Salon Práva

Salon Práva Salon je čtvrteční kulturní příloha deníku Právo. V Salonu můžete pravidelně nacházet eseje, rozhovory, sloupky, fejetony, recenze, poezii či povídky.

Salon vychází každý čtvrtek v deníku Právo.

Petr Fischer nad výstavou i knihou Eriky Bornové Stíny horkého léta Traudi Schönfeld:„Bornová jako by stála více na stra...
29/07/2025

Petr Fischer nad výstavou i knihou Eriky Bornové Stíny horkého léta Traudi Schönfeld:

„Bornová jako by stála více na straně mocnější přírody. Na straně toho, co přežije, i když my tu už dávno nebudeme. Pohyblivé, až mihotající se pozadí, z něhož se zvířata a věci vynořují, je jedinou hmotou času, které jsme s to se dotknout. Dějiny mají geologickou strukturu, do níž se organický život otiskuje, ukládá, ale také se tu skrývá. Právě jako stín, který se tu a tam zjevuje těm, kdo chtějí vidět.“

Celou recenzi najdete už ve čtvrtek v Salonu.
Ilustrace – Erika Bornová: Cyklus Hmyz, 2022–2025, olejový pastel na himalájském papíře, 76 × 50 cm. Z výstavy Stíny horkého léta Traudi Schönfeld. (Galerie Václava Špály)

Sigma ŠirokoZuzana KultánováLetos jsem věnovala část léta foglarovkám, konkrétně stínadelské trilogii. Půjčila jsem si j...
25/07/2025

Sigma Široko
Zuzana Kultánová

Letos jsem věnovala část léta foglarovkám, konkrétně stínadelské trilogii. Půjčila jsem si ji od syna. Zasáhla mě překvapivou silou. Jako dítě jsem se Vontů trochu bála. Milovala jsem Červenáčka, tajemného, hezkého, bezejmenného chlapce s uměleckými sklony. Teď se však mého srdce zmocnil Široko. Je to ninja, Pérák nebo parkourista a freerunner. Jisté je, že pod maskou se skrýval smutný hezký kluk. Vontové v sobě ukrývají velký, nevyslovený příběh vyděděnců. Zpívají beze slov, co nedokáží vyslovit. Stínadla, to je nebezpečné ghetto, město ve městě, chudá čtvrť plná násilí. A Široko? Chtěla bych mu ošetřit koleno a zeptat se ho, kdo je. Kdo doopravdy je. Je skutečně jen ztělesněním temných zákoutí dětství?

Foglarovy knihy jsou víc než jen romanticky drsné. Je v nich tajemství, krev, čest, smrt, ideály i antihrdinové. Prosakují sociální nerovnosti. Není to tak dávno, co jsem se bavila s úspěšnou tvůrkyní dětských knih o tom, že děti většinou neosloví umělecká intelektuální kniha, ale kniha, v níž nechybí akce a silný hrdina, s nímž se mohou ztotožnit. Já přidávám tajemství, protože dobrá kniha bez tajemství neexistuje. Tajemství je podstatou života.

Tito „sigma boys“, děti ulice, střeží hranice Stínadel, protože vědí, že ve světě mimo ně jim možná nebude patřit nic. Jsou to děti nádeníků z tvrdých podmínek. Vědí, že hierarchie je důležitá, protože pro ně představuje jistotu. Při čtení jsem si opakovaně vybavila slavné Město bohů od Paula Linse a je mi jasné, že někteří Vontové nakonec skončili v kriminále. Už nikdy nevymažu z hlavy obraz osiřelých domů určených ke stržení, kam Vontové uvěznili Rychlé šípy. A antihrdina Široko? Z tohoto Ryana Goslinga by byl možná dnes r***r s vytetovaným tajemným symbolem na čele, který by složil novou vontskou píseň. Tentokrát se slovy.

(Autorka je spisovatelka)

Z rozhovoru s Dužanem Duongem, režisérem filmu Letní škola, 2001:„Když se koná vietnamská slavnost, holt si jeden z rodi...
24/07/2025

Z rozhovoru s Dužanem Duongem, režisérem filmu Letní škola, 2001:

„Když se koná vietnamská slavnost, holt si jeden z rodiny vylosuje černého Petra a zůstane doma. Otevřeno musí být vždycky. Když jsem byl kluk a mí spolužáci jezdili v létě s rodiči do Chorvatska nebo do Itálie, já jsem trčel doma a neměl co na práci. Společné rodinné zážitky neexistovaly. Teď se to mění, protože moje generace dospívá a s vlastními dětmi už si to chceme nastavit jinak. A vlastně učíme i své rodiče, že opravdu je možné pracovat o trochu míň a trávit víc času s dětmi. S vlastními to propásli, ale můžou si to vynahradit s vnoučaty.“

