Časopis Obscura

Časopis Obscura OBSCURA je studentský časopis zaměřující se na popularizační a odborné texty mladých vědců a vědkyň.

Zaměřuje se na historii a příbuzné obory, vychází jednou ročně a patří mezi projekty Spolku studentů historie FF UK.

Zbývá posledních 40 Obscur!Výtisky spěšně mizí, a proto jsme pro vás dnes naposledy doplnili samoobslužné odběrové místo...
11/03/2026

Zbývá posledních 40 Obscur!

Výtisky spěšně mizí, a proto jsme pro vás dnes naposledy doplnili samoobslužné odběrové místo v Knihovna Jana Palacha FF UK 🫶

Přijďte si pro vlastní výtisk časopisu v otevírací době knihovny od pondělí do čtvrtka od 9:00 do 20:00 nebo v pátek od 9:00 do 18:00 🕛

Odběrové místo najdete v prostoru výpůjčního pultu knihovny, která se nachází v suterénu hlavní budovy FF UK.

Pokud byste sis svou Obscuru nestihli vyzvednout, nezoufejte! Jsou ještě tři další možnosti:
👉 Několik výtisků jsme si nechali na vybrané spolkové akce, kde vás rádi uvidíme ❤️
👉 Časopis bude k přečtení ve fondech Knihovny Jana Palacha, v Historickém kabinetu a dalších knihovnách, jejichž seznam brzy zveřejníme 🌸
👉 Obscuru můžete číst také online na našem webu 🔗

Jak vypadá Erasmus, který je trochu jiný než ty ostatní? 🇧🇪 Tereza Hálová vyrazila na praktickou stáž do Belgie na Unive...
08/03/2026

Jak vypadá Erasmus, který je trochu jiný než ty ostatní?

🇧🇪 Tereza Hálová vyrazila na praktickou stáž do Belgie na Université libre de Bruxelles, kde pomáhala s výukou českého jazyka, organizovala konference a podílela se na popularizaci české kultury mezi studenty i veřejností.

Chcete zjistit, jak taková Erasmus stáž v praxi vypadá a co všechno může studujícím přinést? Přečtěte si celou reportáž! Link v komentářích ✨👇

---

What does Erasmus look like when it’s a bit different from just studying abroad?

🇧🇪 Tereza Hálová went on a practical internship at Université libre de Bruxelles in Brussels, where she assisted with teaching the Czech language, helped organize conferences, and took part in promoting Czech culture among students and the wider public.

Would you like to find out what an Erasmus internship looks like in practice and what it can offer students? Read the full report. Link in the comments ✨👇

Jaké stopy po koloniálním světě lze najít ve středoevropském prostoru? A jak mohou muzea zprostředkovat globální histori...
06/03/2026

Jaké stopy po koloniálním světě lze najít ve středoevropském prostoru? A jak mohou muzea zprostředkovat globální historii publiku, které ji často vnímá jako příliš vzdálenou?

📖 Recenze se věnuje výstavě Nürnberg GLOBAL, 1300-1600 v Německém národním muzeu, která zkoumá vazby Norimberku na koloniální svět: od obchodu a sběratelství až po každodenní předměty a obrazy „exotiky“. Text ukazuje, jak kurátoři pracují s lokální perspektivou, aby otevřeli širší otázky středoevropské účasti na koloniálních strukturách.

💡 Recenze zároveň reflektuje, jak výstava zachází s tématem paměti, reprezentace a dekolonizace muzejních sbírek. Ukazuje možnosti i limity toho, jak lze v evropských institucích vyprávět globální dějiny – zvláště tam, kde kolonialismus nepatří k přímé národní zkušenosti.

---

What traces of the colonial world can be found in the Central European context? And how can museums communicate global history to audiences who often perceive it as too distant?

