Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.

30/07/2025

🗫 SAVE THE DATE / ukrajinský večer v Knihovně Václava Havla

✌️ Na druhou zářijovou středu jsme pro vás i pro sebe připravili důležitý program: křest knihy UKRAJINSKÁ VĚDA ŽIJE! v Knihovna Václava Havla spojený s besedou o tom, jak knížka přišla na svět, ale především o tom, jak Akademie věd České republiky pomohla po ruské invazi na Ukrajinu tamním vědcům.

💬 "Bezprostředně po invazi Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 vyslovila Akademie věd České republiky solidaritu napadené zemi a zahájila program přímé podpory ukrajinských vědců nazvaný „Researchers at Risk Fellowship“. Krátce na to získalo v ústavech AV ČR tuto podporu přes padesát ukrajinských badatelů z různých oborů. Ihned se zapojili do českých i evropských výzkumných projektů, případně rozvíjeli bádání zahájená doma. Kromě toho si nově osvojili některé postupy a znalosti z české vědy. Ve Slovanském ústavu AV ČR souběžně vznikla iniciativa pořádat pravidelná setkání ukrajinských vědců, doprovázená přednáškami z oborů humanitních věd. Tato aktivita vyústila do vydání kolektivní monografie Ukrajinská věda žije!, jež obsahuje literárněvědné i jazykovědné studie o uměleckých překladech, filmovém umění nebo o ukrajinské emigraci."

📅: středa 10. září 2025, 19:00 – 21:00
🏠: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
ℹ️: vstup volný
🖍️📄: https://www.vaclavhavel.cz/cs/index/kalendar/2666/ukrajinska-veda-zije-aneb-jak-akademie-ved-cr-pomaha-ukrajinsky-vedcum

👥 Kniha bude v průběhu večera pokřtěna. Okolnosti jejího vzniku a vůbec fungování celého programu AV ČR na podporu ukrajinských vědců představí badatelky Olha Doloh a Hanna Sytar ze Slovanského ústavu AV ČR, ředitel ústavu Václav Čermák a bývalá předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která program podpory přivedla k životu.

🗣️ Moderuje ukrajinista Petr Kalina z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Těšíme se na vás!

29/07/2025

📷 FOTOGALERIE / z prezentací knihy Jakuba Mikuleckého v Sofii a Plovdivu

🇧🇬 Už jsme vás informovali, že vyšlo bulharské znění monografie kolegy Jakuba Mikuleckého o bulharské neoficiální literatuře, v překladu prof. Žoržety Čolakovy nazvané Между дисидентството, ъндърграунда и сивата зона. Неофициалната българска литература 1944–1989.

📚🤫🏛️ Na začátku prázdnin ve čtvrtek a pátek 10. a 11. července byla knížka představena nejprve na Plovdivské univerzita Paisije Chilendarského a následně v Sofii, kde se akce uskutečnila pod záštitou tamního Českého centra. (Pořadí akcí na fotografiích řadíme obráceně.)

28/07/2025

၊၊||၊ Podcast // VÁCLAV ČERMÁK O HISTORII SLOVANSKÉHO ÚSTAVU

🎙▶📻⏯🎙️Minulý týden vystoupil ředitel Slovanského ústavu AV ČR Václav Čermák v epizodě podcastu Hej, Slované, kde hovořil o historii našeho vědeckého pracoviště. Tato epizoda slavistického podcastu vznikla právě ve spolupráci s SLÚ.

💬 "V roce 1922 dochází v mladém Československu k nebývalé věci: parlament přijímá zákon o zřízení dvou vědeckých institucí: Slovanského a Orientálního ústavu, prezident Masaryk věnuje na činnost prvního zmíněného obrovskou sumu tří milionů korun. Stát takto chtěl podpořit svou existenci, jasně deklarovat svou orientaci ve světě a najít pro ni vědeckou bázi, která by svým výzkumem praktické fungování státu předjímala. Kromě vědecké sekce měl Slovanský ústav sekci národohospodářskou, jež měla obhospodařovat vztahy se slovanskými státy na byznysovém základě. To se nepovedlo. Zároveň v té době existovali specialisté srovnávající například právo jednotlivých slovanských zemí (což je dnes bohužel neexistující obor). Bádání ústavu ovšem přesahovalo slovanský areál, věnovalo se totiž též Rumunsku, Maďarsku, Albánii. Prvorepublikový zájem o slovanské národy samozřejmě kromě jiného odrážel národnostní složení nového státu, jenž jako multietnický vlastně přirozeně navázal na strukturu Rakouska-Uherska. A opomenout nelze ani to, že ve Slovanském ústavu významně působili také emigranti z Ruské říše.

