MPH video

05/05/2026

PO VLÁRSKÉ DRÁZE S ROSNIČKOU, 25.4.2026

Vlárská dráha spojuje Brno s Trenčianskou Teplou o délce 179 kilometrů. I když o víkendu 25. a 26. dubna 2026 bylo v plánu tuto trať projet téměř celou, podařilo se vypravit zvláštní parní vlak pouze v sobotu na její dolní část v úseku Brno – Veselí nad Moravou, kde je stále ještě dobová infrastruktura. Když pominu absenci telegrafních sloupů, stanice Nemotice a její okolí nabízí mechanická návěstidla a závory, jež dotváří autentickou dobovou kulisu historickému vlaku složeného ze čtyřech vozů Bai a služebního Dsd. Do čela soupravy, dopravené z Lužné u Rakovníka, se postavil stroj 464.202, který měl evokovat působení v brněnském depu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. S rozbřeskem se Rosnička vydala uhlím vpřed z Blažovic do Nemotic, kde se soustředil téměř dvouhodinový program zaměřený především na zdejší mechanická návěstidla. Dopoledne parní vlak dojel do Brna Maloměřic, kde následovalo otočení lokomotivy na točně a posléze jízda do Veselí nad Moravou. Rosnička s Osmidveřkami se mohla opět ukázat na poslední neelektrifikované dvojkolejce, což bylo druhým cílem, neboť v budoucnu se plánuje zadrátování. Dalším faktem je nejistý osud lokomotivy, které v únoru 2027 skončí kotelní způsobilost. Ale vraťme se k průběhu akce, Rosnička dorazila do Veselí a čeká jí provozní údržba, otočení na točně a dobrání uhlí. V odpoledních hodinách vyrazila na závěrečnou jízdu do Blažovic, kde uzavřela téměř 250kilometrový sobotní proběh pro skupinku fotografů a kameramanů nejen evropských zemí, jež z vlastních zdrojů dokázali v počtu 60 lidí pokrýt nemalé náklady.

Vlárská dráha spojuje Brno s Trenčianskou Teplou o délce 179 kilometrů. I když o víkendu 25. a 26. dubna 2026 bylo v plánu tuto trať projet téměř celou, poda...

14/04/2026

KARKULKY V POSÁZAVÍ, 12.4.2026

S nástupem motorizace v sedmdesátých letech se začaly na místních tratích objevovat lokomotivy řady T444.0 a T444.1 vyrobené v národním podniku Turčianské strojárne Martin. Nejinak tomu bylo i v Posázaví, kde Karkulky odvedly kus nezbytné práce. Tuto epochu, se rozhodl připomenout Karel Pryl, jenž si nasazení těchto strojů pamatuje z mládí. V rámci pečlivých příprav se podařilo domluvit T444.0255 Zubrnické museální železnice a brněnskou T444.1532 spolku Hrbatá Máňa. Aby návrat do minulosti byl autentičtější, podařilo se z Kněževsi dopravit historickou nákladní soupravu Klubu historie kolejové dopravy a samozřejmě nechyběl ani Hytlák místního sdružení Posázavský Pacifik, jež také zastřešilo akci i po provozní stránce. Byla neděle 12. dubna 2026, pod ocelově šedou oblohou se pozvolna rozednívalo. Manipulační vlak s přípřeží Karkulek se sedm hodin dal do pohybu z Benešova u Prahy, aby zavítal na horní část Posázavského Pacifiku přes Čerčany do Zruče nad Sázavou. Odpoledne pak absolvoval stejnou trasu i zpět. Postupně tak můžeme na jednotlivých záběrech sledovat místa mnohdy doprovázené Sázavou, četnými tunely skrz skalní masívy či hradem Český Šternberk, kde se zázrakem mračna na chvíli rozestoupila a ukázaly se i sluneční paprsky. V Samechově se podařilo setkání obou aktérek bok po boku, připomínající obsluhu sklárny, do níž odbočuje vlečka.

