O životě zblízka s Bohumilou Čihákovou

24/07/2024

Tuto nádhernou ženu mi do cesty poslal osud. Stejný osud ji vzal jejího syna Samuela, když mu byly dva roky. Na rok se uzavřela sama do sebe. Hledala odpovědi na bolestivé otázky. Útěchou se jí staly filozofické knihy. Ponořila se do numerologie. Studovala a potkávala se s řadou uznávaných odborníků. Řešili společně reinkarnaci duší, posmrtný život a vesmír. Mnozí si mohou myslet, že se zbláznila, upnula k neexistujícímu, jen, aby potlačila a zahnala bolest. Není to pravda. Smrt jejího milovaného syna Samuela ji přiměla přemýšlet o životě jinak. Hluboké úvahy a myšlenky předala i v dnešním rozhovoru, ze kterého jsem odcházela úplně rozsekaná. Strašně jsem potřebovala obejmout svoje děti. Dlouho jsem seděla na parkovišti, hleděla vzhůru k nebi a promítala si v hlavě všechny ty silné věty a myšlenky z pro mě osudového setkání.
Báro, děkuji za důvěru a sdílení. Věřím, že pro mnohé to bude cesta k novému začátku.

https://www.denik.cz/z_domova/barbora-krepelkova-vira-nadeje-smrt-posmrtny-zivot.html

Deník.cz O životě zblízka s Bohumilou Čihákovou

17/04/2024

Ano, jsem lesba. Zpěvačka LP je moje osudová láska, říká moderátorka Iveta Maurerová

Že je lesba, nebylo náhlé procitnutí. Věděla to už dávno, i když měla vztahy s muži. S některými zažívala už jako náctiletá násilí ve všech jeho podobách. Nedávno však potkala svoji osudovou lásku. Světoznámou zpěvačku LP. „Když jsem zpěvačku LP viděla poprvé, neměla jsem vůbec tušení, kdo to je. A bylo mi úplně jedno, jestli je to žena nebo muž, vypráví v rozhovoru moderátorka Iveta Maurerová.

S Ivetou jsem se sešla den před odletem na Bali, kam odletěla s LP na dovolenou. A o čem všem jsme si spolu povídaly? O neschváleném manželství pro všechny a osvojování dětí, o diskriminaci a sebe-vědomí, strachu a násilí. O hejtech a podivování se společnosti nad tím, že je moderátorka Snídaně s Novou lesba i o reakcích na její vztah se zpěvačkou LP.

Tady malá část z rozhovoru....

Mnohé napadne a řeknou si 'ta je hloupá, měla odejít, může si za to sama'.

To si mnozí řeknou o každé oběti jakéhokoliv násilí. Ale není to tak jednoduché. Když nemáte dostatečné sebevědomí a narazíte na manipulátora, vymanit se z jeho pařátů je těžké. Ráno jsem se budila se staženým žaludkem, co mě zase čeká, jakou bude mít náladu. Naučila jsem se měnit komunikační techniky. Mnohdy jsem doslova ani nedutala. Jenže na agresora nic nezabírá. On si jede svoji cestu. Zastrašoval mě, házel a rozbíjel věci, ničil mi oblečení. Udělal si ze mě hadr na podlahu.

Během těchto vztahů jste studovala na vysoké škole, hlásila jste se do soutěže krásy, kterou jste v roce 2018 vyhrála. Byl to splněný sen, přinesla vám výhra kýžený pocit dostatečnosti a sebevědomí?

Toužila jsem po tom od malička a dodalo mi to určitě znova chuť do života.

Dával vám tehdejší partner nějaká ultimáta nebo i zákazy?

Nemohla jsem fotit plavky a spodní prádlo. Nemohla jsem se fotit zezadu a na přehlídce jsem nesměla jít s modelem. Když jsem cokoliv z toho porušila, bylo zle.

Na sociálních sítích vás hodně kritizovali, že si přes zpěvačku LP děláte kariéru a získáváte sledující.

Ano, těch hejtů pár přišlo, že jsem najednou homosexuálka a že to je kvůli slávě. Což je pro.....