Prvorepublikové úzké sepětí státu se slovanským prostorem a slavistickou vědou se v průběhu 20. století neustále rozvolňovalo s nástupem všech dalších režimů, které přicházely. A byl to vývoj mnohdy nečekaný: třeba nacisté měli se Slovanským ústavem své překvapivé plány, zato komunisté velmi záhy usilovali jej zrušit. Jak do historie ústavu promluvila padesátá léta? Jak sovětská okupace a jak normalizace? Jak probíhalo obnovování ústavu v devadesátých letech? Čím se Slovanský ústav zabývá dnes? Jak se vyrovnával s jugoslávskými válkami a s válkou v Ukrajině a jak na ně reagoval? Kolik významných vědeckých prací bylo politickými zásahy nenávratně zničeno? A které naopak vznikly natruc vládnoucím režimům? O fascinujících a setrvale paradoxních dějinách vědecké instituce, jež přesně odrážejí dějiny československého státu, hovoří v další epizodě svého sourozeneckého podcastu bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s ředitelem Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Václavem Čermákem."

🔗 Odkazy na veřejnou, ale zkrácenou část:
👉 YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=BvxpktvXfok
👉 Spotify: https://open.spotify.com/episode/1cQyK5nfTUkE60LISOOWgu

🔗 Celá epizoda je zatím k mání pouze na placených platformách:
👉 Forendors: https://www.forendors.cz/p/833299404055257045
👉 EchoPrime: https://www.echoprime.cz/a/Huikw/podcast-hej-slovane-badani-o-slovanech

25/07/2025

📘 Knižní novinka: BULHARSKÉ VYDÁNÍ MONOGRAFIE JAKUBA MIKULECKÉHO

📚 V Bulharsku vyšel před prázdninami knižní překlad monografie našeho kolegy Jakuba Mikuleckého MEZI DISENTEM, UNDERGROUNDEM A ŠEDOU ZÓNOU (NEOFICIÁLNÍ BULHARSKÁ LITERATURA 1944–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1989), kterou jsme česky vydali před čtyřmi lety spolu s Nakladatelství Academia. Bulharské vydání vyšlo v překladu a redakci prof. Žoržety Čolakovy v rámci projektu na podporu zahraniční bulharistiky, financovaného tamním Ministerstvem školství a vědy.

👏 Jakubovi srdečně blahopřejeme, jelikož –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ to podtrhněme a zdůrazněme –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jde o první překlad české monografie do cizího jazyka od obnovení Slovanského ústavu AV ČR v devadesátých letech. Kolegové běžně publikují v cizích jazycích originály, ale překlady nevznikají. Toto je první vlaštovka, což samo o sobě značí, o jak důležitou knihu jde. Čeští zájemci o ni si ji stále mohou koupit na webu Academie: 👉 https://www.academiaknihy.cz/kniha/mezi-disentem-undergroundem-a-sedou-zonou/

💬 "Čeští a slovenští čtenáři se před rokem 1989 s bulharskou literaturou setkávali dnes a denně, ta však v tehdejším Československu pochopitelně nebyla představena ve své úplné podobě. Podobně jako v ostatních zemích na východ od železné opony existovala i v Bulharsku literatura neoficiální (samizdatová, „šuplíková“, zakázaná). Tato kniha představuje první ucelený pohled na neoficiální bulharské písemnictví v kontextu tamního totalitního režimu. Jednotlivé kapitoly nabízejí možná interpretační řešení vybraných literárních textů v širších kulturně-politických souvislostech. Úryvky básní, próz, dramat, esejů a manifestačních textů jsou v knize představeny v češtině."

03/07/2025

FOTOGALERIE / naše příspěvky do letošního ročníku soutěže Věta fotogenická

Třicátého června byly uzavřeny přihlášky do letošního ročníku amatérské fotografické soutěže Věda fotogenická. Letos jsme zřejmě stanovili rekord: do soutěže vyslali své příspěvky čtyři kolegové, celkem jde o jedenáct fotek.