Poděkování za realizaci akce náleží nejen pořadateli Karlu Prylovi, ale sdružení Posázavský Pacifik. Dále spolkům Hrbatá Máňa a Zubrnická museální železnice za poskytnutí lokomotiv, Klubu historie kolejové dopravy za přípravu a zapůjčení historické soupravy. Trpělivě asistovali i auto-motoveteránisti, jimž též náleží poděkování. Samozřejmě by akci nebylo možné uskutečnit bez fotografů, účastníků i neúčastníků akce, jenž byli ochotní finančně přispět nemalou částkou ze svých zdrojů.

S nástupem motorizace v sedmdesátých letech se začaly na místních tratích objevovat lokomotivy řady T444.0 a T444.1 vyrobené v národním podniku Turčianské st...

23/02/2026

DO JESENÍKŮ S NĚMKAMI, 21.2.2026

Začalo to nenápadným dotazem na stránkách Výtopna Dolní Lipka a skončilo to velkou akcí se dvěma parními tahouny. Veřejnost se mohla před akcí interaktivně zapojit a říct si kudy by se chtěli projet. Zvítězila trasa přes Ramzovské sedlo, což je z pohledu stoupání až 33 promile ambiciózní záležitost, která dokáže navnadit leckterého železničního fanouška. Pojďme ale na začátek sobotního dne, ten se 21. února 2026 probouzel pod ocelově šedou oblohou. V Dolní Lipce se chystal na odjezd soupravový vlak v čele se strojem 555.129 a šesti vozy. V sedm hodin lokomotiva dala píšťalou známý signál k odjezdu a vlak se dal do pohybu do Ústí nad Orlicí. Zde již přistoupili cestují a vlak se vydal zpět do Dolní Lipky. Zde již čekala druhá Němka 555.0153 a najíždí do čela vlaku mezitím, co její kolegyně dozbrojí vodu z vodního jeřábu. Netrvá dlouho a vlak vyrazil dále do stoupání k Červenému Potoku a posléze sklesal podél řeky Morava do Hanušovic. Zde oba stroje objíždí soupravu a rozjely se snad na nejzajímavější cestu po Slzeském Semmeringu do stanice Lipová Lázně. Pro zpáteční cestu objela pouze 555.129 a vyjela uhlím vpřed do Hanušovic, na postrku asistuje stopadesátrojka. Při troše představivosti naskočí myšlenky, jaké to muselo být za parního provozu, když výkonné lokomotivy spolupracovaly na jednom z mnoha nákladních vlaků na obou koncích, aby zdolaly táhlé stoupání znepříjemněné mnoha protioblouky. V Hanušovicích nebylo třeba soupravu objíždět, a tak se do vedení vlaku dostala lokomotiva Klubu historie kolejové dopravy a pokračovala takto až do Ústí nad Orlicí. V Dolní Lipce video končí, a loučíme se s „našim“ vlakem bok po boku s dalšími lokomotivami zde deponovanými a čekající mnohdy na svoji příležitost.

Začalo to nenápadným dotazem na stránkách Výtopna Dolní Lipka a skončilo to velkou akcí se dvěma parními tahouny. Veřejnost se mohla před akcí interaktivně z...

28/01/2026

S MALÝM BEJČKEM DO OKOLÍ ZWETTLU, 24.1.2026

V sobotu 24. ledna 2026 se uskutečnila pro železniční příznivce jízda s parní lokomotivou 92.2271. Ta se nejprve ve své domovině – rakouském Zwettlu, ukázala na železniční chloubě hned za stanicí. Viadukt, který se nese nad údolím s rozprostřeným městem. Fotovlak organizovaný Alexanderem Loidlem posléze vyrazil do Schwarzenau, aby stejný úsek trati o délce 21 km absolvoval Malý Bejček komínem vpřed. Po příjezdu do Zwettlu, nutné údržbě a dozbrojení vody, se v odpoledních hodinách uskutečnil obrat do stanice Waldhausen.

V sobotu 24. ledna 2026 se uskutečnila pro železniční příznivce jízda s parní lokomotivou 92.2271. Ta se nejprve ve své domovině – rakouském Zwettlu, ukázala...