📖 The review discusses the exhibition Nürnberg GLOBAL, 1300–1600 at the Germanisches Nationalmuseum, which explores Nuremberg’s connections to the colonial world: from trade and collecting to everyday objects and images of the “exotic.” The text shows how the curators work with a local perspective to open up broader questions about Central Europe’s participation in colonial structures.

💡 The review also reflects on how the exhibition addresses issues of memory, representation, and the decolonization of museum collections. It highlights both the possibilities and the limits of narrating global history in European institutions - especially in places where colonialism is not part of a direct national experience.

Přijďte si pro svůj výtisk Obscury do Knihovna Jana Palacha FF UK, kde jsme pro vás zřídili samoobslužné výdejní místo 💛...
05/03/2026

Přijďte si pro svůj výtisk Obscury do Knihovna Jana Palacha FF UK, kde jsme pro vás zřídili samoobslužné výdejní místo 💛

📍 Knihovna se nachází v suterénu hlavní budovy Filozofická fakulta Univerzity Karlovy na Námětí Jana Palacha.

🕐 Časopis si můžete vyzvednout u stolku v prostoru výpůjčního pultu v otevírací době knihovny (po-čt 9:00-20:00 a pá 9:00-18:00).

---

Come pick up your copy of Obscura at the Jan Palach Library, where we have set up a self-service pick-up point for you 💛

📍 The library is in the main building of Faculty of Arts at Jan Palach Square.

🕐 You can collect the magazine from the table in the circulation desk area during the library’s opening hours (Mon–Thu 9:00–20:00 and Fri 9:00–18:00).

Jak uchopit fenomén, který osciluje mezi koníčkem, životním stylem a dialogem s minulostí? Co nám militární reenactment ...
02/03/2026

Jak uchopit fenomén, který osciluje mezi koníčkem, životním stylem a dialogem s minulostí? Co nám militární reenactment říká o tom, jak dnes prožíváme dějiny? A kde leží hranice mezi připomínáním, reinterpretací a estetizací dějin?

📖 Recenze Jiřího Drábka představuje publikaci Vojáci věčné války, jejíž autorský kolektiv v čele s Petrem Wohlmuthem z Orální historie - soudobé dějiny FHS UK vychází ze 140 orálněhistorických rozhovorů a nabízí propracovanou typologii reenactorských přístupů.

💡 Text ukazuje reenactment jako mnohovrstevnatý sociální a kulturní fenomén, ale i jako pole střetu paměti, identity a „nevyřízených účtů“ dějin. Nevyhýbá se ani citlivým tématům, jako je rekonstrukce jednotek Wehrmachtu, nebo otázce zapojení žen.

🤝 Velké díky patří Nakladatelství Karolinum za poskytnutí recenzního výtisku, který autorovi umožnil publikaci zpracovat!

---

How can we grasp a phenomenon that oscillates between hobby, lifestyle, and a negotiation with a problematic past? What does military reenactment reveal about the ways we experience history today? And where is the boundary between commemoration, reinterpretation, and the aestheticization of history?

📖 Jiří Drábek’s review introduces the volume Soldiers of the Eternal War, whose editorial team, led by Petr Wohlmuth from historie - soudobé dějiny FHS UK, draws on 140 oral history interviews and offers a nuanced typology of reenactor approaches.

💡 The text presents reenactment as a multilayered social and cultural phenomenon, as well as a site of tension between memory, identity, and the “unsettled accounts” of history. It does not shy away from sensitive topics, such as the reconstruction of Wehrmacht and Waffen-SS units or the question of women’s participation.

🤝 Special thanks to Karolinum for providing a review copy, which made it possible for the author to engage with the publication in depth.