Otázka je nasnadě: vzhledem k tomu, že vloni se dvě naše fotografie umístily na výstavě a fotografie kolegy Lukáše Novosada vyhrála jednu z kategorií, bude letošní rok stejně úspěšný?

01/07/2025

RECENZE / na knihu Jakuba Kapičiaka PÍŠU, TEDY (NE)JSEM

📘 V novém čísle časopisu SVĚT LITERATURY, který vydává Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (respektive Vydavatelství FF UK), uveřejnila Dr. Michaela Pešková ze Západočeské univerzity v Plzni obsáhlou recenzi na monografii našeho kolegy Jakuba Kapičiaka PÍŠU, TEDY (NE)JSEM. Kniha přináší mnohostranný pohled na nezměrné dílo moskevského konceptualisty Dmitrije Alexandroviče Prigova (1940–2007). Nabízí analýzu autorovy poezie, prózy, teoretických textů, performancí a výtvarných děl ve světle celoživotního projektu nazvaného jeho vlastním občanským jménem. Slovy recenzentky:

💬 "Právě poměry racionality a emocionality, autenticity a systémových tendencí při vzniku díla jsou jedněmi z ústředních otázek knihy PÍŠU, TEDY (NE)JSEM, již rusista Jakub Kapičiak věnoval Prigovově osobnosti a tvorbě. Zasvěceně sleduje napětí mezi autorovou kreativitou a přenecháním produkce neosobním modelům a vzorům. (…) Dodejme ještě malou poznámku ke stylu Kapičiakova bádání a psaní. Ocenit je třeba zejména zasvěcenost, přesnost, autorský vklad a nasazení. Autor se nebojí do Prigova „pustit“, i když už mnohé bylo vyloženo, a směle doplňuje, rozšiřuje a zahušťuje „mračno“ reflexí o Prigovově díle. Vítaná je i jistá nekompromisnost: žádná klišé, žádná zjednodušení, žádné zkratky. Kapičiak například zavrhuje poststrukturalistický termín „smrt autora“ jako příliš banální nebo odmítá redukovat ruský konceptualismus na funkci dekonstrukce sovětské ideologie. Text odpovídá akademickým nárokům, ale je poutavý. (…) Kapičiakova monografie PÍŠU, TEDY (NE)JSEM představuje náročný, podnětný a přesvědčivý výkon. Takto zevrubná práce o současných ruských spisovatelích není v českém prostředí momentálně nijak frekventovaná."

➡️Celou recenzi Michaely Peškové si můžete přečíst online: 👉 https://svetliteratury.ff.cuni.cz/en/magazin/2025-###v-71-2/

➡️Knihu Jakuba Kapičiaka si můžete koupit na e-shopu Nakladatelství Academia: 👉 https://www.academia.cz/knihy?id=3247

30/06/2025

📘VÝROČNÍ ZPRÁVA SLOVANSKÉHO ÚSTAVU AV ČR ZA ROK 2024

📚 Poslední letošní předprázdninovou publikací našeho ústavu je VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2024. Dokument poskytuje podrobný přehled o aktivitách, dosažených výsledcích a hospodaření Slovanského roku v uplynulém roce 2024.

💬"Na prvním místě bych rád věnoval vzpomínku našemu emeritnímu pracovníkovi
a bývalému řediteli Slovanského ústavu, PhDr. Vladimíru Vavřínkovi, CSc., dr. h. c. (1930–2024), který nás navždy opustil 14. srpna 2024. Právě jeho zásluhou se po obnovení našeho pracoviště na počátku devadesátých let stal byzantologický výzkum opět nedílnou součástí našeho bádání, stejně jako vydávání mezinárodního časopisu Byzantinoslavica, který vycházel ve Slovanském ústavu od roku 1929. Po získání právní samostatnosti našeho pracoviště se Vladimír Vavřínek rovněž stal prvním voleným ředitelem Slovanského ústavu AV ČR a v této funkci působil v letech 1998–2007," začíná vzpomínkou na významného předchůdce svůj úvodník o činnosti našeho ústavu jeho ředitel Václav Čermák. Dočtete se toho ale mnohem víc.