Celý rozhovor si můžete přečíst na https://www.denik.cz/z_domova/iveta-maurerova-partnerka-lp.html

@[100063539801434:2048:http://xn--denk-xpa.cz/]

17/01/2024

K menopauze přikládám i anketu. Hlasovat a sledovat výsledky můžete zde:

https://www.denik.cz/z_domova/dana-skorpilova-zivot-s-menopauzou.html

17/01/2024

V padesáti se jí převrátil život vzhůru nohama. Z pozice ředitelky skončila ze dne na den na úřadu práce. „Byla to pro mě šílená dehonestace, když jsem stála mezi lidmi na pracáku, kteří pracovat nechtěli a já chtěla. Měla jsem světu co nabídnout, ale oni mě nikde nechtěli. Přišla jsem o práci, rodinu a milence. Bylo to horší než celá menopauza, která tomu všemu moc nepřidávala,“ vypráví v rozhovoru fitness trenérka, specialistka na výživu a spoluautorka knihy Fit i bez fitka Dana Škorpilová.

https://www.denik.cz/z_domova/dana-skorpilova-zivot-s-menopauzou.html

24/12/2023

Náš milý Jažíšku,

až poletíš kolem, nespěchej a nezatěžuj se ničím materiálním.

S velkou dávkou pokory, prosím, za nás všechny, o to nejdůležitější.

Sešli nám lásku a sílu k překonání bolesti. Mnohá srdce teď velmi truchlí a cítí se opuštěně.

Dej nám víru, že dobro zvítězí nad zlem.

Posviť nám na cestu, abychom nezbloudili. Světlo je přeci naděje.

Naděl nám, prosím, více laskavosti, která tvoří a prohlubuje přátelství.

Děkuji ti Ježíšku.

Přeji vám požehnané Vánoce. Prožijte je ve zdraví a lásce. Opatrujte se ❤️🌲

22/12/2023

Včerejší tragická událost přesahuje možnost slov. Myslím na oběti, pozůstalé, přeživší a vracející se na půdu, kde zlo přemohlo laskavost.

Děti potřebují naši lásku. Vědět, že jsou v bezpečí. Že se nemusí bát se ptát a svěřit se s čímkoliv. Naslouchejme jim. Hrajeme si s nimi. Smějme se spolu. Nesuďme. Ptejme se. Zpomalme. Buďme k sobě laskaví.

O bolesti, traumatech a těžkostech jsem si nedávno povídala s klinickým psychologem Danielem Krejcarem. Byl sám zoufalý, jak špatně je u nás nastavený systém pomoci dětem trpících duševní bolestí. I tou nejmenší. Proto s kolegy založili centrum Nákel. Je pro všechny děti až do 26 let. Čekací doba max 14 dní. Umí pomoci. Obraťte se na ně. A jsou na pojišťovnu.

: Štědrý den tráví na psychiatrii. Ne všechny děti smí domů, říká Krejcar

Generace „sněhových vloček“ je označení pro děti narozené v letech 1995 až 2010. Tyto děti jsou považovány za méně odolné a ve styku s okolním prostředím rychle tají. Trápí je úzkosti a deprese. Jde o děti s velmi křehkou duší. Zažívají pocity ztracenosti, nepatřičnosti a zbytečnosti. O Vánocích se tyto pocity násobí. Sebepoškozují se a ztrácí chuť žít.

Co je příčinou jejich křehkosti? Jak dítě prožívá, když rodič jeho starosti bagatelizuje? Kde hledat akutní, ale i dlouhodobou pomoc?
Nejen na tyto otázky odpovídal klinický psycholog a psychoterapeut Daniel Krejcar, který je také vedoucím nového dětského psychoterapeutického centra Nákel.

Celý podcast si můžete poslechnout zde nebo na všech podcastových aplikacích.

https://www.denik.cz/z_domova/jake-jsou-vanoce-na-psychiatrii-daniel-krejcar.html

O životě zblízka s Bohumilou Čihákovou @[100063539801434:2048:http://xn--denk-xpa.cz/]

20/12/2023

V lavicích se nudí. V ruce by raději drželi mobil než knížku. Jsou citliví, emociálně méně stabilní, zaměření na sebe a zároveň přesvědčeni o své výjimečnosti. Starší generace je označuje za líné, rozmazlené a sebestředné spratky. Přitom právě tato generace sněhových vloček, i když je křehká, je výjimečná. Psycholožka Markéta Švamberk Šauerová navíc nevnímá současné mezigenerační rozdíly tak dramaticky. „Buďme upřímní sami k sobě a dopřejme mladé generaci čas, aby ukázala, že to zvládnou. Naučme se být trpěliví a dejme jim prostor,“ nabádá.

https://www.denik.cz/z_domova/marketa-svamberk-sauerova-generace-z-snehovych-vlocek.html

http://xn--denk-xpa.cz/ Markéta Magdaléna Šauerová

08/12/2023

: Rebelka nebo ta s rudou rtěnkou. Nesnáším nálepky, říká farářka Martina Viktorie Kopecká

Kromě nálepek, kterých není málo, je Viktorie také pod tlakem kvůli naprosto obyčjné a normální věci. Miluje totiž ženu. Za sebe křičím: No a co!.