Fotky z uvedení 11. ročníku jsou tu! Pojďte si s námi zavzpomínat na skvělou atmosféru, pestrou diskuzi, erudované autor...
26/02/2026

Fotky z uvedení 11. ročníku jsou tu! Pojďte si s námi zavzpomínat na skvělou atmosféru, pestrou diskuzi, erudované autorky a autory a podnětné dotazy z publika 🫶

Spolu se Spolek studentů historie FF UK máme radost, že jste přišli, a společně jsme dali prostor mladé vědě a našemu skvělému autorstvu! ❤️

Děkujeme všem za krásný večer a těšíme se za rok nad stránkami 12. ročníku 🥰

📷 Kateřina Stará a Vlastimil Křišťan

Studentský časopis Obscura vyhlašuje publikační výzvu pro 12. ročník (2026). Publikační výzva je netematická, a proto je...
21/02/2026

Studentský časopis Obscura vyhlašuje publikační výzvu pro 12. ročník (2026). Publikační výzva je netematická, a proto je možné zaslat text na libovolné téma, jež je jakkoliv spjato s historií či příbuznými obory. Fantazii se meze nekladou!

Příspěvky je možné posílat na adresu [email protected]. Do recenzovaných rubrik přijímáme do do 21. června 2026, do nerecenzovaných do 12. července 2026.

Příspěvky zveřejňujeme v sedmi rubrikách, dvou recenzovaných a pěti nerecenzovaných. Více informací, vč. manuálu pro publikaci, naleznete na našich webových stránkách pod tímto odkazem: https://obscura.ffabula.cz/

Těšíme se na vaše texty! 🥰

----

The student journal Obscura is announcing a call for papers for its 12th volume (2026). The call is open-themed, which means you may submit a text on any topic related in any way to history or related disciplines. There are no limits to your imagination!

Submissions may be sent to [email protected]. Contributions to the peer-reviewed sections are accepted until 21 June 2026, and submissions to the non-peer-reviewed sections until 12 July 2026.

We publish contributions in seven sections: two peer-reviewed and five non-peer-reviewed. More information, including the publication guidelines, can be found on our website at the following link:
https://obscura.ffabula.cz/

We look forward to your submissions! 🥰

Je současná česká próza schopná pracovat s dějinami? Nebo se historický narativ proměnil spíš v kulisu, sled popkulturní...
19/02/2026

Je současná česká próza schopná pracovat s dějinami? Nebo se historický narativ proměnil spíš v kulisu, sled popkulturních odkazů či metaforu bez skutečného vývoje a důsledků?

📖 Text Cyrila Mrázka se dívá na trojici finalistů Ceny literární kritiky (Letnice, Narušení děje, Lover/Fighter) z pohledu toho, jak zacházejí s minulostí. Ukazuje rozdíl mezi knihami, kde je historie hlavně stylizací a dekorací, textem, který ji používá jako zrcadlo psychiky postav, a románem, v němž jsou osobní osudy skutečně propojené s širšími společenskými změnami a samy je pomáhají utvářet.

💡 Článek tak otevírá otázku blízkou i historikům a historičkám: jak vyprávět dějiny tak, abychom nepřikrášlovali jejich rozpory a napětí, ale zároveň si přiznali, že každý příběh o minulosti je do jisté míry konstrukcí? A co dnes vlastně znamená historický román?

Článek si přečtěte online, odkaz v komentářích 👇

---

Is contemporary Czech fiction capable of engaging with history? Or has the historical narrative become merely a backdrop, a sequence of pop-cultural references or a metaphor without real development or consequences?

📖 In his essay, Cyril Mrázek examines three finalists of the Literary Critics’ Award (Letnice, Narušení děje, Lover/Fighter) through the lens of how they handle the past. He highlights the difference between books where history functions primarily as stylization and decoration, a text that uses it as a mirror of the characters’ inner lives, and a novel in which personal destinies are truly intertwined with broader social transformations and actively help shape them.

💡 The article thus raises a question relevant to historians as well: how can we narrate history without smoothing over its tensions and contradictions, while also acknowledging that every account of the past is, to some extent, a construction? And what does the historical novel actually mean today?