13/01/2026

PŘEPRAVA CEMENTU DO JIHLAVY SE 749.254, 10.1.2026

Pod taktovkou společnosti Hattrick-Transport se uskutečnila první přeprava cementu z Lietavské Lúčky do Jihlavy. V pátek 9. ledna 2026 vyrazilo 20 vozů v čele se Žehličkou S458.0017 a vlakovou Zamračenou 749.254-9 přes Bratislavu do Břeclavi. V sobotu 10.1.2026, jež je i součástí záznamu, pokračovala dále „pouze“ polovina soupravy přes Znojmo a Okříšky do stanice Jihlava město. Vlak 52749, v jehož čísle se náhodou částečně otisklo i hnací vozidlo, vystoupal za nezaměnitelného bublavo-dunivého zvuku z údolí Dyje až na Vysočinu. Po odstavení soupravy se lokomotiva vydala strojně do Břeclavi. Následující den v neděli se odvezla druhá polovina soupravy stejnou trasou.

Pod taktovkou společnosti Hattrick-Transport se uskutečnila první přeprava cementu z Lietavské Lúčky do Jihlavy. V pátek 9. ledna 2026 vyrazilo 20 vozů v čel...

08/01/2026

ODKLONY NÁKLADNÍCH VLAKŮ NA TRATI 160 V ROCE 2025

Od začátku března do června 2025 probíhaly nepřetržité výluky na jednokolejném úseku z Chodové Plané do Mariánských Lázní. Z toho důvodu byla nákladní doprava přetrasována na trať z Plzně do Žatce a dále do Chomutova. Zavedeny byly od pondělí do soboty dva páry vlaků Nex 60124/60123. Dále především z počátku docházelo k intenzivnější přepravě uhelných vlaků do plzeňské teplárny a Škodovky či teplárny v Českých Budějovicích vedené pod číslem Pn 66503 s vyrovnávkou prázdných vozů 66502. Vzhledem k neelektrifikovanému úseku trati muselo ČD Cargo využít dieselové lokomotivy. Vrcholem bylo zajistit přepravu těžkých uhelných vlaků o hmotností kolem 2500 tun, na nichž se objevily dvě spřažená dvojčata, jak na čele, tak postrku. Kromě řady 742 se podařilo na „žatecké“ nasadit i Nulky. Video je v rámci čtyřměsíčních výluk pouze krátkým ohlédnutím, záběry vznikly 19. března a 2. května 2025.

Od začátku března do června 2025 probíhaly nepřetržité výluky na jednokolejném úseku z Chodové Plané do Mariánských Lázní. Z toho důvodu byla nákladní doprav...

03/01/2026

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ NA ČESKOLIPSKU V ROCE 2025

V krátkém videu je spíš výtahem železničních zajímavostí v okolí České Lípy, na tratích ve Šluknovském výběžku, v průběhu roku 2025. V pátek 14. února zamířila Zamračená T 478.2078 s výletním vlakem na Jedlovou, na záběrech v zimním hávu můžeme sledovat směr od Děčína u Kytlice a posléze na trati do České Lípy. Ucelenou soupravu „Rajek“ odvezly tentýž den z Brniště do Děčína stroje 753.731+736. V úterý 25. srpna zamířil z Ebersbachu přes Rumburk, Jedlovou a Děčín Golden Eagle Danube express směřující do Budapešti. Na jeho čele se objevil první vyrobený Brejlovec T 478.3001 a na postrku asistovala 743.213. S nadcházejícím podzimem 3. října byl na ucelenou soupravu kotlových vozů s palivem pro Vendys vystaven Čmelák 770.536 společnosti BF Logistics, na postrku vypomohly stroje 741.518 + 742.506.

V krátkém videu je spíš výtahem železničních zajímavostí v okolí České Lípy, na tratích ve Šluknovském výběžku, v průběhu roku 2025. V pátek 14. února zamíři...

