29/02/2024
Tak, Psí život 2 byl betačtenáři dočten... Paní nakladatelce se více líbí první díl, jelikož je však Psí život 1 její nejoblíbenější mnou napsanou knihou, tak to chápu. :) Kamarádovi Martinovi se líbí oba díly stejně. Nicméně byli překvapeni, jak odlišný je druhý díl tematicky i náladou. Martin zmínil, že: "... zatímco u jedničky jsem brečel smíchy, dvojka je melancholická." A s tím se ztotožňuji. Tak budu zvědav na vaše dojmy, až v červnu kniha vyjde.
Zhodnotím-li tvorbu všech svých (devíti) knih, tak psaní této pro mne bylo emočně nejtěžší, byť např. Příběhy sráče jsem psal coby socka a alkáč, O(byčejný) ŽIVOT zas pár měsíců po mámině smrti či Beadníka při potížích se slinivkou. Zvláštní...
A jak jsem se těšil, až si moje pošahaná řepa konečně odpočine, tak je tomu úplně naopak. Asi je poznamenána tím příběhem, nějak nechce fungovat a já vlastně ani netuším, jak s tím naložit. Dokonce jsem měl chuť zmáčknout Delete a knihu nakonec nevydat. (Aby se mi ulevilo.) To bude jistě těmi Jeseníky...
Tímto chci paní Kaiserové i Martinovi poděkovat za přečtení, korekturu i revizi. Kája teď bude pracovat na obrázcích. Děkuji samo i vám za to velké množství ohlasů a podnětů, abych dvojku napsal, děkuji Arimu, který to celé rozlouskl, a v rámci samotného příběhu děkuji berňákovi Bernymu, který jej svou přítomností táhne kupředu, a když jsem si při psaní občas nevěděl rady, byl to tehdy právě on, kdož se na doposud nepopsané stránce objevil, aby pomohl ději udat ten správný směr.
V dubnu vypukne měsíční projekt na Hithitu. Já svou část úkolu splnil. Zda se na knihu vyberou peníze díky zakoupeným odměnám (předkup Psího života 2, výlet s Jařím po jesenických místech, v nichž se příběh odehrává, Kájiny origo obrázky atd.), už bude záležet hlavně na vás. ;)