Unie vydavatelů

27/09/2024

Tento profil již není aktualizován a po změně názvu profesní organizace z Unie vydavatelů na Česká unie vydavatelů jsou veškeré aktuální zprávy a kontaktní údaje na webu www.cuv.cz

21/12/2022

Microsoft musí Corint Media zaplatit minimálně 1,2 milionu eur

Loni v květnu se kolektivní správce autorských práv německých vydavatelů Corint Media obrátil na arbitrážní komisi při Německém patentovém a známkovém úřadu (DPMA) ve sporu týkajícím se implementace odvozených autorských práv vydavatelů tisku. Úřad nyní navrhl prozatímní výši odměny pro vydavatele, jejichž obsah je zobrazován prostřednictvím vyhledávače Bing společnosti Microsoft. Částka činí minimálně 1,2 milionu eur. Microsoft proti návrhu nic nenamítá.

Jak uvádí Corint Media, očekává ještě vyšší platby, až arbitrážní komise rozhodne definitivně, což se očekává, že bude v polovině roku 2023. Návrhem na platby od Microsoftu německý patentový a známkový úřad reaguje na naléhavou žádost Corint Media z konce května 2023. Prozatímní odměna představuje „prozatímní opatření“, které umožňuje Microsoftu právně bezpečné používání obsahu tiskových médií, dokud arbitrážní komise neučiní konečné rozhodnutí.

Corint Media podala žádost o spěšné řešení kvůli naléhavosti věci. Důvodem je, že platformy jako Bing od Microsoftu, ale také Google, Facebook a další od června 2021 nelegálně využívají obsah tiskových publikací, který by měl být ve skutečnosti zpoplatněn na základě odvozeného autorského práva vydavatelů tisku.

„Návrh arbitrážního výboru při DPMA je rozhodujícím signálem pro německý tisk: vaše práva nesmí být ignorována a předpokládaná odměna nesmí být uměle snižována,“ uvedli generální ředitelé Corint Media Markus Runde a Christoph Schwennicke ve společném prohlášení. Jak oba zároveň zdůrazňují, předpokládají, že konečná výše odměny v příštím roce bude ve skutečnosti výrazně vyšší než prozatímní platba. „Je to důležité také proto, že novinářky a novináři se mohou přiměřeně podílet na výnosech z odvozených autorských práv pouze tehdy, pokud úřady učiní transparentní rozhodnutí ve smyslu záměru zákonodárce. Tajné individuální smlouvy, jako jsou ty, které v současnosti uzavírá Google, představují pokus vyhýbat se platbám – na úkor skutečných autorů. To nesmí být přípustné.“

Kromě sporu o autorská práva s Microsoftem je Corint Media ve sporu i s Googlem, který má s 93 procenty (oproti 5 procentům s Bingem) nepoměrně vyšší podíl na trhu vyhledávačů. Přesto tento podíl byla předchozí nabídka Googlu na platbu za užívání vydavatelského obsahu hluboko pod nabídkou Microsoftu. Mimo to Corint Media na konci července podepsal licenční smlouvu s berlínským ekologicky zaměřeným vyhledávačem Ecosia, ve které tato společnost akceptovala částku, o které Corint říká, že je normální tržní odměna.

Zdroj: překlad článku autora Tima Theobalda z portálu Horizont ze dne 20. prosince 2022

10/11/2022

Deníky a časopisy čte 83% obyvatel České republiky

Tisková zpráva

Praha, 10. listopadu 2022

Deníky a časopisy čte 83% obyvatel České republiky

Nejaktuálnější data jednotného celostátního výzkumu čtenosti periodického tisku MEDIA PROJEKT za roční období od 4. čtvrtletí 2021 až do 3. čtvrtletí 2022 byla dnes zveřejněna a předána uživatelům.

Výsledky za sledované období od 4. čtvrtletí 2021 až do 3. čtvrtletí 2022

Celkový zásah tiskových médií za sledované období byl v porovnání s předchozími výsledky výzkumu zveřejněnými v srpnu 2022 mírně vyšší a dosáhl 83 % populace ČR ve věku 12 až 79 let. Deníky a jejich suplementy čte i nadále 60 % zkoumané populace čtenářů a časopisy čtou dokonce více než tři čtvrtiny občanů v uvedené věkové skupině. Naměřené údaje z výzkumu přehledně shrnuje graf.