Celý text najdete dnes v Salonu.
Foto Michal Šula, Právo
Salon můžete koupit také online: https://www.digiport.cz/vydani/floowie/1704-deník-právo

V zítřejším Salonu najdete:• rozhovor s Dužanem Duongem, režisérem snímku Letní škola, 2001, vůbec prvního filmu českého...
23/07/2025

V zítřejším Salonu najdete:

• rozhovor s Dužanem Duongem, režisérem snímku Letní škola, 2001, vůbec prvního filmu českého režiséra vietnamského původu; jaká kulturní, sociální a jazyková propast vznikla mezi první a druhou generací českých Vietnamců, proč se už dnešní vietnamské děti příliš neliší od těch českých – a jaký je vietnamský smysl pro humor?

• text Friedricha Emanuela Fischera o celovečerním debutu slovenské režisérky a scenáristky Kataríny Gramatové Nahoře nebe, v dolině já; snímku, který s citem propojuje sociální realitu „hladových dolin“ Slovenského rudohoří s univerzálním bildungsrománovým příběhem dospívajícího chlapce

• recenzi Aleše Palána na výstavu František Tichý: Muž na napjatém laně, která je k vidění Galerii výtvarného umění v Chebu; co obrazy prozrazují o svém autorovi, významném českém malíři, „prchlivci věčně nespokojeném sám se sebou“, který rád maloval kejklíře, akrobaty či houslistu Paganiniho?

• sloupek Zuzany Kultánové inspirovaný letní četbou foglarovek; proč je tajemný Vont Široko nejen „ztělesnění temných zákoutí dětství“, ale i ninja, Pérák, parkourista a freerunner, který by se v dnešní době možná stal r***rem s tajemným symbolem vytetovaným na čele?

• krátké glosy o dvou knihách; knižním interview Hovory s Bedřichem Loewensteinem a románu Elizabeth O’Connor Velrybí pád

Friedrich Emanuel Fischer nad celovečerním debutem slovenské filmařky Kataríny Gramatové Nahoře nebe, v dolině já:„Přest...
23/07/2025

Friedrich Emanuel Fischer nad celovečerním debutem slovenské filmařky Kataríny Gramatové Nahoře nebe, v dolině já:

„Přestože spíše v druhém plánu, používá Gramatová narážky na slovenskou politiku, vzrůstající pravicový nacionalismus nebo na vzývané ‚zlaté časy‘ komunistických let v Utekáči, kdy místní sklárna zaměstnávala celou obec. Autorka to dělá zjevně zcela záměrně, aby narušila idylický portrét bačovských pastvin. Dalšími nenápadnými zmínkami tematizuje režisérka rasismus namířený zejména vůči romské komunitě či význam sociální a veřejně prospěšné práce ve slovenské společnosti.“

Celý text najdete už ve čtvrtek v Salonu.
Foto KVIFF
Salon můžete koupit také online: https://www.digiport.cz/vydani/floowie/1704-deník-právo

Aleš Palán o výstavě František Tichý: Muž na napjatém laně:„Akrobati, kejklíři, houslista Paganini. Jako by ta nejproslu...
22/07/2025

Aleš Palán o výstavě František Tichý: Muž na napjatém laně:

„Akrobati, kejklíři, houslista Paganini. Jako by ta nejproslulejší témata, kterým se český malíř František Tichý (1895–1961) ve své tvorbě věnoval, stála jaksi bokem, stranou běžného života. Krajní senzibilita, kterou výtvarník do tváří a gest svých postav zaklel, však mluví k současnému divákovi velmi zřetelně. Předznamenává totiž ono chvění, které dnes zažíváme v nejistotách osobních životů i společenské situace.“

Celý text najdete už ve čtvrtek v Salonu.
Foto Václav Chochola
Salon můžete koupit také online: https://www.digiport.cz/vydani/floowie/1704-deník-právo

KolemjdoucíJosef GrešTen příběh od Mrtvého moře zná svět už skoro dva tisíce let z vyprávění muže řečeného Lukáš: Jeden ...
18/07/2025

Kolemjdoucí
Josef Greš

Ten příběh od Mrtvého moře zná svět už skoro dva tisíce let z vyprávění muže řečeného Lukáš: Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů. Okradli ho, zbili a nechali ležet. Šel kolem kněz a po něm levita, ale oba se polomrtvému vyhnuli. Až jeden pohrdaný Samařan projevil soucit. Ošetřil zraněného olejem i vínem a dopravil ho do hostince, kde se o něj dál staral. Když musel nazítří odjet, nechal hostinskému peníze na další péči.

