14/02/2026
Po pár měsících koukám na fotky z předvánočního kirtanu & cacaa a vehnaly se mi slzy do očí, kolik krásných upřímných momentů tam bylo.
Během kirtanů vnímám vše, co se v sále odehrává, vidím emoce, vidím kde energie stoupá a kdy je naopak třeba zpomalit a stáhnout se, ale občas se mi ty krásné momenty schovají za roli “držím prostor” a jsem ráda, že si je mohu připomenout i zpětně, skrze fotky.
Teď, s odstupem, vidím znovu, kolik jemnosti, důvěry i otevřených srdcí tam bylo. Kolik lidí si dovolilo cítit a být jen tak. Kolik očí zavřených i zeširoka otevřených. Ticho mezi tóny. Oddanost. Láska. A připomnělo mi to, proč to celé dělám - přesně kvůli těmhle opravdovým lidským momentům, které se nedají naplánovat. Jen jim můžeme vytvořit prostor.
Děkuju všem, kdo byli součástí. Tohle je jen malý střípek z objektivu . Ale nese v sobě nádech celého večera. 🤍
o
