09/06/2025
Jak se dostat na střechu AFRIKY, jak vyjít Kilimanžáro 5895 metrů? Vzpomínky sepsány níže.
KILIMANŽÁRO – svahilsky UHURU PEAK
je nejvyšší hora Tanzánie a zároveň nejvyšší hora celého kontinentu jménem AFRIKA. Její nadmořská výška 5895m. s pověstnou sněhovou čepicí přitahuje snad každého dobrodruha, který kdy navštívíl Tanzánii..
Všude kolem rozpálená země od slunečních paprsků afrického slunce, pobíhající žirafy, zebry a sloni v národních parcích, řeky plné krokodýlů a hrochů a nad tím vším se vypíná tento majestátný africký gigant KILIMANŽÁRO se svou pověstnou sněhovou přikrývkou. Ano to je KILIMANŽÁRO, můj dlouholetý sen.
V lednu v roce 2008 jsem byl s manželkou na fantastické dovolené v Keni v národním parku MasaiMara. Když jsme se tenkrát vraceli a odlítali domů, přelétali jsme právě nad vrcholovým kráterem Kilimanžára. Ihned jsem zatoužil podívat se osobně na jeho vrchol, vylézt tuto horu, aniž bych tušil co to obnáší, kolik dřiny a peněz to bude stát.. Ale již tenkrát jsem Lucii řekl „ jednou to Kilimanžáro vylezu“.
Prostě nevím, co mě to tenkrát v letadle napadlo, že bych chtěl jednou stanout na nejvyšším bodě afrického kontinentu. Léta plynuly, ale mě můj sen stále neopouštěl. Stále jsem nenašel nikoho, kdo by chtěl toto dobrodružství sdílet se mnou, nikoho kdo by se chtěl trmácet přes půl světa do Afriky a platit za tento výstup tak horentní sumu místním agenturám. Nenašel jsem žádného podobně smýšlejícího blázna, který by chtěl společně se mnou zvednout ruce u vrcholové cedule na střeše celé AFRIKY.
Až jednou po letech jsem si psal se svou kamarádkou Lenkou Pavlíčkovou, která se tenkrát po delší době vracela do Čech z Austrálie a sdělovali jsme si své plány a přání. Psal jsem, že již dlouho toužím vyrazit do Afriky na KILI, ale bohužel nemám s kým. Během chvíle jsme se domluvili, že je to výzva i pro ni a že by jela. No byl jsem úplně u vytržení, jakou jsem měl radost. Teď jen sdělit manželce, že bych rád na KILI s cizí ženskou. Ale, to už přece nějak vymyslím, pomyslel jsem si .
Začala tvrdá příprava, běh, lezecká stěna, kolo a nějaké túry po naších horách. Bohužel, žádný nedosahuje závratných výšek, ale lepší něco než nic. Ale společně s Lenkou jsme vyšli na Sněžku, Medvědín, Lysou Horu v Beskydech jsem vyšel několikrát. Vydal jsem se aspoň na chvíli do švýcarských ALP v okolí Matterhornu, abych alespoň tam byl výše nad 3000 metrů. Ani jeden z nás netušil, co s námi udělá skoro 6000 m.n.m.
Zakoupili jsme letenky u Turkish Airlines za nějakých 16000 Kč do Moshi, kde už nás čekal majitel agentury DOTCOM SAFARIS. Na KILI se bez agentury vyjít nedá. Na KILI vede několik výstupových cest. Nejpoužívanější je MARANGU, nazývaná též jako Coca-cola route, která je nejjednodušší, pak jižní trasa Machame route nazývaná Whisky route, Lemosho a Shira vedoucí ze západní strany, Rongai je severní a z jihu vedou dvě trasy a to Mweka a Umbwe.
