ŽIVA JARGA (2025)

21/06/2025

LETNÝ SLNOVRAT
Priatelia, dnes sa začína obdobie letného slnovratu – Kupala – ktoré potrvá nasledujúcich niekoľko dní. V tomto čase Yarilo vstupuje do najvyššej klenby svojej sily, získava sedemnásobnú silu a rodí sa ako Semiyarilo.
☀️ Dni Kupaly sú energeticky najsilnejšie v roku. Počas tohto obdobia venujte pozornosť svojim myšlienkam a činom. Robte to, čo vám prináša radosť a robí vás šťastnými. Vysielajte úprimné modlitby za blaho svojich rodín, za zdravie, šťastie a dobro pre všetkých ľudí.
🙏 Vytvárajte svetlé obrazy svojej budúcnosti, želajte si, snívajte. Je priaznivé stráviť dnešný deň meditáciou a duchovno-energetickou praxou, venovať sa Žive a Jarge.
🙌 Pomocou praxe nechajte prúd energie dnešného dňa prejsť cez vás, naplňte sa silou slnka a pamätajte, že ste tvorcom svojho života.
Nech vaše dobré a blahodarné myšlienky prinesú mier a blaho celému svetu okolo vás.
Všetkým veľa šťastia a dobra! 💛

Preloz mi toto

ЛЕТНЕЕ СОЛНЦЕСТОЯНИЕ
Друзья, сегодня начинается период летнего солнцестояния - Купала, который продлится следующие несколько дней. В это время Ярило входит в наивысший купол своей силы, обретает семикратную мощь и рождается как Семиярило.

☀️Купальские дни самые энергетически сильные в году.
Следите в этот период за своими мыслями и действиями, делайте то, что приносит вам радость и делает счастливыми, обращайтесь с искренними молитвами о благополучии своих семей, о здоровье, счастье и благе для всех людей.

🙏Творите светлые образы своего будущего, загадывайте желания, мечтайте.
Благоприятно провести сегодняшний день в медитации и духовно-энергетической практике, заниматься Живой и Яргой.

🙌С помощью практики пропускайте через себя поток энергии сегодняшнего дня, наполняйтесь силой солнца, и помните о том что вы - творец своей жизни.

Пусть ваши добрые и благостные мысли приведут к миру и благополучию весь окружающий вас мир.
Всем счастья и добра💛

Here's the translated text:
SUMMER SOLSTICE
Friends, today marks the beginning of the Summer Solstice period – Kupala – which will last for the next few days. During this time, Yarilo enters the highest dome of its power, gains sevenfold strength, and is born as Semiyarilo.
☀️ The Kupala days are the most energetically potent of the year. During this period, pay close attention to your thoughts and actions. Do what brings you joy and makes you happy. Offer sincere prayers for the well-being of your families, for health, happiness, and good for all people.
🙏 Create bright visions for your future, make wishes, and dream. It's auspicious to spend today in meditation and spiritual-energetic practice, engaging in Zhiva and Yarga.
🙌 Through practice, let the energy flow of today pass through you, fill yourself with the sun's power, and remember that you are the creator of your life.
May your kind and benevolent thoughts lead to peace and well-being for the entire world around you.
Happiness and good to all! 💛

#родосвет
#жива

30/05/2025

Syndróm zavretej nádoby

Jeden experiment, ktorý opisuje náš život presnejšie, než si myslíme.

Do sklenenej nádoby vložia blchy.
Tieto drobné tvory dokážu skákať až do výšky jedného metra — stovky násobkov svojej vlastnej výšky.

Ale nádobu zatvoria viečkom.
Blchy skáču ďalej — znova a znova, narážajúc do prekážky.
Nechápu, prečo sa už nedokážu dostať von.
A čoskoro… sa prispôsobia.

Po niekoľkých dňoch viečko zložia.
Priestor je otvorený. Sloboda sa vrátila.
Ale blchy sa už viac nesnažia vyskočiť.
Skáču len do úrovne bývalého viečka — nie vyššie.
Ani sa o to nepokúsia.
Pre ne už sloboda neexistuje.
Ich predchádzajúca skúsenosť sa stala ich realitou.
Navždy.

A práve to je tá tragédia:
Aj keď prekážky zmiznú, programy v našej hlave pokračujú.
Ako automat.
Ako tichý hlas, čo šepká: „Neskúšaj. Nevyjde to.“

Žijeme tak, ako nás to kedysi „naučili“.
Niekto povedal: „Nezvládneš to.
Nie je to pre teba.
Na to nemáš.
Je už neskoro.“
A my sme začali skákať nižšie, než na čo máme.

