Nakladatelství Olomouc

13/04/2026

Novinka našeho nakladatelsví - digitální knihovna 🙂

10/04/2026

10/04/2026

Spustili jsme digitální knihovnu bookitoo.cz :-)

Naše Biologie pro gymnázia patří dlouhodobě k nejoblíbenějším titulům. Teď si ji můžete předplatit přímo v Bookitoo Readeru - naší nové digitální knihovně na bookitoo.cz.

Oceníte možnost číst offline, takže vás nezastaví ani výpadek internetu ve škole nebo ve vlaku. Číst můžete na dvou zařízeních (přeplatíte na PC a číst můžete v telefonu, protože BOOKITOO je také ke stažení na App Store a Google Play jako reader). Předplatné si nastavíte přesně na dobu, kdy učebnici opravdu potřebujete. Využít můžete AI nástroje pro efektivnější učení. Vytvořte si flashcards, procvičujte s pomocí interaktivních kvízů nebo si nechte AI vytvořit shrnutí tématu. Podívejte se, co všechno nabízíme na bookitoo.cz.

07/04/2026

Posláno :-)

Otevřeli jsme bezpečné místo pro setkávání těch, kteří potřebují pomoc, s těmi, kteří ji nabízí.

12/03/2026

K dispozici na stránkách našeho nakladatelství

09/03/2026

Při nákupu některého z těchto našich titulů (Somatologie, Obecná Biologie nebo Modelové testy) na našem eshopu, měsíční předplatné na Synapso ZDARMA !!!

22/02/2026

Smutná zpráva:-(

V týden 80. výročí obnovení naší alma mater musíme sdílet i smutnou zprávu: opustil nás profesor František Mezihorák. Emeritní prorektor UP a někdejší dvojnásobný děkan Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Bylo mu 88 let.

Rodák z jihomoravského Vracova byl s naší univerzitou spjat už od svých mladých učitelských let. V roce 1960 nastoupil na Filozofická fakulta Univerzity Palackého, kde se následně angažoval v reformách, vrcholících za pražského jara. Po sovětské okupaci r. 1968 byl pro své občanské postoje z UP vyloučen a nadlouho zbaven možnosti vědecké a publikační činnosti – odkázán byl na pozici učitele na Střední průmyslové škole strojnické.

Za sametové revoluce byl mluvčím olomouckého Občanského fóra. Po roce 1989 se vrátil na UP a pomáhal ji budovat na nových, demokratických základech – mimo jiné jako člen vedení po boku rektora Josefa Jařaba. Na FF UP stál u zrodu KPES - Katedra politologie a evropských studií. Opakovaně byl zvolen děkanem PdF UP. Mezi dvěma děkanskými funkčními obdobími působil jako senátor Parlamentu ČR. Byl rovněž členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Byl významnou pedagogickou, vědeckou i vůdčí osobností, které si hluboce vážili jeho kolegové i studenti. Za svou práci získal řadu cen – například Cenu města Olomouce nebo čestný doktorát univerzity v maďarské Pécsi.

Čest jeho památce. 🖤

21/01/2026

◼️ U severního pobřeží Nizozemska byla spatřena běluha severní. Zvíře naposledy vyfotili poblíž vesnice Callantsoog asi 50 kilometrů severně od Amsterdamu a podle informačního a záchranného centra SOS Dolfijn se zdá v dobrém zdravotním stavu. Mořského savce poprvé spatřili příslušníci pobřežní stráže minulý víkend.

◼️ Běluhy obvykle obývají studené pobřežní vody, ústí řek i zátoky kolem Aljašky, Kanady, Grónska a Ruska. Poslední výskyt tohoto kytovce v Nizozemsku byl zaznamenán před více než 40 lety, v roce 1984 u pobřeží jihozápadní provincie Zeeland.

◼️ Díky tlusté vrstvě tuku je běluha velmi odolná vůči mrazu arktických a subarktických vod kolem polárního kruhu, kde přirozeně žije. Tato zvířata se obvykle nevyskytují dále na jih než v severním Norsku. Proč se tato konkrétní běluha vydala do Severního moře, zůstává záhadou.

