04/05/2022
I zvířata mají své rituály. Ale možná jen o člověku platí, že by bez rituálů nebyl tím, kým je. Proč jsou rituály pro nás natolik stěžejní? Z celé zvířecí říše je lidské chování nejméně předurčené instinkty. V tom případě nám právě vzorce chování skýtají oporu tam, kde se vymaňujeme z instinktů. Ritualizace tak sehrává klíčovou adaptivní roli v procesu biologické i kulturní evoluce.
Rituál však nestabilizuje jen chování, je i myšlením svého druhu, anebo možná spíše: je spojnicí jednání a myšlení. Lze na něj pohlížet jako na modelové jednání, které právě kvůli své ideální povaze neumíme v každodennosti naplnit. A nikoli navzdory tomu, že v každodennosti často selháváme, ale právě proto, že selhání je norma, potřebujeme rituály jako idealizované jednání. „Rituál je výjimečnou oblastí kultury, v níž si můžeme život představovat, inscenovat jej, dívat se na něj, vykonávat jej, jednat v něm správně a pak, doufejme, si jej takový vybavit v prostoru každodennosti.“
Pozoruhodné jsou Stephensonovy úvahy o vztahu rituálu a války. Boje byly tradičně silně ritualizované, a proto i méně zničující. Moderní válčení je natolik zuřivé nikoli jen proto, že se proměnily zbraně, ale rovněž proto, že se válka deritualizovala. Tím vznikla totální válka, která nezná omezení.
Stephenson v této souvislosti cituje úvahu Toma F. Drivera, theologa se zájmem o divadlo i rituál:
„Bez usměrňování a umírněnosti, která skýtá ritualizace, se každý kontakt mezi živými bytostmi snadno zvrhává v souboj bez jakýchkoli hranic. Poskytla-li ritualizace evoluční dráhy, po nichž jsme došli až k lidskému údělu, poskytuje rovněž takové, které potřebujeme k tomu, abychom si ho udrželi… Když je válka ritualizována, dělají soupeři, co mohou, aby byli dobře vidět. Chvástavě se navzájem předvádějí. Při bitvě jim nejde jen o techniky zabíjení, ale také o sebepropagaci. Okázalý úbor bojovníků z Nové Guiney je součástí jejich vojenského umění… Válčení dvacátého století se k tomu všemu obrátilo zády.“
Sám Stephenson chápe Driverovu úvahu jako snad trochu nadsazenou, ale přesto souhlasně dodává:
„Kulturní faktory mohou převážit nad evolučními dráhami a stvořit maladaptivní chování, které nepřispívá k prosperitě lidstva. Jelikož je ritualizace součástí procesu evolučního výběru, prospělo by nám, kdybychom v našich kulturních formách a postupech dokázali rozeznat základní inteligenci vtělenou do ritualizovaného chování.“
Více se o rituálu dozvíte v knize Stručný úvod do teorie rituálu, která právě vychází v edici Religionistická knihovna nakladatelství Ex oriente. Kniha vychází ve skvělém překladu Lucie Valentinové.