A najhoršie na tom je… že sa to prenáša ďalej.
Potomstvo blch v nádobe tiež neskáče vysoko.
Nie preto, že by nevedelo a nemohlo.
Ale preto, že nevie, že môže.

A teraz otázka pre teba:
Ak by si mal napísať záver tohto príbehu — ktorú možnosť by si si vybral?
1. Si silnejší, než si myslíš. Skoč vyššie. Svet je väčší než nádoba. A nemusíš žiť podľa starých pravidiel.
2. Najhoršie väzenie je to, ktoré nemá steny. Len spomienku na ne. Preskúmaj, kde sú tvoje hranice — a kto ich nastavil.
3. Niekedy je sloboda na dosah. Len sme zabudli, že k nej môžeme doskočiť.
4. Dospel si. Dokážeš oveľa viac. Je čas prestať skákať zo zvyku. Skús — a sleduj, ako vysoko dokážeš vzlietnuť.
5. A čo ak všetko, čo ti bráni žiť naplno — je len starý náraz do stropu?
6. Ty nie si blcha. Si človek. A to znamená, že si môžeš vybrať: žiť podľa spomienok, alebo podľa možností.

Premýšľajme o tom spolu.

29/04/2025

Sú ľudia, ktorých duša nenesie odtlačok väčšiny.
Naopak, majú niečo navyše.
Je to kód. Zvláštny druh pamäte,
ktorý si nepamätá iba túto inkarnáciu.
Je to hlas, ktorý je neustále prepojený s niečím za oponou tejto reality.
Títo ľudia obvykle nestrácajú čas hádkami.
Ani s lekármi, ani so svetom.
Nie preto, že by nevedeli.
Práve naopak – vedia až príliš dobre, kde končí veda a začína poznanie.
Nepotrebujú byť v opozícii.
Ani nemusia dokazovať, že majú pravdu.
Žijú v priestore, kde uzdravenie nie je oprava tela,
ale návrat k rovnováhe bytia.
Nie je to viera. J
e to hlboká skúsenosť s tým, čo sa nedá zmerať ani vysvetliť, iba žiť.
Je to rezonancia.
A tí, ktorí ju nesú, často vnímajú bolesti aj pravdy skôr,
než sa prejavia na povrchu.
Preto bývajú v tichu. A preto sa neboja byť sami.
Nie sú tu preto, aby bojovali. Sú tu, aby držali frekvenciu.
Nestrácajú energiu na systém, ktorý ich nemôže pochopiť.
O to viac ale drží otvorený priestor pre tých,
ktorí začínajú vnímať svet inak.
A to je ich sila. Neviditeľná, ale nesmierne skutočná.

25/02/2025

Jak vychovávali dcery v selských rodinách před 100 lety: Co všechno uměla dívka ve věku 10 let.
V dávných dobách byla výchova hochů a dívek na Rusi velmi odlišná. Hochy rodiče vychovávali jako živitele rodin a dívky jako budoucí matky a hospodyně. Pokud o dvanáctileté dívce řekli, že je "nepořádná", a o hochovi, že "umí jenom popohánět babičky" - byla to pro dítě i pro jeho rodiče velká ostuda.

Příprava dívky na základní roli ženy začínala velmi brzy, a dospívání dívek bylo doprovázeno mnoha tradičními obřady. Příprava věna, na které se dívka podílela od útlého dětství, nebyla zanedbatelná. Dívka tkala, šila, vyšívala, předla, pletla, a vyráběla si tak své věno.

Lidové tradice a rituály se plně odrážely ve vzhledu dívek, které si od útlého věku nechávaly zaplétat vlasy do jednoho copu symbolizujícího spojení tří vitálních sil. Cop byl přitom spleten tak, aby splýval podél páteře. Bylo to spojeno s přesvědčením, že světelné síly přechází z vlasů do páteře a naplňují ji energií.
Po svatbě se cop rozdělil na dva copy. Byl to symbol toho, že je zapotřebí dvojnásobné síly - pro ženu i pro její dítě.

Tehdejší Domostroj - listina, podle níž žili rolníci - byl zákonem. Vyžadoval, aby otec rodiny byl ve výchově svých dětí přísný. To se týkalo zejména dcer, protože bylo považováno za věc velké hrdosti rodičů, když provdali dceru bezúhonnou, a navíc přivyklou různým druhům práce.

Dcery byly vedeny k manuální práci mnohem dříve než synové. To mělo zřejmě ten důvod, že dívky rostly rychleji.
"Trocha práce je lepší než hodně zahálky" - podle této zásady vychovávala matka svou dceru. Jakékoli zemědělské nebo řemeslné práce učila vlastním příkladem. Tím, že dceři ukazovala a vysvětlovala jemnosti a posloupnost té či oné práce, ji postupně zapojovala do samotného procesu.