31/12/2025

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ NA LIBERECKU V ROCE 2025

Železniční putování, zaměřené především na Liberecký kraj, začíná v polovině února roku 2025, kdy se vrátil půvab zimy a napadl čerstvý sníh. Pn 62402 z Nymburka kromě nákladních vagónů přivezl i lokomotivu 743.010, která se následně chopila obsluhy Frýdlantského výběžku. Barevní Elektronici budou hlavními aktéry v tomto ohlédnutí za rokem 2025, kromě nasazení na průběžném nákladu do Nymburka se objevily na dalších výkonech z Liberce. Manipulační vlaky do Višňové i Nového Města pod Smrkem, Jablonného v Podještědí, Jablonce nad Nisou a do jara, než začaly výluky, i do Chrastavy. Zatímco zátěž ve Frýdlantském výběžku tvoří převážně dřevo, které se dopravuje do závodu Biocel Paskov, do Jablonného je směřován převážně šrot nakládaný v areálu kovošrotu v Ostašově a také v Jablonci nad Nisou. Vozy se přepravují dále do Děčína a následně Německa. Občas se na revize prováží i kotlové vozy. S ohledem na větší stoupání do Křižan je někdy na závěsu vlaku postrk. Z Liberce do Děčína, a dále do cílové stanice Rotterdam v Nizozemsku, vyrazila i ucelená souprava kotlových vozů, ložená v rochlickém závodu Oleo. Vyrovnávka se vracela trasou stejnou. Jeden záběr z ještědských lesů náleží lokomotivě 754.076, která 12.6. odvezla zvláštní vlak pro zahraniční cestovatele, složeného převážně ze švýcarských vozů. V úterý 15. července se vraceli z vojenského cvičení v Litvě liberečtí chemici. Transport byl již za světla zvěčněn postupně od Mnichova Hradiště přes údolí Mohelky, nejprve v čele s Brejlovcem 750.061, tak posléze s 743.007, která do čela vlaku nastoupila v úvraťové stanici v Turnově a vypomohla i do výraznějšího stoupání. Brejlovec po příjezdu do Liberce nezahálel a obdržel výkon do kovošrotu v Ostašově a následně odvezl zátěž i do Jablonného v Podještědí, Brejlovci jsou na výkonu Mn 84080 – 83 raritou, jak již bylo napsáno, náleží řadě 743, kterou se i pro toto využití podařilo spojit do dvojčete přes kabel. Další zajímavostí bylo působení břeclavského Brejlovce 750.163, který se projel na stejném výkonu a vlastní silou odjel následně i na Pn 62403 z Liberce do Nymburka. Na sever se dostal z důvodu konání oslav 160 let Turnovsko-kralupské dráhy, kde tvořil 13. září část expozice v Mladé Boleslavi, tak poté 18. října na den železnice v Liberci. Součást expozice v Liberci tvořilo víc vozidel, České dráhy sem zavítali s 754.067, 704.012, 843.009 a 854.225, na dvou záběrech je toto seskupení zachyceno v čele s původně brněnským Brejlovcem, následující den v neděli 19. října při návratu do Trutnova. První listopadový den se z Liberce do Nymburka ukázal na Pn 62403 i první Prakatr 755.001, jež byl na podzim přesunut do Nymburka. Z důvodu dlouhotrvajících výluk na trati 089 z Liberce do Hrádku nad Nisou a směrem ke státní hranici, se objevilo i několik pracovních vlaků. Na trati z Turnova do Liberce byla zdokumentována Zamračená 751.115. Na podzim, s blížícím se koncem výluk, vznikla velká poptávka po štěrku. Dopravován byl soukromými dopravci z lomu v Košťálově přes Turnov a také z lomu Císařský ve Šluknově, jež zajistilo ČD Cargo v trase Přes Českou Lípu do Liberce. Prázdné soupravy se k nakládce provážely stejnou trasou. I když se během kratších dní jezdilo s ucelenými soupravami vozů Faccs převážně za tmy, naskytlo se několik příležitostí zachytit burácení dvanáctiválce připomínající atmosféru pravidelného provozu před více jak dvaceti lety.

Železniční putování, zaměřené především na Liberecký kraj, začíná v polovině února roku 2025, kdy se vrátil půvab zimy a napadl čerstvý sníh. Pn 62402 z Nymb...

24/12/2025

Příjemné prožití vánočních svátků a plnou parou do roku nového.