Minulý týden se odehrál v diametrálně odlišných kulisách příběh jiný, přesto čímsi podobný. Novinářka Apolena Rychlíková, mimo jiné autorka Salonu, zveřejnila výsledky svého pátrání po násilnickém chování motoristického europoslance Filipa Turka a padla do rukou jeho stoupenců. Systematicky ji od té doby zahrnují stovkami urážek nejhrubšího zrna („fetko vym*daná“, „levicová kun*do“, „zku*vená pí*o“), vinšem tortury („tobě vyříznout jazyk a usekat prsty je fakt málo“) i smrti („takový mr*ky by měli věšet“). Aby je snad někdo nepodezříval z nadbytečného jemnocitu, přidali i výhrůžky („Velice rád tě potkám. Najdu si tě“).

Je to krom jiného zpráva o době, v níž se internetový dav snaží přehlušit fakta řevem. A také o nových rozměrech starého známého „efektu přihlížejícího“ – valná většina mlčí, když je někdo vláčen bahnem; proč se zaplétat, když se to děje „jen on-line“.

Shodou okolností vychází v tomto čísle Salonu také rozhovor s exilovým čínským básníkem Jang Lienem. „Nejsou to ti druzí, kdo dopouští katastrofy, ale my všichni,“ připomíná v něm zkušenost platnou napříč věky. Aktuální digitální lynč jedné novinářky se tak v principu neliší od prastaré příhody, která se odehrála na cestě z Jeruzaléma do Jericha. Role kolemjdoucích tehdy prověřila kněze, levitu a Samařana, teď ji kyberpostoroví lupiči přidělili nám.

(Autor je editor Salonu; foto Michal Šula, Právo)

Z rozhovoru s čínským exilovým básníkem Jangem Lienem:„Nejsou to ti druzí, kdo dopouští katastrofy, ale my všichni. Zlo ...
17/07/2025

Z rozhovoru s čínským exilovým básníkem Jangem Lienem:

„Nejsou to ti druzí, kdo dopouští katastrofy, ale my všichni. Zlo není kdesi mimo nás, je naší součástí. Zlo je monstrum, jemuž potřebujeme pohlédnout do tváře. Třeba i této: v globalizaci se peníze korporací propojily s mocí diktátorů. Vezměte si obrovské západní továrny v Číně, které využívají lacinou práci migrujících dělníků. Pro západní firmy představuje takové prostředí úplný ráj. V Číně neexistuje nic jako práva pracujících, nic jako nejnižší zaručená mzda. Čínská vláda je vlastně rudým dozorcem ve službě západního kapitálu.“

Celý rozhovor najdete dnes v Salonu.
Foto Kateřina Rusňáková
Salon můžete koupit také online: https://www.digiport.cz/vydani/floowie/1704-deník-právo

V zítřejším Salonu najdete:• rozhovor s čínským exilovým básníkem Jangem Lienem, hostem letošního ročníku festivalu Měsí...
16/07/2025

V zítřejším Salonu najdete:

• rozhovor s čínským exilovým básníkem Jangem Lienem, hostem letošního ročníku festivalu Měsíc autorského čtení; proč současná Čína trpí autocenzurou, co mají společného zotročené Číňanky a válka na Ukrajině – a proč básně nejsou zdrojem laciné naděje, ale spíš konfrontací s tím, co se zdá být nemožné?

• text Friedricha Emanuela Fischera o snímku americko-palestinské filmařky Cherien Dabisové Vše, co z tebe zbylo, který sklidil nadšené ovace na festivalech Sundance i v Karlových Varech; proč jestliže nepřipustíme, že i ti na opačném konci mají své životní příběhy, které zakládají jejich lidskou důstojnost, nebude mít žádný konflikt nikdy řešení?

• recenzi Aleše Palána na nové dílo Davida Attenborougha a Colina Butfielda Oceán, poslední divočina na zemi; knihu, která pomocí čtivých příběhů upozorňuje na stávající i budoucí environmentální potíže, nebere nám však naději – a především nás vybízí k aktivitě...