Celková čtenost všech sledovaných tiskových titulů na jedno vydání činí téměř 67 % populace ČR ve věku 12 až 79 let, což představuje mírný nárůst ve srovnání s předchozím obdobím. Výsledky lze interpretovat také tak, že lidé se v letním období roku 2022 více věnovali četbě tisku. Čtenost deníků a jejich příloh činila stabilních 38 % a čtenost časopisů vykazuje 57 % populace.

K nejnovějším výsledkům výzkumu MEDIA PROJEKT uvedl výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach: „Výzkum probíhal v období tří čtvrtletí letošního roku s novou modernizovanou metodikou zejména v oblasti způsobu dotazování respondentů. Změna, jak je patrné, nezpůsobila žádné rozkolísání dat. Jejich stabilnost je proto dokladem toho, že realizované inovace ve výzkumu byly krok správným směrem“.

Čtenáři tisku patří do bonitních cílových skupin populace

Podle výsledků výzkumu MEDIA PROJEKT jsou nadprůměrnými čtenáři tisku příslušníci řady prestižních a bonitních sociodemografických skupin obyvatel. Jedná se například o osoby s vyšším vzděláním nebo osoby nadprůměrně ekonomicky situované. Toto zjištění by mělo být podnětem zejména pro inzerenty prémiových značek, aby tiskovou inzerci v rámci svých reklamních kampaní více využívali. Vyšší byl oproti průměrné populaci v posledním období například také podíl čtenářů mezi příslušníky nejvyšší socioekonomické třídy A. Obecně je přitom možné konstatovat, že čtenáři tisku se rekrutují spíše ze skupin občanů s vyšším socioekonomickým statutem. Početnějšími čtenáři jsou ve srovnání s celou populací také lidé s vysokoškolským vzděláním.

Unie vydavatelů (založena 1990) sdružuje většinu vydavatelů celostátních a regionálních deníků a výraznou většinu rozhodujících vydavatelů časopisů.

02/11/2022

2. listopad - Mezinárodní den za ukončení beztrestnosti pro zločiny páchané na novinářích

Na druhý listopadový den připadá každoročně Mezinárodní den za ukončení beztrestnosti pro zločiny páchané na novinářích. Také v letošním roce připomíná tento den především Mezinárodní tiskový institut IPI, který k této letošní události vydal prohlášení, z nějž citujeme:

„Novináři odhalují pravdu a berou mocné k odpovědnosti. Přinášejí nám kritické zprávy a informace, díky nimž jsou naše společnosti bezpečnější a naše demokracie silnější.

Jejich práce je ale vystavena velkému riziku. Žurnalistika je dnes jednou z nejnebezpečnějších profesí na světě.

Za posledních deset let bylo zabito více než 900 novinářů a pracovníků médií. To je v průměru téměř 96 každý rok – nebo téměř dva novináři každý týden.

Jen v letošním roce bylo na celém světě zabito až 70 novinářů a pracovníků médií, přičemž Mexiko, Ukrajina, Filipíny, Pákistán a Haiti patří mezi země s největší smrtí pro tisk. Dokonce i v zavedených demokraciích v EU a Spojených státech byli novináři terčem a zabíjeni.

V drtivé většině případů zůstávají odpovědní nepotrestáni. Beztrestnost za tyto zločiny podněcuje další násilí, oslabuje demokracii a poškozuje právo každého na pravdu.

2. listopadu, na Mezinárodní den ukončení beztrestnosti za zločiny na novinářích, upozorňujeme na 11 klíčových případů novinářů, kteří byli zabiti zcela nebo částečně beztrestně.