Svůj coming out učinila prostřednictvím knihy Zpověď farářky a dlouhých sms zpráv, které rozeslala kněžím. Měla strach z odsouzení. Bála se zklamání.

„Bála jsem se tu informaci říct některým autoritativním osobnostem, lidem, které jsem považovala za konzervativní, lidem, kteří jsou v církevní službě desítky let a jsou mi vzory.
Když to nakonec vyplavalo, tak mi téměř do jednoho vyjádřili velkou podporu. Byla jsem připravená, když knížka vyšla opustit službu. A to, že jsem nemusela odevzdat klíče a talár, pro mě byla radostná událost,“ vypráví v podcastu farářka Martina Viktorie Kopecká.

Celý podcast si můžete poslechnout zde:

https://www.denik.cz/z_domova/podcast-fararka-kopecka.html

@[100063539801434:2048:http://xn--denk-xpa.cz/] O životě zblízka s Bohumilou Čihákovou

24/11/2023

: Děti zaměstnala ve své firmě. Našly v ní hodnotu peněz i sebe, říká bysnysmenka Křížová

Jako malá kapesné nedostávala. Snažila se ho získat sběrem starého papíru.
„Měla jsem strašně hodnou babičku, ale zároveň velmi přísnou. Tenkrát v dobách mého dětství se nosil papír do sběru, ale ty peníze za něj jsem musela odevzdávat do takové kovové krabičky, ze které se nesměly ty peníze brá, a když, tak jenom ve výjimečných příležitostech. Mě to samozřejmě strašně štvalo, takže chodit s tím papírem do sběru pro mě bylo výchovně velmi demotivační. Toto jsou moje úplně nejranější vzpomínky na to, jak jsem přišla, nebo spíš nepřišla k penězům,“ vzpomíná byznysmenka Křížová.

Na to, jestli někdy zhřešila a peníze si s kasičky vzala, odpověděla: „Zhřešila (smích). Ale nepamatuji si, že bych si kdy něco z těch peněz koupila. Babička si prošla velmi těžké životní období. Zažila válku, potravinové lístky a podobně. K těm penězům měla úplně jiný vztah a tak to dnes chápu, ale tenkrát mi to přišlo nepochopitelné a musela jsem si ten vztah k penězům trošku poopravit, abych nezůstala zacyklená v této finanční výchově,“ uzavírá Křížová.

V podcastu také uslyšíte, proč s dětmi o financích mluvit, jak vysoké kapesné by mělo být a kdy je začít dětem dávat, jak spořit a investovat, proč je bohatství pomíjivé, ale také to, jak Margareta Křížová vychovávala k financím svoje dvě děti, které dnes úspěšně podnikají.

Podcast si můžete poslechnout tady https://www.denik.cz/z_domova/margareta-krizova-kapesne-brigada-penize.html
nebo na všech podcastových aplikacích.

O životě zblízka s Bohumilou Čihákovou http://xn--denk-xpa.cz/ Margareta Křížová

Menší dcera se mě často ptá, proč musím chodit do práce a nemůžu být doma. Nesnáší totiž školku. Ta starší občas utrousí „chtěla bych vyhrát a být bohatá“. „To já někdy taky,“ pomyslím si. Jenže bez práce nejsou koláče. Tato věta mě provází od chvíle, kdy ...

14/11/2023

Propagátorka unschoolingu (domácího vzdělávání) Zdeňka Šíp Staňková děti do školy nenutí. Jako malá ve škole čelila posměškům, zažila šikanu, srovnávání a nesmyslné hodnocení, i proto chce svým dětem dopřát svobodu.

Tady je krátká ukázka z rozhovoru na @[100063539801434:2048:http://xn--denk-xpa.cz/]

📍Věříte, že škola se jednou stane místem, kde budou všechny děti spokojené?

Ne. Protože cílem školy není, aby byly děti spokojené.

📍Co je cílem školy?

Když se podíváme, jak vznikla povinná školní docházka před těmi 150 lety, tak to bylo kvůli tomu, aby vznikla sorta poslušných pracovníků, zaměstnanců a vojáků. Když se začtete do historie, tak všechno tomu odpovídá, pětačtyřicetiminutové bloky, segregace podle věku, krátké přestávky. Všechno je to nedesignované tak, že to má osekávat individualitu. Když jste příliš chytrý, vybočujete. Když jste nedostatečný, je to blbě. Takže vlastně cílem je být průměrný. Je to státem řízené vzdělávání, takže cílem je zřejmě občan podle představ státu. A to není svoboda.

A jaký názor na vzdělávání máte vy milý čtenáři?