Vybrali jsme LEMOSHO ROUTE, která je sice delší než ostatní trasy, ale poskytne nám alespoň delší čas na tak potřebnou aklimatizaci. Všechny expedice jsou plánované agenturami na 5-8 dní včetně sestupu. Záleží na výstupové trase, ale vzhledem k získání již zmíněné kvalitní aklimatizace, doporučuji zvolit delší trasu. Ze zákona je nutné táhnout na KILI minimálně 8 lidí. Guidy, kuchaře, nosiče, ti všichni jsou nezbytnou součástí Vaší expedice, tak to prostě je a nedá se to obejít. Před vstupem do národního parku se musíte zaregistrovat, váží se každé zavazadlo, aby nosiči nebyli přetěžování. Kontrolují se zásoby jídla. V každém výškovém táboře se pak kontroluje jestli se držíte plánované trasy. Lemosho route procházíte těmito tábory, Mti Kkuba, Shira camp 1, Shira camp 2, Barranco camp, KARANGA camp a nakonec BARAFO HUT, kde se potkávají tyto trasy a to SHIRA, MWEKE, Machame a Umbwe rout ve výšce zhruba 4680 m
Naše expedice probíhala hladce, dokonce jsme si s Lenkou říkali, jakou máme formu. Stoupali jsme postupně do jednotlivých výškových táborů celkem hladce, kde už nosiči na nás čekali s postaveným stanem, kuchaři měli navařené jídlo, cítili jsme, že agenturu, kterou jsme zvolili, byla to správná volba. Poslední a zároveň nejtěžší trasa na hřeben Kilimanžára je velmi dlouhá, převýšení více jak 1100 metrů, k tomu začíná na vaší kondici projevovat vysoká nadmořská výška. Vrcholový den a poslední výstup na vrchol KILI začíná těsně po půlnoci, před jednou hodinou ráno. Na vrcholu bychom měli být na východ slunce.
Když jsme vycházeli a zvedl jsem hlavu vzhůru, uviděl jsem nade mnou šnůru světýlek od čelovek horolezců, kteří vyrazili před námi.
Šli jsme podle plánu, krok sun krok, doplňovali jsme pravidelně tekutiny. Nutné počítat, že cestou je velká zima a často tekutiny zamrznou. Nutné je mít termosku s čajem, jinak hrozí, že vám tekutiny během výstupu zamrznou. Celou cestu jsem cucal energetické bonbony z hroznového cukru, žvíkal sušené maso. Energie pomalu, ale jistě odcházela, do toho šílená zima na prsty u nohou, Nevnímal jsem nic jiného než můj dech a tu šílenou zimu. Míjeli jsme jednu expedici za druhou a já si vůbec neuvědomoval, jestli už jdou dolů nebo jestli je předbíháme. Když začalo pomalu svítat ocitli jsme se na hřebeni KILIMANŽÁRA a já už věděl, že to zvládnu. Až tady jsem zjistil, že všichni ti co byli před námi, jsou za námi, že jsme je postupně předběhli. Dorazili jsme ještě za tmy, před námi zůstalo pár jednotlivců.
JSME TADY, JSME NA VRCHOLU NEJVYŠŠÍ hory AFRIKY. Je ukrutná zima, vítr bičuje naše obličeje, sundávám rukavice, abych udělal pár fotek, necítím prsty. Vlastně necítím ani příliš velkou radost, jsem unavený a zmrzlý, chci hrozně rychle odtud pryč. Dolů v podstatě běžím a již za světla vidím spousty lidí, kteří mají ještě svůj cíl před sebou v nedohlednu.. Někteří jsou na tom skutečně velmi bídně. Já jsem rád, že už můžu jen klesat, pomalu se mi vrací cit do rukou, otáčím se a fotím vrchol KILI. Až tady se projevuje má radost naplno, brečím štěstím a ještě děkuji horskému božstvu, že mi to bylo umožněno.
A ani mi nevadí, že jsem neotevřel láhev SEKTU vinařství SPIELBERG, kterou jsem tahal na vrchol a chtěl si tam na oslavu připít . Sestupujeme a já se těším až budeme v kempu.
Dokázali jsme to a já si splnil tento sen, který jsem nosil několik let v hlavě. Zvládli jsme to nakonec za 6 dní včetně sestupu, o jeden den dříve než bylo plánováno.
Děkuji ti HORO, že jsi mě pustila až na samotný vrchol. Děkuji ti LENKO, byla jsi ten nejskvělejší parťák… A teď už hurá na LETADLO a směr ZANZIBAR , kde už nás čeká manželka Lucie, ta co mi povolila uskutečnit a zrealizovat můj sen.