Stojíme s jejich rodinami a kolegy a požadujeme plnou spravedlnost za tyto zločiny."

http://www.unievydavatelu.cz/cs/home/aktuality/4120-2_listopad_mezinarodni_den_za_ukonceni_beztrestnosti_pro_zlociny_pachane_na_novinarich

for crimes against journalists

Unie vydavatelů (založena 1990) sdružuje většinu vydavatelů celostátních a regionálních deníků a výraznou většinu rozhodujících vydavatelů časopisů.

14/10/2022

Společné stanovisko SPIR a Unie vydavatelů ke schválení novely autorského zákona

Profesní asociace Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Unie vydavatelů vítají dnešní schválení novely autorského zákona ve znění pozměňovacího návrhu pana poslance Laciny. Navzdory velmi silnému lobbistickému tlaku nadnárodních digitálních platforem poslanci ve třetím čtení svým hlasováním (148 hlasů PRO a žádný PROTI) jednoznačně podpořili spravedlivé tržní podmínky pro české vydavatele.


Za Unii vydavatelů - Václav Mach, výkonný ředitel Unie vydavatelů

Za SPIR Tereza Tůmová, výkonná ředitelka SPIR

13/10/2022

Společné prohlášení profesních vydavatelských asociací k hlasování poslanců o novele autorského zákona

Čeští vydavatelé zastoupení v profesních asociacích Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj podporují pozměňovací návrh poslance Jana Laciny /STAN/ k vládní novele Autorského zákona, sněmovní tisk 31.

Projednávaná novela autorského zákona implementuje evropskou směrnici 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a třetí čtení tohoto sněmovního tisku je zařazeno na páteční program 41. schůze Poslanecké sněmovny parlamentu ČR.

Evropská směrnice a projednávaná česká transpozice má pomoci řešit důsledky faktické nerovnováhy smluvních stran mezi jednotlivými vydavateli a zejména nadnárodními provozovateli služeb informační společnosti, které se reálně projevují při implementaci této směrnice v ostatních zemích EU. Předložený pozměňovací návrh má zabránit tomu, aby velké nadnárodní digitální platformy zneužily vůči vydavatelům své dominantní tržní postavení, případně jim přímo znemožnit, aby vystupovaly diskriminačně vůči konkrétním vydavatelům nebo vůči jejich kolektivnímu správci, který bude podle tohoto zákona oprávněn jejich práva vůči digitálním platformám do budoucna spravovat.

Předložený pozměňovací návrh poslance Jana Laciny zpřesňuje postupy, které vycházejí z právní úpravy obsažené v evropské směrnici. Specificky stanovené lhůty a sankce za neplnění povinností pro konkrétní případy uvedené v pozměňovacím návrhu jsou v souladu s jejím zněním upřesněny a nepřekračují její rámec.

Ve veřejném prostoru se také objevila argumentace, že předložený pozměňovací návrh povede k bezpečnostním rizikům a znesnadní lidem přístup k důvěryhodným zprávám. Domníváme se, že není důvod podceňovat českého uživatele internetu, který je schopen si najít kvalitní zdroje informací od relevantních českých vydavatelů. Takové argumenty svědčí o tom, že některé nadnárodní online platformy berou své dominantní postavení jako fakt a používají tuto svoji pozici k zastrašování.

Sněmovní tisk byl opakovaně diskutován garančním výborem Poslanecké sněmovny ČR, podvýborem pro kulturu a taktéž v rámci konference uspořádané Ministerstvem kultury pro odbornou veřejnost. Zmiňovaný pozměňovací návrh pana poslance Laciny po těchto diskuzích obdržel kladné stanovisko jak od výrazné většiny garančního výboru, tak i od zpravodaje zákona a předkladatele, kterým je Ministerstvo kultury. Na žádné z těchto odborných diskusí osobně nevystoupil zástupce nadnárodního provozovatele služeb informační společnosti, aby své případné protiargumenty představil poslancům či je konfrontoval s odbornou veřejností.

Jsme si vědomi, že již při přijímání evropské směrnice o autorském právu sdělovali zástupci nadnárodních platforem své silné výhrady a obavy. Je logické, že se v tomto směru konzistentně ozývají i v okamžiku, kdy na půdě Poslanecké sněmovny probíhá přijímání tomu odpovídající transpozice. Není tedy důvod, aby se politická reprezentace a poslanci nechali zastrašit stupňujícím se tlakem ze strany nadnárodních digitálních platforem.

