Digiděti

Digiděti Pro digiděti je mediální krajina přirozeným prostředím, stejně jako les nebo dětské hřiš Hra na pozornost a soustředění. Hra na všímání si. Je to kolektivní hra.

Maria Montessori věděla, že jednou z důležitých her, kterou děti potřebují ke svému rozvoji, je hra na vidění. Rozhodli jsme se hrát tuto hru také. Přestože jsme už dávno dospělí. Máme dojem, že je nejvyšší čas zase se ke hře na vidění vrátit. Že nastala doba vzpomenout si, jak jsme se dívali, když jsme byli ještě dětmi. Zvědavými a zaujatými a hravými. Protože někdy se na to už nemůžeme dívat, na

všechnu tu nepozornost a roztříštěnost kolem, na tu všeobecnou nevšímavost, co charakterizuje náš zcivilizovaný svět. A jindy se cítíme přehlceni všemi požadavky a doporučeními tohoto světa, naší informační doby, naší reality. A přitom není vůbec zřejmé, kdy jsme přestali vidět jako děti, ani kdy jsme skončili s naší hravou a dětskou představivostí a zvědavostí. Za stavebnici, se kterou si budeme hrát a kterou budeme pozorovat, jsme si zvolili krajinu médií a naše děti běhající v ní. Nejsme tedy osamocenými hráči hry na vidění. Hrají ji s námi zároveň také děti a jejich média. Jmenuje se digiděti. Pojďte hrát taky:-) Není nikdo, koho bychom do hry nebrali. Nikdy neřekneme: ,,Ty nemůžeš hrát! Už nebereme!"

Další hřiště jsou zde, na Facebooku, ve skupině Výchova digidětí

a na stránce www.digideti.cz

V květnu vyšly výsledky průzkumu mezi 229 výzkumníky ohledně shody vědecké obce na tématech týkajících se dětí a technol...
15/08/2025

V květnu vyšly výsledky průzkumu mezi 229 výzkumníky ohledně shody vědecké obce na tématech týkajících se dětí a technologií.

Je to zajímavé čtení pro ty, kdo má rád jasné odpovědi. Moc jasných odpovědí věda o digidětech nemá. Děti a internet se špatně zkoumají a jejich setkávání nelze snadno kvantifikovat. Jenže dnes musí věda odevzdávat jasná čísla a grafy - jinou formu ve 21. století fakta mít nemají.

Jednu z historek průzkumu komentuje Jonathan Haidt:

„Například u prohlášení: „Nadměrné používání chytrých telefonů a sociálních sítí může způsobit sociální deprivaci.“ odpovědělo v prvním jen 17% expertů, že „pravděpodobně ne“. Ale když se v 2. části průzkumu měli shodnout na výstupech, které měly být co nejblíže všeobecné shodě, prohlášení bylo zjemněno na: „Vliv a dokonce i směr potenciálního kauzálního vztahu mezi sociálními sítěmi a sociální deprivací pravděpodobně závisí na mnoha individuálních a sociálních faktorech.“

The largest-ever expert survey finds consensus about rising mental health problems, along with general agreement about some causes and potential policy responses

(kopíruji od Ivo Bystřičana pozvánku ke čtení) Respekt přetiskl moc zajímavý článek z The Atlantic o tom, co dost možná ...
13/08/2025

(kopíruji od Ivo Bystřičana pozvánku ke čtení)
Respekt přetiskl moc zajímavý článek z The Atlantic o tom, co dost možná stojí za tím, že i děti jsou neustále u obrazovek mobilů - výzkum na dětech v USA vyjevil, že jim chybí volnost pohybu, a ten nakonec nalézají až v digitální síti. Jenže ta volnost fyzického pohybu a možnost být s druhými bez neustálého dozoru rodičů jim podle všeho zásadně chybí. Strach o ně není až tak namístě - ani statisticky se jim neděje takřka nic v Americe, natož tady. Podle mě je to dost průlomový výzkum i text a měli bychom děti vrátit ven.

Ještě bych k tomu připojil, že když už děti běhají venku, je pro ně (i pro rodiče) zdravé, aby u sebe neměly telefon a ani neměly na zápěstí sledovací hodinky. Zvykají se tím na přirozenost kapitalismu dohledu a rodiče se neučí jim předávat důvěru. Nic se jim nestane. Domů dorazí ze setměním nebo chvíli po.

