Nakladatelství Pulchra

11/09/2025

Kousek od soutoku Labe s Vltavou jsme včera v mělnickém Želvím doupěti debatovali nad knihou Josefa Císařovského Bělostný býk a černé vlaštovky (na druhé foto podepisuje knihu sochař Petr Císařovský, Josefův nejstarší syn).

08/09/2025

I když pozdě, přece si dovolím ještě pár slov k Viktorovi Šlajchrtovi. Sdíleli jsme po léta s přáteli stůl v Jerichu. Každé pondělí jsme se od brzkého odpoledne scházeli, abychom pili víno a vedli řeči o literatuře, výtvarnu, hudbě i politice. Viktor patřil se svým vědomostním arsenálem a schopností rozpoznat uměleckou hodnotu, i když často velmi důkladně ukrytou, k činorodým diskutérům. Pokud šla řeč o kumštu, povídal, naslouchal, sděloval svá stanoviska většinou rozvážně, takřka bez emocí. Politické diskuse ho ale dokázaly zvednout ze židle. Zatímco my všichni ostatní už jsme se ke konzervativnímu kapitalismu stavěli kriticky, Viktor tyhle idee stále hájil a spatřoval v nich východisko z tu a tam vyvstávajících domácích krizí. To s ním vlastně nebyla řeč, vždycky dokázal najít argument, který se nesnadno vyvracel (však ale díky názorové rozmanitosti je svět tak úžasně pestrej). Přesto, kdo z nás chtěl s Viktorem popovídat, slyšet inspirující myšlenku, dozvědět se o zajímavé knize nebo osobnosti (vždy měl něco v zásobě), politické debaty nechával v kategorii tabu. Viktor byl vzácný člověk. Vlastně frajer. Nejenže patřil k renesančním vzdělancům, ale neuvěřitelně statečně nesl svou osudovou kládu. Ačkoliv se veřejně vědělo, že je dosti nemocný, nikdy si na svůj zdravotní stav nestěžoval. Jen třeba suše sdělil, že už nemůže číst, protože nevidí. Bez dalšího komentáře.
Naše pravidelné pondělky v Jerichu skončily s kovidem. Hospody a bary zavřela pandemie a my jsme se začali scházet u Michala Matzenauera v ateliéru. Tam už Viktor chodit nechtěl. Byl za ta léta napojenej na Jericho. Rád tam pozoroval mladé lidi. Když jsme ho chtěli vidět, museli jsme za ním do Chaber. Není to ani měsíc, co jsme si říkali, že jsme Viktora dlouho neviděli a že se za ním vypravíme. Už jsme to nestihli. Milej Viktore, budeš chybět. RIP.
ps. V nakladatelství Pulchra jsme Viktorovi vydali čtyři knihy. Všechny skvělý.
pps. VŠ jsem fotil před Jerichem v roce 2018

28/05/2025

Kluci jedou Tour de Gestapo. Kdo budete ve čtvrtek blízko Jablonce nad Nisou, přijďte si poslechnout zajímavé informace a příběhy o nacistické státní tajné policii.

25/05/2025

Držíme pěsti, ať vše dobře dopadne.

Kosmas čelí vážnému hackerskému útoku, který ochromil naši logistiku – e-shop i prodejny ale fungují a nákup je zcela bezpečný.

Knihy zatím nedokážeme expedovat, ale každá objednávka je pro nás obrovskou podporou. Děkujeme za trpělivost a že v tom jste s námi. 💛

Více informací o nastalé situaci se dozvíte zde ➡ https://bit.ly/3Ske1cE

23/05/2025

SLÁVA, SLÁVA... Luboš Martínek byl včera za svou knihu IRONIE OSUDU oceněn Nadací Český literární fond. Knihu vydala Pulchra vloni na podzim.

16/04/2025

Další z mnoha besed a představování knihy Gestapo. Dnes jeden z autorů Honza Zumr na radnici Prahy 12.

07/04/2025

Úplně jsem zapomněl, ještě do půlnoci poběží akce e-shopu Kosmas, kde se dají koupit skvělé knihy do 98 korun. Mimo jiné je v nabídce asi 60 titulů z nakl. Pulchra. Zde odkaz na stránky.
https://www.kosmas.cz/hledani?Filters.Publisher=pulchra&Filters.Filtered=True&sortBy=datum&Facets=4193918&query=&page=2

04/03/2025

Dnes jsme byli s Gestapem v úžasné liberecké knihovně, kde Honza Vajskebr (vlevo) s Honzou Zumrem (vpravo) knihu představili a s přítomnými lidmi vedli řeči.
GESTAPO, Velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava vydalo nakl. Pulchra spolu s ÚSTR za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

03/03/2025

Zítra bude Gestapo v Liberci. Přesněji, Honza Vajskebr a Honza Zumr budou besedovat o své unikátní knize, kterou vydalo nakl. Pulchra spolu s ÚSTR. Kdo budete poblíž, přijďte.

17/02/2025

Honzové (Vajskebr a Zumr) povídají o svém knižním díle Gestapo, Velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava, které vydalo nakl. Pulchra spolu s ÚSTR za podpory Česko-německého fondu budoucnosti. viz. text níže

Historici Jan Vajskebr a Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních...

17/02/2025

Novinka z nakl. Pulchra
Jan Lukavec
ZÁCHOD, DŽÍNY, HOSTIE
O kulturních dějinách věcí posvátných i zdánlivě obyčejných

Nápaditá a z hlediska zájmu o oblast dějin každodennosti i podnětná kniha, v níž autor sleduje a vykládá kulturní obrazy věcí. Klade si například otázky, proč při svatbách rozbíjíme talíře, jestli jsou batůžky a snowboardy bytostně levicové, zda sýr může mít nějaké dějiny nebo jestli se už blíží se doba, kdy si budeme vše navzájem půjčovat.
Koupíte se slevou na www.pulchra.cz

Autorův výklad je podložen odkazy na plejádu literárních či jiných kulturních reprezentací; z tohoto postupu pro čtenáře plyne vědomí mnohosti obrazů a funkcí, jež tatáž věc či jev může v různých kontextech mít. Výklad má charakter esejí plynoucích volně asociativním úvahovým směrem, díky čemuž se velmi dobře čte a otevírá další otázky a podněty. Zkoumá například, jak se měnily a vzájemně překrývaly významy, které si spojujeme s každodenními věcmi, a jak se přetvářely důvody, proč je používáme. Třeba ve středověké Evropě nosili ponožky nejprve duchovní, aby tak symbolicky vyjadřovali svoji mravní čistotu. Paraple, deštník, slunečník původně symbolizovaly společenský status toho, nad nímž byly nošeny; od 16. století je v Evropě používaly proti dešti a slunci ženy, ale nikoli muži. Člověkem, který evropské muže postupně naučil tento předmět nosit a nestydět se za to, prý byl jistý anglický cestovatel a filantrop v 18. století. Kniha zve k objevování někdy až dobrodružných kulturních dějin aut, džín, stolů, ale i eucharistie. Zpochybňuje známou dichotomii Ericha Fromma „Mít, nebo být“, protože mnohdy jsou to právě věci, které nám definují a připomínají, jaká je či byla naše identita. Tedy kým jsme, nebo bychom chtěli být.