Za Unii vydavatelů - Ing. Václav Mach, výkonný ředitel

Za Sdružení pro internetový rozvoj – Mgr. Tereza Tůmová, MBA, výkonná ředitelka

27/09/2022

Světový den zpravodajských médií – 28. září 2022

Tisková zpráva Unie vydavatelů

Praha, 27. září 2022

,

Na svátek českého patrona svatého Václava si zpravodajský tisk vycházející na papíře i online v celém světě připomíná Světový den zpravodajských médií (World News Day), jehož hlavním pořadatelem je Světová asociace novin a vydavatelů zpravodajství (WAN-IFRA) a její Světové fórum šéfredaktorů (World Editors Forum).

WAN-IFRA vyzývá všechny vydavatele, aby o Světovém dni zpravodajských médií informovali a připomněli jej ve svých tištěných titulech a na webových stránkách s označením hashtagy nebo .

Hlavním cílem Světového dne zpravodajských médií je upozornit na význam profesionální žurnalistiky, jejíž provozování umožňují a zajišťují především vydavatelé, pro kvalitní, odpovědné a pluralitní informování veřejnosti. Na druhé straně je příležitostí upozornit také na hrozby, kterým vydavatelské odvětví čelí.

Takových hrozeb není málo, a jak se zdá, tak jich spíš přibývá.

Tiskové publikace a jejich vydavatelé byli silně zasaženi dopady koronavirové krize, pokud jde o příjmy z prodeje i výnosy z inzerce. V některých zemích se jim sice dostalo určité podpory, ale například v České republice nic. Proto vydavatelé dlouhodobě vyzývají ke snížení sazby DPH při prodeji tištěných novin a časopisů i jejich digitálně distribuovaného obsahu na nulovou úroveň. Bohužel se tyto podněty nesetkávají s pochopením současné ani minulé vládní reprezentace. Vydavatelé jsou stejně jako ostatní odvětví postiženi nárůstem cen paliv a energií a dalších potřeb. Tento trend je v případě vydavatelů tištěných publikací ještě zesílen skokovým nárůstem cen papíru, který trvá již delší období. Je výsledkem poruch v dodavatelském řetězci a koncentrace na straně výrobců a dodavatelů papíru. Evropská komise se sice situací zabývala, ale bez nějakého konkrétního výsledku, který by situaci zlepšil. Tento neblahý vývoj přivádí vydavatele tisku až na pokraj existence. Největším nebezpečím ale je, že ohrožuje kvalitu obsahu a zároveň jeho rozmanitost a pluralitu, neboť se vydavatelé musí rozhodovat, zda nějaké tituly nezavřít a nekoncentrovat prostředky na ty zbývající. Ochuzení trhu o zastavené tituly je nejen škodou pro jejich čtenáře, ale také újmou kulturní a může přinést také omezení plurality názorů, a tím i ohrožení demokratických hodnot.

Nejnovější hrozbou, která se poněkud nevhodně objevila jen několik dní před 28. září, je návrh Evropského nařízení o svobodě médií (EMFA), kterým se Evropská komise snaží uložit stejná pravidla regulace médií ve všech členských zemích EU. Bohužel autoři návrhu nařízení nedocenili některé aspekty této regulace, takže zde vznikl dokument, který by svobodu médií spíš omezil. Je třeba zdůraznit, že se tak stalo i přes to, že na tyto negativní dopady upozorňovaly například profesní asociace vydavatelů již v procesu přípravných konzultací. Návrh nařízení například omezuje právo vydavatelů na průběžné řízení obsahu svých publikací, přitom na nich nechává právní, morální i ekonomickou odpovědnost za všechny aspekty jejich vydávání. Nařízení chce i pro tisková média zřídit celoevropský regulační orgán propojený s Evropskou komisí, který bude pravidelně sledovat situaci v jednotlivých členských zemích. V neposlední řadě také dává velmi velkým digitálním platformám možnost odstraňovat na nich publikovaný cizí redakční obsah na základě jejich vlastního posouzení, zda tento obsah odpovídá pravidlům definovaným v obchodních podmínkách těchto platforem.