• sloupek editora Salonu Josefa Greše o aktuálnímu digitálnímu lynči na novinářku Apolenu Rychlíkovou ze strany příznivců motoristického europoslance Filipa Turka

• krátké glosy o dvou knihách; sbírce fejetonů Jaroslava Veise Řečeno a viděno a sbírce básní Petra Ligockého Doma v bezpečí

Aleš Palán nad knihou Davida Attenborougha a Colina Butfielda Oceán, poslední divočina na zemi:„Populace plejtváka obrov...
16/07/2025

Aleš Palán nad knihou Davida Attenborougha a Colina Butfielda Oceán, poslední divočina na zemi:

„Populace plejtváka obrovského čítala v roce 1982 pouhých několik set jedinců. Dnes se počet těchto kolosů odhaduje na pět až patnáct tisíc. Byť je to oproti původnímu stavu před masovým vybíjením jen pár procent původního počtu, tendence je tu zřejmá. Celá kniha funguje na podobném vzorci: upozorňuje na hrozící potíže, některé dokonce zřejmě neodvratné, nebere však člověku naději. A především ho vybízí k aktivitě.“

Celý text najdete už zítra v Salonu.
Foto archiv nakladatelství Nakladatelství Práh
Salon můžete koupit také online: https://www.digiport.cz/vydani/floowie/1704-deník-právo

Friedrich Emanuel Fischer nad snímkem americko-palestinské filmařky Cherien Dabisové Vše, co z tebe zbylo:„Pokud si nepř...
15/07/2025

Friedrich Emanuel Fischer nad snímkem americko-palestinské filmařky Cherien Dabisové Vše, co z tebe zbylo:

„Pokud si nepřipustíme, že i ti na opačném konci mají své životní příběhy, které zakládají jejich lidskou důstojnost, nebude mít žádný konflikt nikdy řešení. Film je dnes možná jediná možnost, jak se takové zkušenosti až tělesně přiblížit. Vše, co z nás jako z lidí zbylo.“

Celý text najdete už ve čtvrtek v Salonu.
Foto KVIFF
Salon můžete koupit také online: https://www.digiport.cz/vydani/floowie/1704-deník-právo

TetosystémZuzana VálkováVšechno bliká, pípá, nic neplatí déle než pár vteřin. Stačí několik dotyků na displeji a člověk ...
11/07/2025

Tetosystém
Zuzana Válková

Všechno bliká, pípá, nic neplatí déle než pár vteřin. Stačí několik dotyků na displeji a člověk je bez partnera, práce nebo přátel. Jeden den jdete spát, všechno vypadá normálně, a druhý den se v Americe mluví o disentu, který „ještě říká veřejně, co si myslí“. V té pomíjivosti se nedá žít, říkám si, není-li člověk trénovaný buddhista.

Je tedy zásadní vážit si pilířů dobra, které nám ještě zbývají a nejsou digitální. Vysílají do světa nevtíravou péči a zájem, i když nám je osud nepřiřadil po krvi, a dokonce jsme si je sami nevybrali. Řečeno ošklivě jde o „sociální kapitál“, ale ve skutečnosti jsou to prostě „tety a strýcové“. Nemyslím sourozence rodičů, ale přátele, které si naši rodiče opatřili v mladším věku, a tihle laskaví lidé adoptovali nás, cizí haranty, na tvar i povahu nehledě, a zařadili nás do své smečky.

„Teto“ nebo „strejdo“ jim říkáme i v letech, kdy už mezi námi neexistuje významný věkový rozdíl. Zejména tety nikdy nezapomenou, kdy jsme měli naposledy průšvih, narozeniny nebo rande. A když se nám narodí děti, adoptují i nová non-vnoučata: nosí jim sladkosti, oblečky i hračky. A neviditelný tetosystém nás vítá pokaždé, když přijedeme domů.

Teta Apostolia peče sušenky a perníčky. Tetu Světlu jsem neviděla dvacet let; stejně jsem jí před rodným panelákem skočila na hlavu, a ona se smála jako kdysi. Rodná teta Ája upeče buchtu a vyptá se. Teta Marcela nechá pozdravovat…

Je málo míst, kam pořád neleze politika pitomá, a internety pitomé, a „chvíle“ je množství času, do kterého se vejde „jdu na chvíli k tetě“, což může být hodina i dvě. Tetosystém je prostor, kam se vejde minulost, ale budoucnost taky.

A já jsem, husa, zase zapomněla na tetiny narozeniny…

(Autorka je publicistka; foto Stanislava Benešová, Právo)

Adresa

Královské Vinohrady

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Salon Práva zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Salon Práva:

Sdílet

O Salonu

V Salonu Práva můžete pravidelně nacházet eseje, rozhovory, sloupky, recenze či povídky. Mezi naše spolupracovníky patří Václav Bělohradský, Jiří Přibáň, Ondřej Slačálek, Štefan Švec, Apolena Rychlíková, Daniel Prokop, Emil Hakl, Michal Šanda nebo Eva Klíčová. Editorem je Zbyněk Vlasák, členy redakce Štěpán Kučera a Alice Šimonová. Více najdete zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Salon_Pr%C3%A1va.