◼️ Před více než 60 lety byl tento druh velryby spatřen také v Německu, kde plavala v řece Rýn a dorazila až do města Bonn. Běluha přezdívaná Moby Dick si tehdy nakonec sama našla cestu zpět na volné moře.

◼️ V roce 2022 se podobný příběh stal také ve Francii, kde běluha severní uvízla v Seině. Veterináři ji však kvůli špatnému zdravotnímu stavu museli utratit.

◼️ Běluhy severní jsou typické svou bílou barvou a kulovitým čelem. Mohou dorůst do délky až sedmi metrů a žít 30 až 40 let.

10/01/2026

Mozek: „Jsem unavený.“
Přijímačky: „Je nám to jedno.“

➡️ Synapso ti pomůže přežít přípravu
📖 medina | veterina | přírodověda
🎁 něco zdarma na vyzkoušení
📱 App Store / Google Play
💻 www.synapso.cz

Učit se bolí. Neučit se bolí víc. 🫠

22/12/2025

Ať vám Vánoce voní po perníku, stránky šumí kouzly a pod stromečkem najdete spoustu nových příběhů!

28/11/2025

Čeští vědci vyvinuli filtrační membránu, která dokáže odstranit z vody nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy. Funguje bez nutnosti zdroje energie a chemikálií a kombinované znečištění likviduje v jediném kroku. Podle odborníků mohou tyto snadno obnovitelné membrány zna...

09/11/2025

BARVY JSOU ILUZE

Barvy nejsou vlastností hmoty.

Jsou to jen vjem, který vzniká v našem mozku, když světlo různých vlnových délek aktivuje čípkové buňky v sítnici oka.

To, jaké barvy vidíme, závisí na tom, jak objekt pohlcuje, odráží nebo propouští světlo — ale barva sama o sobě...vlastně neexistuje.

A co víc, každý druh – a dokonce i každý člověk – vidí svět trochu jinak.

Pamatujete si ten slavný internetový spor o šaty? Někdo je viděl modré s černými pruhy, jiný bílé se zlatými. Rozdíly ve vnímání barev jsou i mezi lidmi naprosto běžné.

Ale když se podíváme do světa zvířat… věci se začnou opravdu měnit.

Některé druhy barvy vůbec neřeší — protože nevidí vůbec.

Zvířata žijící v trvalé temnotě, jako třeba jeskynní forma ryby Astyanax mexicanus, oči ztratila úplně.

Jiná zvířata, třeba ta noční, oči mají, ale jejich sítnice je přizpůsobena k vidění za šera. Barvy vnímají jen omezeně, protože vývoj barevného vidění stojí energii, a tu je lepší investovat jinam.

Naši známí domácí mazlíčci – psi, kočky i koně – jsou dichromatičtí.
To znamená, že mají dva typy čípků (např. pro modrou a zelenou) a rozlišují tedy jen omezené spektrum barev.

Červená a zelená se jim často slévají dohromady — svět tedy vnímají spíše ve žluto-modrých odstínech.

My lidé jsme trichromatičtí – máme tři typy čípků pro červenou, zelenou a modrou oblast spektra.

Díky jejich kombinaci dokážeme rozpoznat miliony barevných odstínů, které tvoří úchvatnou paletu našeho světa.

Jenže příroda jde dál.

Mnoho ptáků je tetrachromatických – mají čtyři typy čípků, z nichž jeden reaguje i na ultrafialové záření.

Jejich svět je tedy bohatší než ten náš.

Vidí vzory na peří, které nám zůstávají neviditelné, a právě tyto „tajné“ barvy hrají roli při námluvách, rozpoznávání partnera či orientaci v prostoru.

A když už si myslíte, že to dál nejde, objeví se strašek paví (Odontodactylus scyllarus).

Tento korýš má podle výzkumů až 12-16 různých druhů čípků.

Jeho mozek sice pravděpodobně neporovnává barvy stejným způsobem jako náš, ale dokáže rozeznávat neuvěřitelně jemné rozdíly ve vlnových délkách.

Vidět svět jeho očima? To by snad pro člověka bylo jako pohlédnout za hranice samotné reality.

Filip