➡️ Výroční zprávu ve formátu plném barev a fotografií tvoříme třetím rokem, takže už je to pěkná série. Celý její nejnovější přírůstek si můžete online prohlédnout na našem webu: 👉 https://www.slu.cas.cz/cs/aktualne/vyrocni-zprava-za-rok-2024

27/06/2025

FOTOGALERIE / ze společného jarního výletu Slovanského ústavu AV ČR

Každý rok na jaře společně vyrážíme na celodenní výlet –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ obvykle po českých zámcích, hradech, klášterech v dojezdové vzdálenosti od Prahy. Ani letos jsme nevynechali, a tak v úterý 24. června vyrazila více než polovina našich zaměstnanců do zámku Karlova Koruna a následně po obědě na prohlídku slavníkovského hradiště v Libici nad Cidlinou, kde jsme se zašli podívat i na říční soutok Labe s Cidlinou. Bylo to parádní a těšíme se zase za rok na novou poznávací výpravu!

27/06/2025

📘 Knižní novinka: SLOVINSKO-ČESKÝ SLOVNÍK Davida Blažka

📚 Po dlouhých letech se ke čtenářům dostává publikace, kterou ocení zejména odborníci z řad slovenisticko-bohemistické veřejnosti. Velice podrobně a pečlivě zpracovaný SLOVINSKO-ČESKÝ SLOVNÍK je cennou pomůckou pro pedagogy i studenty, kteří byli dosud odkázáni na slovníky v mnoha ohledech nevyhovující. Slovník připravil náš kolega PhDr. David Blažek, Ph.D., slovenista a lexikograf s praktickými zkušenostmi z překládání a tlumočení.

💬 "Absence moderního slovinsko-českého slovníku středního rozsahu pro české uživatele tížila zájemce o slovinský jazyk již delší dobu. Uvažme, že poslední slovinsko-český slovník byl na českém území vydán již roku 1908 (Slovinskočeský slovník Antonína Zavadila) a od té doby se vydávaly pouze dvojjazyčné slovníky malého rozsahu, často sloužící spíše jako pomůcka pro konverzaci při návštěvě Slovinska. Málokerý cizí jazyk měl v českém prostředí tak chabé lexikografické zastoupení jako slovinština, což mělo v praxi za následek i to, že překlady ze slovinštiny do češtiny se často prováděly prostřednictvím, třetího jazyka (…). Tato situace vedla studenty slovenistiky k myšlence vytvořit slovník, který by pokrýval aktuální slovní zásobu a mohli jej využít překladatelé, studenti slovinštiny, podnikatelé, turisté a podobně. Institucionální podmínky pro jeho vznik poskytl Slovanský ústav AV ČR. Slovník, který držíte v rukou, je výsledkem tohoto bezmála dvacetiletého úsilí," píše ve svém úvodu David Blažek.

📚 Slovinsko-český slovník tohoto rozsahu (téměř 26 000 hesel) v českém prostředí dosud nevyšel. Slovník je přehledně členěn. V úvodní části se uživatelé mohou seznámit se systémem slovinského jazyka a s praktickým návodem pro práci se slovníkem. Za hlavní slovníkovou částí následuje seznam slovinských zkratek a zeměpisných názvů. Do slovníku jsou kromě běžné slovní zásoby zařazeny například termíny či hovorové a slangové výrazy a nechybějí ani často používaná přísloví a frazémy. Heslové statě jsou doplněny o řadu příkladů v podobě slovních nebo větných spojení s příslušnými českými ekvivalenty. U hesel je vyznačováno mimo jiné místo přízvuku a kvalita či kvantita samohlásek.

ℹ️ Vydáním této knihy práce ovšem nekončí. Jakékoli připomínky nebo podněty či dotazy ke slovníku, ať už k jeho celkové koncepci, nebo k jednotlivým heslům, lze směřovat na mejlovou adresu [email protected]. Je totiž naděje, že dalším vývojovým stupněm slovníku bude jeho elektronická verze a v dlouhodobějším výhledu i slovník česko-slovinský.

➡️ Knihu vydaly Nakladatelství Academia a Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. Pořídit ji lze v dobrých knihkupectvích nebo na e-shopu Academie: 👉 https://www.academiaknihy.cz/kniha/slovinsko-cesky-slovnik/

23/06/2025