Článek je za paywallem, tak do komentářů přidávám původní verzi v angličtině, která je na substacku Jonathana Haidta After Babel, kde neustále vychází skvělé texty o digidětech. A současně také rozbory vědeckých studií apod. Prostě to za odevzdání mailu rozhodně stojí. Najdete tam třeba i text o úzkostlivé generaci rodičů od Lenore Skenazi.

(odkazy v komentářích)

Do konce prázdnin běží na digideti cé zet slevová nabídka na knížku o Digidětech a také je ještě zdarma přístupná Největ...
13/08/2025

Do konce prázdnin běží na digideti cé zet slevová nabídka na knížku o Digidětech a také je ještě zdarma přístupná Největší přednáška o digidětech, která se časem nejspíš ztratí, ale můžete si ji i stáhnout, a pak se vám neztratí. Kniha se neztratí, ani kdyby vypli proud. I když to by dost vyřešilo digitální problémy dětí, vlastně...

Oboje naleznete v menu na stránce pod videokurzy resp. v knihkupectví.

11/08/2025

Za mnou vidíte obraz Karla Purkyněho z roku 1853. Na starší zobrazení dětí prohlížejících si obrázky jsem zatím nenarazil. Pokud o něčem víte, pošlete mi odkaz do komentářů, budu rád. Také existuje archeologická teorie, že nástěnné malby v jeskyních jsou dílem puberťáků, ale neví se to jistě.

Odnepaměti hrají svou roli ve hře mezi očima a obrazy pocity. O pocitech rodičů digidětí vyprávím v tomto videu.

Z asi 400 besed pro rodiče jsem narazil na spoustu témat týkajících se dětí dívajících se na pohyblivé, digitální obrázky, a tak jsem v květnu usoudil, že je na čase uspořádat je do snadno přehlédnutelných pohyblivých obrázků, kde zazní to nejpodstatnější pro zklidňování digidětí a digidospělých. Tak jsem to udělal a na stránkách Kurzů pro radost tento videokurz můžete shlédnout.

Možná to zvládnete i najednou, jsou to jen čtyři a půl hodiny, takže takový kratší seriál na Netflixu. Odkaz na další zvací videa dávám do komentářů, anebo kurz naleznete na Digidětech a samozřejmě na Kurzech pro radost.

Rozhodl jsem se, že nastal čas rozšířit nabídku besed o téma umělé inteligence. Hukot kolem jejího nástupu pozvolna opad...
11/08/2025

Rozhodl jsem se, že nastal čas rozšířit nabídku besed o téma umělé inteligence. Hukot kolem jejího nástupu pozvolna opadá a už máme dostatek informací, aby bylo o čem se bavit.

Náplní setkání není naučit se prakticky zacházet s AI. Co když to ani není třeba? Co by se stalo, kdyby se nám nechtělo? A co by znamenalo, kdyby to vlastně vůbec nebyl dobrý nápad?

Kam může vést, když si s umělými inteligencemi trávíme čas a povídáme si s nimi jako s kamarády nebo dokonce jako se zkušenými dospělými – učiteli, psychoterapeuty, spirituálními mentory?
Co se člověk může naučit od chytře mluvícího zrcadla?

Jak podobné rozhovory promění naše sebepojetí?
Co znamená být člověkem v éře umělé inteligence?
Je používání AI skutečně nevyhnutelné a je potřeba se co nejrychleji přizpůsobit době?

Přišel čas, kdy bychom se měli bavit, k čemu naši nejnovější technologii skutečně potřebujeme.
Aby náš život s ní byl spíše lepší a smysluplnější než chaotičtější a automatizovanější.

Smyslem vzdělávání je v dětech probouzet úžas a nadšení z bohatství světa. Příběh lidské tvořivosti stvořením AI rozhodně nekončí. Před dětmi i před námi se nachází dlouhá a fascinující cesta za poznáním tajemství člověka i vesmíru.

Kdo by si chtěl povídat o přirozené inteligenci a budoucnosti dětských světů, nechť se ozve na [email protected].
Delší anotaci besedy naleznete v odkazu v komentářích nebo na stránkách o digidětech.

Od 2.8. by podle AI aktu, který udává pravidla používání umělých inteligencí, teoreticky neměl fungovat Facebook, Instag...
04/08/2025

Od 2.8. by podle AI aktu, který udává pravidla používání umělých inteligencí, teoreticky neměl fungovat Facebook, Instagram ani TikTok, protože bod 1 v příspěvku pana senátora Smoljaka, nicméně fungují, takže je dost možné, že se ukáže, že oficiální pravidla zase nemají na fungování internetu žádný podstatný vliv.