Read the full article online, link in the comments 👇

Byla transformace po roce 1989 skutečně naplněním slibu svobody a demokracie? Nebo se ideály liberalismu v praxi proměni...
17/02/2026

Byla transformace po roce 1989 skutečně naplněním slibu svobody a demokracie? Nebo se ideály liberalismu v praxi proměnily v komplexní a někdy rozporuplný proces?

📖 Článek Reginy Königové ukazuje, že liberalismus nebyl ve střední Evropě jednotným projektem. V Československu navazoval na tradici meziválečné demokracie a disentu, zatímco ve Slovinsku byl úzce spojen s emancipací a budováním nezávislého státu. Liberalismus tak nebyl jen ideologií, ale i nástrojem politické transformace a redefinice identity.

💡 Text připomíná, že rok 1989 nebyl koncem, ale začátkem dlouhého procesu. Liberální instituce vznikly, ale původní naděje na hlubokou společenskou změnu se naplnily jen částečně.

Přečtěte si článek online, link v komentářích 🫶

---

Did the post-1989 transition truly fulfill the promise of freedom and democracy? Or did liberalism evolve into a more complex and sometimes controversial process?

📖 Regina Königová’s article shows that liberalism took different forms across Central Europe. In Czechoslovakia, it built on democratic and dissident traditions, while in Slovenia it was closely tied to national emancipation and independence. Liberalism was not only an ideology, but also a tool of political transformation.

💡 The article reminds us that 1989 marked the beginning—not the end—of a long and uneven transformation, whose original hopes were only partially fulfilled.

Read the article online, link in the comments 🫶

Byla studená válka skutečně jen střetem dvou supervelmocí? Nebo se její  některé kapitoly odehrávaly tisíce kilometrů od...
16/02/2026

Byla studená válka skutečně jen střetem dvou supervelmocí? Nebo se její některé kapitoly odehrávaly tisíce kilometrů od Washingtonu a Moskvy – v Africe, Asii a Latinské Americe? 🌍

⚔ Článek Petra Illa ukazuje, že tzv. třetí svět nebyl pouhou pasivní kulisou globálního konfliktu, ale jeho klíčovým aktérem. Dekolonizace otevřela prostor, kde Spojené státy a Sovětský svaz soupeřily nejen vojensky, ale také prostřednictvím ideologie, ekonomické pomoci, propagandy a podpory místních režimů či hnutí. Konflikt tak nebyl jen bipolárním střetem dvou bloků, ale komplexním globálním procesem s vlastní dynamikou.

💡 Autor zároveň upozorňuje, že státy třetího světa nebyly pouhými objekty velmocenské politiky. Aktivně utvářely vlastní strategii, využívaly rivalitu supervelmocí ve svůj prospěch a někdy navazovaly vztahy i s menšími aktéry, například Československem, které hrálo významnou roli v exportu zbraní, výcviku či zpravodajské spolupráci.

Článek čtěte u nás na webu, link v komentářích 👇

---

Was the Cold War really just a clash between two superpowers? Or did some of its key chapters unfold thousands of kilometers from Washington and Moscow - in Africa, Asia, and Latin America? 🌍

⚔ Petr Ill’s article shows that the so-called Third World was not merely a passive backdrop to a global conflict, but one of its key actors. Decolonization created a space in which the United States and the Soviet Union competed not only militarily, but also through ideology, economic aid, propaganda, and support for local regimes or movements. The conflict was therefore not simply a bipolar confrontation between two blocs, but a complex global process with its own internal dynamics.

💡 The author also emphasizes that Third World states were not merely objects of superpower policy. They actively shaped their own strategies, leveraged the rivalry between the superpowers to their advantage, and at times established relationships with smaller actors, such as Czechoslovakia, which played a significant role in arms exports, military training, and intelligence cooperation.

Read the article online, link in the comments 👇

Adresa

Náměstí Jana Palacha 2
Praha

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Časopis Obscura zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Časopis Obscura:

Sdílet

Kategorie