„Věříme, že členské státy EU a poslanci Evropského parlamentu za podpory evropských i národních profesních asociací vydavatelů i provozovatelů dalších mediatypů a také evropské veřejnosti tento navýsost nevhodný regulační záměr ohrožující svobodu médií, ale zejména tisku, odmítnou,“ říká při této příležitosti výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.

Více informací a materiály viz: http://www.unievydavatelu.cz/cs/home/aktuality/4115-svetovy_den_zpravodajskych_medii_28_zari_2022

13/09/2022

Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung vydal 12. 9. 2022 článek novináře Michaela Hanfelda, který vyjadřuje kritické stanovisko k návrhu evropského nařízení o svobodě tisku - Media Freedom Act, který se ještě před oficiálním vyhlášením dostal na veřejnost. S překladem článku se můžete seznámit dále. Kritické vyjádření k návrhu přijaly také například evropské vydavatelské asociace EMMA a ENPA, jichž je Unie vydavatelů členem, jek se můžete dočíst v předchozím článku.

Bez svobodného tisku

Evropská komise vymyslela „zákon o svobodě médií“.
Bohužel, se svobodou tisku nemá mnoho společného. Právě naopak.

Autor: Michael Hanfeld

Úsilí Evropské komise prosazovat svobodu tisku v EU je docela udivující. Předkládá jeden mediální zákon za druhým, zaštiťuje se v nich ochranou svobody projevu a svobody tisku, ale čím více jich bude, tím méně svobody zůstane.

To platilo pro zákon o digitálních službách (DSA), který ukládá digitálním platformám povinnosti, které se již dlouho vztahují na všechny ostatní v EU, ale otevírá jim zadní vrátka velká jako vrata do stodoly. Ještě více to platí pro grandiózní „zákon o svobodě médií” označovaný jako “European Media Freedom Act“, který je koncipován jako nařízení, aby měla EU úplnou kontrolu. Členské státy EU se nařízení musí podřídit přímo pod suverenitou Evropské komise. Rozkazy přicházejí z Bruselu, členské státy se vzdávají vlastní suverenity a evropský mediální orgán rozhoduje o blahobytu a bídě svobody tisku. Jako celek to má přednost před základními zákony a samozřejmě v jemnějších bodech. Projekt EU přichází jako obvykle jako nájezdník ze zadní místnosti. Kolegium eurokomisařů o tom údajně rozhodne zítra, aniž by se návrh zákona dostal na veřejnost. Bylo to "uniklo".

Na první pohled vypadají široké obrysy evropského nařízení celkem dobře: Média mají být chráněna před přístupem státu, „uživatelé“ mají dostat více práv. Komise, především komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, má pravděpodobně na mysli situaci v Maďarsku, Polsku nebo Francii. V Maďarsku a Polsku si vlády dovolují masivní zásahy do mediálního prostředí; ve Francii velcí průmyslníci skoupili tisk a používají jej jako nástroj moci. Obsáhnout toto je ušlechtilá snaha. Jenže obecné odůvodnění Evropské komise je plné děr. Nařízení je podle ní nezbytné k zaručení svobody podnikání mediálních společností na vnitřním trhu. Na svobodu tisku je tedy potřeba uplatnit tržní regulaci.

Do toho zapadá, že „zákon o svobodě médií“ nezná definici přesného postavení vydavatele. Vždy se v něm mluví o nějakých „majitelích“ nebo “vlastnících médií”. Jejich práva jsou masivně omezována, vytváření obsahu musí předat pod kontrolu redakcí. Z pohledu novinářů je to možná potěšující zpráva, ale pro vydavatele v jejich hlavní profesi – a ti nejen v Německu, ale v celé Evropě koneckonců existují – pro ně to znamená, že už nemají do obsahu jejich novin a časopisů co mluvit. Evropské asociace vydavatelů časopisů a novin (EMMA / ENPA) to pochopitelně rozčiluje. Zákon ničí svobodu tisku, píší tato profesní uskupení, protože „ideální, ekonomickou a právní odpovědnost za celou tiskovou publikaci nakonec nesou vždy pouze vydavatelé“. Asociace rovněž považují projekt EU za „regulaci svobody médií“, protože staví svobodný tisk pod dohled evropské mediální autority. „Důvod pro další harmonizaci mediálního práva na úrovni EU ve prospěch silnější kontroly ze strany mediálního orgánu nebo nepřímo ze strany Evropské komise“ není „zřejmý“. Plánovaná „komise pro mediální služby” spíše „živí obavy ze snahy o politické přivlastnění si médií“.