Maximálně se stane, že je někdo zažaluje, pak si projde mnohaletým právnickým peklem, pak vyhraje, oni zaplatí pokutu a nic dalšího se nestane a v mezidobí se to vše posune k o něco ostřejším ujmám a manipulativnímu chování...

Je to těžké, na světě je nekonečno krásných obrazů, třeba Unsplash je fakt dobrý a my generujeme takovéto malůvky, tak za to se omlouvám, je to jen sdílení, já se snažím AI používat co nejméně, protože to není ekologické a na myšlení a práci s textem to nepotřebuji a na ilustrační obrázky je to vysloveně zbytečné... a teď zmáčknu modré tlačítko a použiju AI a ona použije mě.

☝️AI ACT.

🗣️ První komplexní právní rámec pro fungování umělé inteligence. Platí už rok a předevčírem vstoupil závazně v platnost celý soubor závazných opatření.

☝️Od 2. 8. 2025 je v celé EU zakázáno používat tyto AI systémy:

🗣️ 1. Manipulativní AI, která ovlivňuje lidské chování způsobem, jenž může způsobit újmu (např. zneužití zranitelnosti dětí nebo osob se zdravotním postižením).

🗣️ 2. Sociální bodování ze strany veřejných orgánů, které penalizuje občany na základě jejich chování (inspirace čínským modelem).

🗣️ 3. Biometrická identifikace v reálném čase na veřejných místech (např. rozpoznávání obličejů policií), s výjimkami při závažných trestných činech, po schválení soudem.

🗣️ 4. AI pro prediktivní policejní práci, která označuje osoby za rizikové pouze na základě profilování.

🗣️ 5. AI generující deepfake bez označení, pokud může klamat veřejnost ve volebním nebo krizovém kontextu (částečně se překrývá s pravidly DSA a budoucími pravidly pro generativní AI).

Osobně jsem obvzlášť zvědavý, jak se projeví prosazování bodů 1 + 5. 🫤

# Ilustrační obrázek i text byl samozřejmě vytvořený s pomocí chatbotu ChatGPT, na který se nová pravidla rovněž vztahují. 😏

„Sociální média byla kdysi o vztazích. Dnes je to jen o zisku a pozornosti,“ říká digitální antropolog David Beer. Místo...
29/07/2025

„Sociální média byla kdysi o vztazích. Dnes je to jen o zisku a pozornosti,“ říká digitální antropolog David Beer. Místo sdílení mezi přáteli se svět přesouvá do systému, kde dominuje optimalizace a bezosobní dosah. Algoritmy vybírají, co uvidíte. A většinou to nejsou vaši přátelé, ale virální video neznámého tvůrce z druhého konce světa.

Změna je patrná i na tradičních sítích. Meta otevřeně říká, že chce, aby většinu obsahu na Facebooku a Instagramu tvořily příspěvky od „nepřátel“ – tedy ne od vašich přátel, ale od cizích autorů, které vybral systém. Elon Musk mezitím z Twitteru udělal toxický proud zpráv, kde mizí nuance i důvěra. „Původní myšlenka propojeného internetu se vytrácí,“ konstatuje výzkumník Ethan Zuckerman.

Lidé reagují různě. Mladší generace stále konzumují TikTok, ale ne s očekáváním, že by budovali vztahy. Starší generace se stahují zpět – do skupin na WhatsAppu, do uzavřených fór, nebo zcela offline. Komunikace se vrací do komornějších prostředí. Přátelství, humor i debata se přesouvají do zákulisí internetu.

Sociální média, jak jsme je znali posledních dvacet let, mizí. Platformy už nejsou místem pro sdílení s přáteli, ale studeným proudem neosobního......

25/07/2025

Snažím se vyprávět o digidětech a jejich příbězích tak, abych nestrašil, protože strach se překlápí do bezmoci a spíše je potřeba, abychom si dodávali vůli a sebedůvěru s tím vším něco dělat. Není to snadné, internet je poslední dobou stále rozbitější a nesmyslnější a děti tam narazí na ledacos.

Jenže když jim to prostě zakážeme, stejně se s tím nějak setkají. Svět je plný telefonů a jiných obrazovek. Jakmile dítě začne chodit do školy - a rozhodně jakmile samo brouzdá po síti, třeba u kamaráda - nemáme pod kontrolou, co se může přihodit.

