07/10/2022
Tento příběh plný smutku, ale také naděje patří :
Je to 2,5 roku, co jsme se rozhodli naší dcerce pořídit sourozence. Nechtěli jsme, aby mezi nimi byl moc velký rozdíl.
3,5 roku nám přišlo akorát a věřili jsme, že otěhotním stejně tak rychle, jako poprvé.
Bohužel… Půl roku trvalo, než jsem otěhotněla. Když jsem pak uviděla na těhotenském testu 2 čárky, byla jsem nadšená.
Konečně se povedlo. Osud tomu ale nepřál a tak jsem v 9. týdnu těhotenství samovolně potratila.
Zbořil se mi svět, ale nevzdala jsem to. Po 3 měsících se nám s manželem podařilo a já otěhotněla znovu.
Měla jsem obrovský respekt a strach z toho, co by mohlo přijít.
Na první kontrole pak doktor nic neviděl a tak jsem byla objednána za týden znovu. Byla jsem z toho dost nesvá.
Těhotenské nevolnosti byly, proto jsem věřila, že je to dobré znamení. Bohužel ani tentokrát pro mě neměl doktor dobrou zprávu.
Zamlklé těhotenství v 11. týdnu jsem tak musela podstoupit revizi dělohy. Tak na dně jako tenkrát, jsem nikdy nebyla.
Přišlo mi to jako obrovská zrada a nespravedlnost.
I přes tu šílenou bolest jsem to nevzdala. Touha po velké rodině byla větší.
Po dvou měsících od revize jsem tak znovu otěhotněla a věřila jsem, že tentokrát už bude vše v pořádku.
Bylo a já po všech těch ztrátách zažila po 9 měsících neskutečný pocit štěstí.
Naše duhová holčička se k nám vrátila. ❤️
Pošli rodině 🌈 do komentáře.
Vyjádři jim tak podporu.
VIDEO NA MÉM INSTAGRAMU