Takže když se malá hospodyňka starala v pěti šesti letech o kachňata nebo kuřata, v deseti nebo dvanácti už vodila krávy na pastvu a mohla je dojit. Pracovní dovednosti, které si ženy osvojily v raném věku, jim umožnily snášet všechny těžkosti rolnického života. Ne nadarmo se už po staletí říká: "S řemeslem projdeš celý svět - neztratíš se".

Podle rolnického zvyku tedy musela pětiletá nebo šestiletá dcera zvládnout základy předení, pomáhat matce v domácnosti: mýt nádobí, uklízet, připravit jednoduchá jídla, zamést podlahu, mýt a vyčistit lavice, vytřepat a vyčistit koberečky, ustlat postele, natřepat peřiny, vyměnit louče, svíce, čistit petrolejové lampy; starat se o drůbež a hospodářská zvířata. A také pod jejím dohledem mohli ponechat její mladší bratry a sestry.

Ve věku deset let se požadavky na dívku, kterou vychovávala matka a babička, zpřísnily a ona se stala zodpovědnou za práci, kterou měla vykonávat, jako dospělá. Musela sbírat dříví a nosit vodu ze studny, čistit a roztápět kamna, vařit kaši a boršč, péct koláče a jiné pečivo.

Často desetileté dívky musely samy prát a máchat prádlo u řeky a pak ho věšet, aby uschlo. V létě to bylo skoro jako zábava, ale praní v díře vysekané v ledu v zimě bylo těžkou zkouškou.

V rodinách s více dětmi byla navíc péče o mladší děti svěřena starší sestře, která už je mohla samostatně přebalovat a nakrmit, uspávat a zabavit písničkami, říkadly a básničkami.

Dívku ve věku 10-11 let často mohli rodiče dát na hlídání cizích dětí. "Pestuňky" dostávaly zaplaceno buď jídlem, kusy látky, nebo dokonce penězi. Dívka si mohla za sezónu vydělat tři až pět rublů.

Pro dívku v pubertě bylo velmi důležité zvládnout tkalcovský stav, protože veškeré látky na šaty, ručníky a ubrusy si rolníci vyráběli sami. Proto se látce říkalo "doma tkaná".

Ze začátku se dívky učily "navíjet nit na cívky (březovou trubičku), potom - drhnout len a spřádat z něj koudel (nit)". V některých regionech česali a předli vlnu. Jak bylo zvykem, tkaním se v zimě zabývaly velké „ženské“ společnosti.

A jestliže dívka ve věku pěti nebo sedmi let zvládla základní dovednosti předení na vřetánku nebo přadénku, které jí otec vyrobil v miniaturním provedení, v deseti letech už si mohla sama utkat pásek nebo ručník na tkalcovském stavu. Od těch let si začala připravovat věno.

Malá hospodyňka měla mnoho povinností i mimo domov. Musela vázat snopy, sbírat stébla, shrabovat seno, sázet sazenice, trhat plevel a zalévat zahradu, pást krávu, kozu, husy, kachny, čistit hnůj a dobytek.

Na základě výše uvedeného si však nelze myslet, že by vesnické děti na Rusi byly ochuzeny o obvyklé radosti dětství. Mladší dívky si ve volném čase hrály s panenkami-motankami "dcera-matka", kterým šily vlastní oblečení a vyráběly ozdoby. A o něco starší dívky se scházely na setkáních, kde dováděly, zpívaly, pletly, vyšívaly a šily. A děti všech věkových kategorií byly posílány do lesa sbírat lesní plody, houby, byliny a roští. Tyto aktivity je také připravovaly na život dospělých.

Po celé dětství a dospívání byla dívka pod patronací svého otce, který ji dal za ženu a předal tyto povinnosti jejímu manželovi. Na Rusi se říkalo: "Otec chrání dceru až do svatby a manžel až do konce". Když se stala manželkou, byla povinna ctít svého muže jako hlavu rodiny. To, co ji naučili otec a matka, předala svým dětem a vnoučatům. A právě pracovní dovednosti, zvládnuté již v útlém věku, byly hlavní zárukou toho, že v dospělosti zvládne všechny nároky na ni kladené.

Přeložila Ivanka Marešová
Zdroj: СЛАВЯНСКОЕ ВЕДИЧЕСКОЕ ПРАВОСЛАВИЕ

Address

Telephone

+421902950300

Website

http://www.akademiarodosvet.webnode.sk/

Alerts

Be the first to know and let us send you an email when ŽIVA JARGA posts news and promotions. Your email address will not be used for any other purpose, and you can unsubscribe at any time.

Contact The Business

Send a message to ŽIVA JARGA:

ŽIVA JARGA