Toto je jádro věci. Evropská komise říká, že chce chránit média před členkými státy a dává je pod dohled superstátu EU. Ten druhý orgán – a to už dobře známe z jiných mediálních zákonů - dává digitálním platformám právo blokovat šíření obsahu i u legálních tiskových publikací, zdůrazňuje sice důležitost veřejnoprávního vysílání a jeho "dostatečné" financování, ale nepochopil, co je to vlastně svobodný tisk a jak velký je jeho význam pro demokracii.

12/09/2022

Evropské vydavatelské asociace EMMA a ENPA vydaly tiskovou zprávu k návrhu evropského nařízení Media Freedom Act

Po zveřejnění návrhu nařízeníMedia Freedom Act, jehož projednání kolegiem členů Evropské komise se předpokládá dne 13. 9. 2022 a zveřejnění v následujících dnech, vydaly evropské vydavatelské asociace tiskovou zprávu, v níž se staví kriticky nejen k tomuto návrhu, ale celkové koncepci regulace svobody médií a zejména tiskových médií jednotným závazným evropským nařízením.

Evropské vydavatelské asociace vidí ohrožení svobody tisku právě v jeho další regulaci a nevidí zřetelné důvody pro další harmonizaci mediálního práva na celoevropské úrovni, zejména v tak citlivé oblasti, jako je svoboda tisku.

Předmětem kritiky vydavatelských asociací jsou taková ustanovení nové legislativní normy, jako je zřízení orgánu s celoevropskou působností – Evropské rady pro mediální služby nebo omezení principu redakční svobody vydavatelů, což je jeden ze základních prvků svobody tisku zakotvený v evropské kulturní tradici. Navíc je tento princip v rozporu s principem odpovědnosti vydavatele za obsah vydávaného periodika nebo jiného tiskového média.

Unie vydavatelů (založena 1990) sdružuje většinu vydavatelů celostátních a regionálních deníků a výraznou většinu rozhodujících vydavatelů časopisů.

01/09/2022

Za čtyři týdny začíná Světový kongres novin a zpravodajských médií WAN-IFRA

Ve dnech 28. až 30. září se uskuteční ve španělské Zaragoze Světový kongres novin a zpravodajských médií 2022, který pořádá Světová asociace vydavatelů novin a zpravodajství WAN-IFRA ve spolupráci s místním vydavatelstvím Henneo. Organizátoři očekávají účast více než 700 zástupců vydavatelů z 65 zemí na šesti kontinentech. Kongres je proto příležitostí pro osobní setkání se špičkovými lídry vydavatelského odvětví při neformálních schůzkách. O svých zkušenostech s různými novinkami a trendy budou hovořit špičkoví řečníci v sérii přednášek a prezentací.

Světový kongres novin a zpravodajských médií je každoročně nejvýznamnější mezinárodní událostí zpravodajského odvětví.

