02/01/2026
Můžeme mít znaky vyhoření i když nejsme přepracovaní? ✨
Možná máš pocit, že bys neměl být unavený.
Že přece nemáš tolik práce, žádný velký tlak, žádné důvody být vyčerpaný.
A přesto…
Ráno vstaneš a cítíš prázdno. Tělo tě táhne dolů.
Nic tě netěší. Nic se ti nechce.
A víš co?
Tohle může být vyhoření nervového systému.
Ne pracovního.
Naše tělo nepozná rozdíl mezi stresem z práce, hádkou doma nebo roky potlačovaných emocí.
Pro nervový systém je stres – stres.
📍 Když jsme vyrůstali v prostředí, kde byl křik, napětí nebo ticho plné strachu,
kde jsme se museli přizpůsobovat, být „v pohodě“,
naše tělo se naučilo být neustále ve střehu.
A i když dnes žijeme „v klidu“, tělo to často neví.
Stále čeká, kdy přijde další bouře.
A tak jede roky v napětí – dokud jednoho dne nevypne.
Únava. Apatie. Pocity prázdna.
To nejsou známky slabosti.
To je tělo, které už nemá kapacitu být pořád v pohotovosti.
Vědecké studie potvrzují, že dlouhodobý stres a trauma mohou dysregulovat náš nervový systém,
oslabit jeho schopnost regenerace a udržet nás ve stavu tzv. dorzálního parasympatiku –
tedy hlubokého „shutdownu“, kdy se tělo chrání tím, že prostě vypne.
(Zdroj: de Looff et al., 2018 – PMCID PMC6193670)
💛 Takže ano – můžeš být vyhořelý, i když „to přece zvládáš“.
Protože vyhoření není o tom, kolik děláš.
Je o tom, jak dlouho se tvoje tělo necítilo v bezpečí.
A uzdravení nezačíná výkonem.
Začíná v okamžiku, kdy přestaneš bojovat proti sobě.
A dovolíš si znovu dýchat.
Komentuj NEVYHOŘET a já ti pošlu ebook - průvodce vyhořením 🙌🏻