A pak je dobré se od něj dovědět, že se to přihodilo, což se stane spíš, když máme vybudovaný důvěryplný vztah, než když jdeme přes zákazy a varování.

Celý příběh digitalizace dětství je velmi široký, v rámci tohoto online kurzu se věnuji rozmanitým aspektům v celkem 4 a půl hodinách. Ale je to přehledně v kapitolách, tak se to dá zvládnout, a pak budete klidnější, co se týče vašich dětí prozkoumávajících internet.

Kurz naleznete na stránkách Kurzy pro radost. Odkaz je v komentářích...

AI kamarádi fungují především jako zrcadla, jako mluvící zrcadla, do nichž se dokážete zamilovat.Kdyby se moje dospívají...
25/07/2025

AI kamarádi fungují především jako zrcadla, jako mluvící zrcadla, do nichž se dokážete zamilovat.
Kdyby se moje dospívající dítě zahledělo do zrcadla, trávilo čas povídáním si s ním a nakonec se přihodilo, že je mu s ním lépe než s kýmkoli jiným, neměl bych dojem, že je to v pohodě.
Taky se už párkrát stalo, že to zrcadlo lidi navádí k něčemu, co fakt nechcete, třeba k sebevraždě.
AI společníci nejsou budoucnost, jakou chceme. Ani AI psychologové.
AI je lidský vynález a proto je možné její směřování určit, není to nic povinného, ani nezbytného.
Jen si musíme přiznat, že na její nepoužívání máme a že do toho máme co mluvit.

(odkazy na článek na ČT24 a na studii v komentářích)

„Společníci s umělou inteligencí se objevují právě v době, kdy se děti a dospívající nikdy necítili osamělejší,“ upozornili autoři výzkumu. „Nejde jenom o tuto novou technologii – jde také o generaci, která nahrazuje lidské spojení stroji, přenechává empatii algoritmům a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí,“ nastínila dále.

„Náš výzkum ukazuje, že společníci s umělou inteligencí jsou mnohem běžnější, než se lidé možná domnívali – a že máme jen úzký prostor pro vzdělávání dětí a rodin o dobře zdokumentovaných nebezpečích těchto produktů,“ varovali autoři analýzy.

Podle studie asi 72 procent dospívajících použilo už alespoň jednou nějaké diskusní společníky založené na principu umělé inteligence. Ale více než polovina z nich používá tyto platformy alespoň několikrát měsíčně.

Address


Alerts

Be the first to know and let us send you an email when Digiděti posts news and promotions. Your email address will not be used for any other purpose, and you can unsubscribe at any time.

Contact The Business

Send a message to Digiděti:

Shortcuts

  • Address
  • Alerts
  • Contact The Business
  • Claim ownership or report listing
  • Want your business to be the top-listed Media Company?

Share

Digiděti vypravující se mediální krajinou

Maria Montessori věděla, že jednou z důležitých her, kterou děti potřebují ke svému rozvoji, je hra na vidění. Hra na pozornost a soustředění. Hra na všímání si. Rozhodli jsme se hrát tuto hru také. Přestože jsme už dávno dospělí. Máme dojem, že je nejvyšší čas zase se ke hře na vidění vrátit. Že nastala doba vzpomenout si, jak jsme se dívali, když jsme byli ještě dětmi. Zvědavými a zaujatými a hravými. Protože někdy se na to už nemůžeme dívat, na všechnu tu nepozornost a roztříštěnost kolem, na tu všeobecnou nevšímavost, co charakterizuje náš zcivilizovaný svět. A jindy se cítíme přehlceni všemi požadavky a doporučeními tohoto světa, naší informační doby, naší reality. A přitom není vůbec zřejmé, kdy jsme přestali vidět jako děti, ani kdy jsme skončili s naší hravou a dětskou představivostí a zvědavostí. Za stavebnici, se kterou si budeme hrát a kterou budeme pozorovat, jsme si zvolili krajinu médií a naše děti běhající v ní. Nejsme tedy osamocenými hráči hry na vidění. Hrají ji s námi zároveň také děti a jejich média. Je to kolektivní hra. Jmenuje se digiděti. Pojďte hrát taky:-) Není nikdo, koho bychom do hry nebrali. Nikdy neřekneme: ,,Ty nemůžeš hrát! Už nebereme!" Další hřiště jsou na stránce www.digideti.cz