Spolu s hlavním programem kongresu se paralelně uskuteční také další akce, jako Světový summit šéfredaktorů, Světový summit mediálních vůdců nebo Summit o ženách ve zpravodajství či předání prestižního ocenění Golden Pen of Freedom a Digital Media Awards Worldwide.. Účastníci se mohou zapojit do programu všech těchto akcí. Letos poprvé proběhne kongres v termínu, na který připadá také Světový den zpravodajských médií 29. 9. 2022.

http://www.unievydavatelu.cz/cs/home/aktuality/4107-za_ctyri_tydny_zacina_svetovy_kongres_novin_a_zpravodajskych_medii_wan_ifra

29/07/2022

Průlom v oblasti autorských práv vydavatelů v Německu: Corint Media se dohodla se společností Ecosia na první licenci s vyhledávačem tiskovém obsahu

Největší evropský vyhledávač Ecosia a Corint Media se po měsících vyjednávání dohodly na vzorové licenční smlouvě na využívání tiskového obsahu, a tím i na vyplácení odměn za obsah tiskových vydavatelů a jejich autorů. Corint mluví o „signálu“ – také směrem ke Googlu a Facebooku.

Konkrétně s touto modelovou licenční smlouvou platí společnost Ecosia přiměřenou odměnu podle aktuálního portfolia práv zastupovaných společností Corint Media v rozsahu přibližně 30 procent objemu celostátní produkce vydavatelů tisku. Podle společného prohlášení berlínského vyhledávače a německého sdružení pro kolektivní správu práv zaplatí Ecosia až 11 procent svých národních příjmů společnosti Corint Media jako přiměřenou odměnu za využívání práv v závislosti na rozsahu práv zastupovaných kolektivním správcem.

Corint Media se zatím nedohodla s americkými společnostmi Google a Microsoft a do obou sporů byl dokonce zapojen arbitrážní orgán.

http://www.unievydavatelu.cz/cs/home/aktuality/4104-prulom_v_oblasti_autorskych_prav_vydavatelu_v_nemecku_corint_media_se_dohodla_se_spolecnosti_ecosia_na_prvni_licenci_s_vyhledavacem_tiskovem_obsahu

Unie vydavatelů (založena 1990) sdružuje většinu vydavatelů celostátních a regionálních deníků a výraznou většinu rozhodujících vydavatelů časopisů.

27/07/2022

Evropské digitální právo zničí svobodu tisku na internetu

V německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung byl v úterý 26. 7. 2022 otištěn pod tímto názvem článek profesora Christopha Fiedlera, předního německého odborníka zaměřeného na mediální právo a evropské právo, výkonného ředitele pro evropskou a mediální politiku Media Association of Free Press MVFP, předsedy Výboru pro právní záležitosti Evropské asociace časopiseckých médií EMMA a Evropské asociace vydavatelů časopisů ENPA, řádného profesora Lipské univerzity.

Ve svém příspěvku kritizuje, že Evropskou komisí navržený, Evropským parlamentem projednaný a přijatý Digital Services Act, který již před vstupem v platnost čeká na formální schválení ze strany členských zemí EU dává digitálním platformám vměšovat se do svobody legálně vydávaného tisku. Rozhodně nesdílí optimismus Evropské komise, která říká, že zákon je se svými ambicemi, regulací velkých hráčů a inovativním dohledem „světovou novinkou v regulaci digitálního prostoru“.

Zákon se řídí zásadou, opět podle Komise, že vše, co je nezákonné offline, by mělo být nezákonné také online. To je ale podle Fiedlera pro digitání prostředí nedostatečné a vzhledem k nerovnováze subjektů by měo spíše znít: „Vše, co je zakázáno offline, by mělo být nezákonné také online a že navíc mnoho toho, co je legální offline, může a mělo by být zakázáno online zprostředkovatelskými službami podle jejich vlastních norem.“

Jak uvádí ve svém článku Ch. Fiedler: „Zákon totiž platformám nejen ukládá zakročit proti nelegálním článkům v tisku. Rovněž platformy zmocňuje k „moderování obsahu“, tj. blokovat nebo jinak trestat zákonné články za neslučitelnost s vlastními užšími všeobecnými obchodními podmínkami (VOP). Limity ohlašování nevhodného obsahu pak neurčují obecné zákony, ale názory společnosti Facebook & Co. na to, co je škodlivé, nevhodné, neslušné nebo dezinformační. Zákonodárce EU svěřuje svobodu tisku na internetové platformě do rukou managementu monopolní platformy. Toto rozhodnutí bylo učiněno dobrovolně a záměrně. Existuje přitom dostatek návrhů na ochranu legálního tisku před blokováním velmi velkými platformami, které jinak umožňují distribuci obsahu tisku. Komise byla proti změně původního textu, stejně jako Rada EU. Pozměňovací návrh Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu našel výraznou podporu, ale nikoliv potřebnou většinu.