17/12/2025

DO ADRŠPAŠSKÝCH SKAL SE SEDMOU, 7.12.2025

V neděli 7. prosince 2025 se podařilo uskutečnit jízdu evokující provoz šedesátých let, kdy v čele osobních souprav vévodily běžně parní lokomotivy. Tento návrat do minulosti zprostředkovaly vozidla Klubu historie kolejové dopravy. Lokomotiva 354.7152 společně se soupravou osobních vozů Ce, služebního Dd a nechyběl výjimečně ani poštovní vůz F, který se ukázal hned za lokomotivou z výchozí stanice. Tou se staly Martinice v Krkonoších, kde po nezbytném dobrání vody a průjezdu kolem odjezdových i seřaďovacích návěstidel vlak krátce po sedmé hodině vyrazil směrem do Trutnova. Zde nešlo opomenout mechanické závory v Chotěvicích, které stráží přejezdy na pěti místech. V záznamu se představí hned za zastávkou a následující v oblouku. U přejezdu zapózovala nejen stařičká Tatra 57B, ale také civilisti v dobovém ošacení s kočárkem sporťák. Vlak se následně ocitl ve stanici Pilníkov, která je kompletně vybavená mechanickými návěstidly a opět dotvořily dobovou kulisu historickému vlaku. Z Trutnova čekala Sedmu sklonově náročnější trať do Teplic nad Metují se stoupáním místy až 23 promile. Dalším cílem foto-výletu pro tuzemské i zahraniční dokumentaristy, byla návštěva největšího skalního města v Evropě, Adršpašsko-teplických skal. Poté, co lokomotiva dojela strojně z Teplic do Meziměstí, aby se otočila na trianglu, po návratu do Teplic následovala zpáteční cesta do Martinic. Opět podél skalního labyrintu s protékající řekou Metuje, jež zde i pramení. Ačkoli dopravna v Radvanicích není v rámci zjednodušeného řízení provozu D3 obsazená personálem, podařilo se aspoň na moment oživit výpravčím. Po několika záběrech v Pilníkově a Chotěvicích vlak krátce před 17 hodinou dorazil do Martinic v Krkonoších, kde si stroj z roku 1917, i její četa, mohli po stošedesátikilometrovém výkonu oddechnout.

V neděli 7. prosince 2025 se podařilo uskutečnit jízdu evokující provoz šedesátých let, kdy v čele osobních souprav vévodily běžně parní lokomotivy. Tento ná...

13/12/2025

ANDĚLSKÉ PARNÍ PROJÍŽĎKY S 354.7152, DNE 6.12.2025


Spolek železniční historie Martinice v Krkonoších, především ve spolupráci s Klubem historie kolejové dopravy, uspořádal v sobotu 6. prosince 2025 devatenáctý ročník Andělských projížděk. Akci předcházela čtvrteční doprava historických vozidel z Kněževsi do Turnova v čele s Hektorem 720.114. V pátek společně s parní lokomotivou 354.7152 odvezly vpodvečer veřejný vlak do Martinic v Krkonoších. Záznam začíná již tradičně u mechanických závor v Roztokách u Jilemnice, jež jsou snad posledním historickým milníkem ze Staré P**y a jejich přítomnost, zvuk předzváněče Trojlístek, každým rokem navodí příjemnou náladu. Vrcholem je samozřejmě muzejní stanice Martinice v Krkonoších, která se před časem stala technickou památkou a původní zabezpečovací zařízení, včetně budov, by mělo být zachováno i pro následné generace. Parní vlak je tu jako doma, a protože stále ještě není dokončená oprava lokomotivy 423.094 v Turnově, cestující do údolí Jizery odvezla Sedma 354.7152. Sobotní ráno se v Martinicích probudilo do pošmourného dne, tentokrát sníh nevydržel a nový nepřipadl, teploty byly nad nulou. Lokomotiva z roku 1917 vyráží nejprve tendrem vpřed, jako tomu bylo i za parního provozu u strojů různých řad. Přeci jen, zpáteční jízda je náročnější, a od Horní Sytové, kde se od tratě odpoutá řeka Jizera, trať výrazně stoupá do vrcholové stanice v Martinicích. Sedma odvezla dle plánu tři páry osobních vlaků na dvacetikilometrovou lokálku.

Spolek železniční historie Martinice v Krkonoších, především ve spolupráci s Klubem historie kolejové dopravy, uspořádal v sobotu 6. prosince 2025 devatenáct...