponymní profilovky Karel Rajmic), přesto vždy kladli důraz především na bezprostřední kontakt s živým publikem. Současné obsazení kapely je sedmičlenné: primášem je Jan Rajmic, dalšími houslisty jsou Jaroslav Jančálek a Josef Snopek. Na cimbál hraje Vlastimil Straka, na klarinet Michal Zpěvák, na kontrabas Dalibor Lesa. Violové kontry a sólový zpěv jsou doménou Karla Rajmice.
Malý medailon kapela připravila Helena Bretfeldová.

25/06/2025

Folklorní okénko: Luboš Málek - 80 let
Radio Proglas, středa 25. června od 16:00
Rodák z Korytné, primáš, zpěvák, sběratel a upravovatel lidových písní z Kopanic, Strání a uherskobodského Dolňácka Lubomír Málek by se 21.června 2025 dožil osmdesáti let. Po studiích se usadil v Uherském Brodě. Svůj život spojil s místní cimbálovou muzikou Olšava, v níž strávil přes padesát let, z toho čtyři desetiletí jako primáš. S hudbou spojily svůj život i obě jeho dcery, výborné zpěvačky - Jitka Málková-Novotná a Taťána Málková-Rozkovcová. Malý medailon k jeho výročí připravila hudební redaktorka Helena Bretfeldová. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 25.června v 16 hodin, popřípadě Audioarchiv Radia Proglas.

15/06/2025

14/06/2025

Vonička lidových písní: Soutěž o volné vstupenky na MFF ve Strážnici
Radio Proglas, pondělí 16.června v 10,30

Ve Voničce nabízíme tradiční soutěž pro naše posluchače o pět dvojic volných vstupenek na letošní Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, který proběhne o víkendu od 26. do 29.června. Soutěž bude tříkolová, zazní vždy trojice otázek; k zařazení do slosování stačí úspěšné řešení jednoho ze tří kol – ale zúčastnit se můžete v pátek, v sobotu i v pondělí. Přejeme hodně štěstí v soutěži - a poslouchejte naši Voničku lidových písní. Zde je znění všech tří trojic otázek:

Otázky z páteční Voničky:

1.Které odrůdě vína je věnován páteční podvečerní pořad v areálu strážnického Skanzenu?

2.Uveď názvy alespoň tří souborů účinkujících v pořadu Na tom zlínkem rynku v pátek večer.

3.Letošní Strážnice si dvěma pořady připomene sto let od narozen jednoho ze zakladatelů BROLNu, krátce též ředitele brněnského studia Československého rozhlasu. Jak se jmenoval a jakou měl mezi folkloristy přezdívku?

Otázky ze sobotní Voničky:

1.Která folklorní oblast je tentokrát středem zájmu pořadu Muzičky Magdaleny Múčkové v rámci dětské Strážnice?

2.Odkud tentokrát přijedou zahraniční soubory účinkující v pořadu Romany Habartové Z krajin za obzorem? Uveďte alespoň 3 názvy včetně zemí, které budou reprezentovat.

3.Z knížek kterého autora uslyší letos ukázky návštěvníci pořadu Slovácká čítanka?

Otázky z pondělní Voničky:

1.Jak zní název pořadu, který bude letos v sobotu dopoledne přímým přenosem z kostela Nanebevzetí Panny Marie vysílat Radio Proglas?

2.Kdy a na kterém pódiu proběhne finále tradiční soutěže o titul Nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku?

3.O zábavu v rámci Nocí s hudci se stará celá řada lidových muzik, které obvykle hrají až do brzkých ranních hodin. Znáte alespoň pětici z nich?

Odpovědi na soutěžní otázky posílejte na adresu hudební redaktorky Proglasu, tedy [email protected], a to do pátku 20. června. Výherce volných vstupenek oznámíme ve Voničce v pondělí 23. června.

04/02/2025

Folklorní okénko: Vzpomínka na Antonína Konrádyho
Radio Proglas, středa 12.2. od 16 hodin
1.února 2025 v požehnaném věku 93 let odešel domažlický rodák - zpěvák, muzikant, hudební pedagog a lidový vypravěč Antonín Konrády. Chodský patriot, zakladatel Konrádyho dudácké muziky, která na hudební scéně působí od roku 1955 nepřetržitě již 70 let, aktivně muzicíroval ještě dlouho po svých devadesátinách. Právě k jeho kulatému jubileu vytvořil kolega Zdeněk Vejvoda pro Radio Proglas zasvěcený pořad, který si vám dovolíme v repríze nabídnout. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 12. února v 16 hodin.

Dědičnou profesí radiomechanik, dědičnou zálibou muzikant - od dětství vyrůstal v hudebně založené rodině: začínal v kapele svého strýce Jiřího, už jeho dědeček Jakub Konrády patřil mezi vážené výrobce dud. Celý život prožil v Domažlicích, se "svojí" kapelou natočil desítky alb, dokonale zmapoval chodskou dudáckou muziku jako zpěvák a hráč na dudy. V plzeňském rozhlasovém studiu kapela nahrála více než 600 chodských písniček a orchestrálních skladeb, bývala častým hostem Československé televize. Konrádyho dudácká muzika je známá rovněž v zahraničí, vystupovala v mnoha státech Evropy. Repertoárově muzika čerpá písně z osmidílného Chodského zpěvníku sběratele a hudebního skladatele Jindřicha Jindřicha. K lidové hudbě vedl i obě své děti: syn Vlastimil je oporou Konrádyho dudácké muziky, dcera Ivana (provdaná Červená) s touto muzikou zpívala. Na výjimečného muzikanta zavzpomínáme se Zdeňkem Vejvodou.