Žádným řešením není povinnost platforem z čl. 12 odst. 2 zákona zohledňovat základní práva podle Listiny základních práv EU, včetně svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, „při uplatňování a prosazování“ omezení vyplývajících z Listiny základních práv EU v rámci jejich VOP. Ustanovení totiž dokonce potvrzuje, že platformy mohou svými VOP zavést vlastní omezení.

S požehnáním cenzuře ze strany platforem jde svoboda tisku stranou. Tištěný titul smí referovat o tezi, že virus by mohl pocházet z laboratoře velmoci. Digitální verze článku je ale blokována platformami jako konspirační teorie a dezinformace.

To vše by mohlo být zanedbatelné, pokud by platformy neměly význam pro distribuci tisku. Ale opak je pravdou. Podle studie agentury Reuters Institute z roku 2021 nyní necelá třetina 18 až 24letých používá sociální média jako hlavní zdroj zpráv. A podíl zejména mladších lidí, kteří přijímají tisk převážně nebo pouze prostřednictvím Facebooku a dalších platforem s cenzurou T&C, bude nadále růst. Stále více tisku bude podléhat obsahovým filtrům platforem, na které se vztahuje zákon o digitálních službách. A stále více čtenářů bude mít možnost vidět pouze tento filtrovaný tisk.

Svoboda tisku vyžaduje neutrální systém distribuce tisku, který distribuuje všechny legální publikace bez diskriminace. To se zatím daří celkem dobře. Všechny nápady a názory se tak mohou ucházet o přízeň čtenářů a o tom, které publikace jsou úspěšné, nakonec rozhodují čtenáři. Pokud je rostoucí podíl tradiční distribuce tisku nyní nahrazován výkonnými digitálními platformami nebo dokonce monopoly, existují pouze dvě možnosti. Obě tyto velmi velké platformy, pokud distribuci tisku vůbec umožňují, budou také povinny distribuovat legální tisk bez diskriminace na základě úsudku čtenářů. Pak je možná svoboda tisku v digitální budoucnosti, které mohou stále více dominovat platformy. Alternativně by novým monopolním distributorům mohlo být umožněno cenzurovat distribuovaný tisk podle svých vlastních norem. Pak bude u konce jak svoboda tisku, tak svoboda lidí na informace. Internetoví giganti konečně ovládnou svobodné utváření názoru. Volba této cesty se zdá být pro liberální demokracii přitažená za vlasy. EU to nyní přijímá zákonem o digitálních službách.“

Plný text článku Ch. Fiedlera přeložený do angličtiny a polštiny najdete níže. Zde je kopie původně otištěného textu v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

V souvislosti s článkem uvedl výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach: „Evropské vydavatelské asociace od samého počátku upozorňovaly relevantní zástupce Evropské komise a Evropského parlamentu na toto úzké místo návrhu nařízení Digital Services Act, o kterém hovoří Christoph Fieldler. K tomu se připojily i národní vydavatelské asociace v členských zemích EU, které na toto úskalí upozorňovaly národní reprezentace před projednáváním návrhu v rámci Rady EU. Do tohoto úsilí se zapojila zůstala nepochopena i Unie vydavatelů, jako profesní organizace vydavatelů tisku v papírové i digitální formě. Nyní se setkáváme s nedobrým výsledkem tohoto nepochopení a nerespektování názorů a stanovisek vydavatelů a můžeme očekávat negativní dopady na svobodu tisku.“

Zdroj: vlastní zpráva

Text článku v angličtině, polštině a němčině viz: http://www.unievydavatelu.cz/cs/home/aktuality/4103-evropske_digitalni_pravo_znici_svobodu_tisku_na_internetu

Unie vydavatelů (založena 1990) sdružuje většinu vydavatelů celostátních a regionálních deníků a výraznou většinu rozhodujících vydavatelů časopisů.