Děti jsou taky lidi

https://www.denik.cz/z_domova/zdenka-sip-stankova-vychova-deti.html

Když mi bylo patnáct, vzala mě máma do mensy na IQ testy, aby si dokázala, že nejsem blbá. Jen proto, že mi nevyhovoval vzdělávací systém a nesvoboda. Nemohla jsem říct svůj názor. Čelila jsem hodnocení, srovnávání a šikaně. A tím jsem nevyhovovala ani mamince, proto říkala...

07/11/2023

Děti jsou taky lidi. Věta, která mě napadne několikrát za den. Na hřišti, kde si děti hrají, jsou radostné, hlučné a šťastné. A vždycky se najde někdo, komu to vadí. Kdo hází v tom lepším případě ,,jen" špatný pohled na rodiče i dítě, že je nevychované. V tom horším ječí taky. To se stalo nedávno. Čekala jsem u lékaře. Lidí jak octomilek. Jedna maminka u sebe měla chlapečka. Po dvou hodinách čekání jsem byla nervní i já. Dospělá žena. Když ten chlapeček po tom, co nudou otřel zády všechny zdi, zmáčknul každou kliku od dveří, proplazil židle křížem krážem, nakonec začal nudou plakat: "kdy už pudem maminko, já chci domů", ale než jeho matka zalapala po dechu, předběhla ji paní, co seděla o dvě židle dál. ,,Seš neposlušný a hlučný, a vy byste měla brát ohled na ostatní. Na co ho sem taháte", spustila na ně. Dítko plakalo ještě víc. Jeho matce nebylo viditelné dobře a já jsem měla nutkavou potřebu zastat se jejího malého. Tak jsem si k němu přisedla a začala zpívat kolo kolo mlýnský, chvíli koukal a pak se přidal. Paní bohužel přidala taky. Tak jsem ji poslala někam.

Proč zapomínáme, že i my jsme byly děti? Protože jsme museli mlčet? Být poslušní? Nemít názor? Tak to dětem vracíme?

Normální dítě křičí a běhá. To vzdělávací systém neakceptuje, říká Zdeňka Šíp Staňková.

Když mi bylo patnáct vzala mě máma do mensy na IQ testy, aby si dokázala, že nejsem blbá. A to jen proto, že mi nevyhovoval vzdělávací systém a nesvoboda. Nemohla jsem říct svůj názor. Čelila jsem hodnocení, srovnávání a šikaně. A tím jsem nevyhovovala ani mamince, proto říkala, že jsem pokažená. A to si myslí do dnes, vypráví v rozhovoru Zdeňka Šíp Staňková, která je propagátorkou sebeřízeného vzdělávání a zakladatelkou projektu Děti jsou taky lidi.

Celý rozhovor si můžete poslechnout tady:
https://www.denik.cz/z_domova/deti-jsou-taky-lidi.html
Nebo na všech podcastových platformách.

O životě zblízka s Bohumilou Čihákovou O životě zblízka s Bohumilou Čihákovou Děti jsou taky lidi @[100063539801434:2048:http://xn--denk-xpa.cz/]

27/10/2023

Moje dětství se pojí s autoritativní výchovou. Žilo se tak a na vesnici kor. Dítě nemělo právo na názor. Pouze na poslušnost. V určitém věku se ze mě stal rebel. Lítala jsem občas v průserech. Vzdorovala. Moje povaha tak i zůstala. Nesnáším řvaní. Nesnáším vynucenou autoritu a nadřazenost. Příkazy ignoruji. A tak mám problémy občas i dnes.

O výchově dětí jsem si povídala s doktorkou Janou Nováčkovou. Taky to neměla lehké.
"Otec byl autoritativní, používal i tělesné tresty, maminka byla naopak velmi respektující. Nejhorší věta, kterou táta říkával poměrně často byla: dokud tě živím, budeš poslouchat. Pamatuji si, že ve mně vyvolávala pocit bezmoci a jakési viny, že mně někdo musí živit, že jsem na obtíž, vzpomíná v rozhovoru doktorka.

Naskakuje mi husí kůže s uvědoměním si, kolikrát jsem podobnou nebo jinou větu, byť v dobrém úmyslu, sama použila. Kde má kořeny direktivní výchova, jaký vliv má na děti a proč je ve společnosti stále oblíbená? Nejen na tyto otázky odpovídala psycholožka Jana Nováčková, která je spoluautorkou knihy a konceptu Respektovat a být respektován.

Podcast si můžete poslechnout: https://www.denik.cz/z_domova/proc-je-poslusnost-rizikova.html nebo na všech podcastových platformách.

O životě zblízka s Bohumilou Čihákovou http://xn--denk-xpa.cz/ VLTAVA LABE MEDIA