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že 1. února 2025 odešel do muzikantského nebe zpěvák, muzikant a zakladatel Konrádyho dudácké muziky Antonín Konrády. Zesnul tiše ve věku 93 let.
Čest jeho památce!
,,Je mi to moc líto. Antonína Konrádyho jsem znal dlouhá léta. Měl jsem tu čest celé oficiální setkání hostů během posledních Chodských slavností zaměřit na jeho osobnost. Nejen na tuto událost nikdy nezapomenu. Antonín Konrády bude Domažlicích, Chodsku i celé naší vlasti chybět. Upřímnou soustrast celé rodině,'' uvedl starosta Domažlic Stanislav Antoš.

15/01/2025

Folklorní okénko - Vzpomínka na Bohumila Smejkala
středa 29.ledna od 16 hodin

Zavzpomínejte s námi na skvělého muzikanta, který žil hudbou až do posledního dechu.

Před 90 lety se narodil houslista, dirigent a profesor Bohumil Smejkal.🎻 20 let působil jako primárius brněnského Janáčkova kvarteta a nahrál více než sto lidových písní.🎵🎶

➡️ Na JAMU, kde sám vystudoval obor hry na housle, dlouho vyučoval. Později se také stal děkanem její Hudební fakulty.

➡️ Smejkal patřil mezi význačné tváře Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů. Právě s nimi nahrával a upravoval lidové písně, stal se uměleckým vedoucím. Mnohokrát také zastal roli primáše s různými cimbálovými muzikami.

➡️ S Janáčkovým kvartetem účinkoval v 26 zemích světa. Vystupoval na festivalech jako Pražské jaro, Bratislavské hudební slavnosti nebo Moravský podzim.

➡️ Kromě hry na housle se už od svých studií věnoval komorní hře a dirigoval například ve Státní filharmonii Brno.

➡️ Získal čestné uznání za umístění ve finále hudebních soutěží v Budapešti a Utrechtu v 60. letech.

Bohumil Smejkal zemřel 24. března 2009 ve svých 74 letech.

15/01/2025

Folklorní okénko: Vzpomínka na Dušana Holého
2. ledna letošního roku zemřel emeritní profesor etnomuzikologie, vědec, sběratel písní, tanečník, ale především jedinečný zpěvák Dušan Holý. Byl autorem mnoha rozhlasových i televizních pořadů, odborným poradcem i editorem, autorem řady odborných knih a publikací, dramaturgem pořadů na folklorních slavnostech a festivalech. Za jedenadevadesát let svého života stihnul vychovat několik generací hudebních vědců a etnologů a ovlivnit celou řadu horňáckých zpěváků a muzikantů. Hudební vzpomínku Heleny Bretfeldové si nalaďte ve Folklorním okénku ve středu 15. ledna v 16 hodin.

Etnomuzikolog, sběratel lidových písní, rozhlasový i televizní scénárista, skvělý tanečník verbuňku i horňácké sedlácké, vyhledávaný autor hudebních pořadů a především (oprávněně) nejrespektovanější zpěvák celého horňáckého regionu, nadaný jedinečnou barvou hlasu, zpěváckou dispozicí i šíří repertoáru. Mladší bratr Lubomíra Holého (1930−2011); i v jeho případě fungovala rodinná predestinace – dokonce natolik, že se mu lidová hudba stala nejen celoživotním koníčkem, ale též zaměstnáním (vystudoval národopis a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně, byl profesorem na katedře evropské etnologie).

Spolu s bratrem Lubomírem si zazpíval v Plickově filmu Věčná píseň; jeho tehdejší dětský sopránek přemutoval do jemného barevného tenoru. Po maturitě na strážnickém gymnáziu odešel za bratrem do Brna; ještě za studií oba bratři Holí spolu s jejich druhým bratrancem Martinem Hrbáčem spolupracovali s muzikou Medika Antonína Jančíka, Dušan se podílel na formování dramaturgie BROLNu, s nímž příležitostně spolupracoval až do nového tisíciletí (natočil několik set rozhlasových nahrávek). Od dětství zpíval s muzikou Jožky Kubíka, kterého uctil coby scénárista filmu Majstr (1974, režie R. Adler) a zachytil jako neopakovatelnou horňáckou legendu v knize Mudrosloví primáše Jožky Kubíka (Praha 1984). Trvale spolupracoval s HCM Martina Hrbáče, ale často hostoval s celou řadou horňáckých muzik (kupř. s HCM Mirka Minkse, HM Petra Mičky, Musicou Folkloricou atd.). Je dramaturgem a autorem průvodního slova k řadě zásadních nahrávek horňácké lidové hudby; aktivně se spolupodílel na činnosti hudebního vydavatelství Aton svého syna Martina Holého. Výraznou stopu zanechal na vzpomínkovém albu na svého otce Zpěvákovo rozjímání (CD Aton, 2000), společně s bratrem dominuje nahrávce Žijí v písni (CD Aton, 1999); vyšla mu dvě eponymní alba – Dušan Holý 70 − Putování s hudci (Aton, 2002) a Zpívá Dušan Holý (Radioservis, 2003).

V naší hudební vzpomínce si připomeneme Dušana jako jedinečného interpreta horňáckých balad, a to jak v doprovodu Horňácké cimbálové muziky Martina Hrbáče, tak pouze za doprovodu cimbálu s třemi výtečnými cimbalisty - Jurou Petrů, Jaromírem Nečasem a Janem Rokytou. Dokladem celoživotního přátelství s hudebním redaktorem Janem Rokytou je i několik historických nahrávek s ostravským Technikem, hudebním tělesem Českého rozhlasu Ostrava, které si vyslechneme vzápětí. Jeho fascinaci romskými muzikanty z Horňácka doložíme i ukázkami písní, které u nich sebral, upravil a osobně v romštině zazpíval.